Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.
Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.
Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.
Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb.
„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů.
V neděli večer budovu kabinetu ministrů v Kyjevě nezasáhl útočný dron, ale řízená střela Iskander, tvrdí Defense Express s odvoláním na své zdroje.
Hlavice rakety o hmotnosti 450 kg nevybuchla. Požár v horních patrech budovy byl způsoben vznícením paliva z nádrží rakety, píší noviny.
Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernovová, která spolu s dalšími diplomaty navštívila poškozenou budovu, na Facebooku také napsala , že budovu kabinetu ministrů zasáhl raketový systém Iskander .
„Byly nám ukázány působivé fragmenty samotné rakety,“ napsala.
Ruské ministerstvo obrany útok na kabinet ministrů nepotvrdilo. Ministerstvo tvrdí, že cílily pouze na vojenské objekty a průmyslové podniky.
Imperialistický plán ruského prezidenta Vladimira Putina by dobytím Ukrajiny neskončil, ale začal. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Ukrajina podle něj v každodenním boji proti ruské agresi chrání i evropskou svobodu. Válka přitom může podle Merze trvat ještě dlouho.
„Putinův imperialistický plán by dobytím Ukrajiny neskončil, ale teprve by začal,“ řekl velvyslaneckému sboru na setkání na ministerstvu zahraničí v Berlíně Merz. Evropa si podle něj dobře uvědomuje, že Ukrajina bojuje i za její svobodu, a proto ji také v jejím boji podporuje. Válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí v únoru 2022, podle Merze může bohužel „trvat ještě dlouho“.
Rusko jen hledá výmluvy, jak se vyhnout summitu s Ukrajinou a Spojenými státy a pokračovat ve válce proti Ukrajině. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl ministr zahraničí Johann Wadephul. Na Ukrajině se přitom podle něj rozhoduje o budoucnosti Evropy.
„Tři týdny po summitu na Aljašce musíme říci, že Rusko využívá každé výmluvy, aby vedlo válku dál a vyhnulo se summitu ve třech,“ uvedl Wadephul.
Ruské propagandistce Simonjanové byla diagnostikována „vážná nemoc“, píše Kyiv Independent s odvoláním na její prohlášení v pořadu propagandisty Vladimira Solovjova na stanici Rossija-1.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová 7. září uvedla, že jí byla nedávno diagnostikována „vážná nemoc“ a že se chystá na operaci. Jedná se o jednu z nejvýraznějších tváří ruské státní propagandy a za tuto roli na ni byly uvaleny sankce ze strany EU, Velké Británie, USA a Ukrajiny.
EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.
„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.
Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.
„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.
Vzhledem k rostoucí inflaci Rusko uprostřed obav z reakcí veřejnosti zakročuje proti producentům potravin.
Ruští státní zástupci vyšetřovali v první polovině roku 2025 více než 400 případů rostoucích spotřebitelských cen a vydali varování více než 5 000 společnostem, uvedl 8. září ruský generální prokurátor Igor Krasnov podle provládního serveru RBC.
„Brambory, vejce, mléko a máslo zdražují... Ale někteří bezohlední výrobci, dodavatelé nebo prodejci si tímto způsobem dovolují profitovat,“ dodal. Infomuje o tom Kyiv Independent.
Sankce nepřinesly žádný účinek, Rusko důsledně směřuje k dosažení svých cílů. „Sankce jsou agendou, kterou v popředí podporuje kyjevský režim a evropské země. Dělají vše pro to, aby vtáhly Washington do své orbity a tyto sankce zavedly,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku kremelského reportéra Alexandra Junaševa ohledně postoje Moskvy k Trumpovým hrozbám zavedení nových sankcí proti Rusku. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Neomezený počet sankcí, které byly proti naší zemi zavedeny, neměl žádný účinek. Ukázaly se jako naprosto zbytečné, pokud jde o vyvíjení tlaku na Rusko. Rusko důsledně směřuje k dosažení stanovených cílů,“ vysvětlil Peskov.
V důsledku ruského útoku bude osm osad v Obuchovském okrese Kyjevské oblasti dva dny bez plynu, uvedl na Telegramu šéf regionální vojenské správy Mykola Kalašnik. Vypnutí se dotkne více než 8 tisíc předplatitelů, upřesnil.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) 8. září oznámila, že zadržela ázerbájdžánského občana obviněného z přípravy útoků na budovy policejních složek ve Stavropolském kraji jménem Ukrajiny.
Případ se objevil uprostřed zhoršujícího se napětí mezi Moskvou a Baku. FSB tvrdila, že se muž připojil k neidentifikované ukrajinské „teroristické organizaci“ a prohledával potenciální cíle ve Stavropolu a Jessentuki.
Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení na síti Telegram uvedlo, že ruští vojáci zasáhli „energetický objekt, který zajišťoval provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“ .
Ukrajinské ministerstvo energetiky dříve informovalo o ruském útoku na tepelnou elektrárnu v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinských telegramových kanálů se jedná o Trypilskou tepelnou elektrárnu. Několik obcí v Kyjevské oblasti bude dva dny bez dodávek plynu, uvedly místní úřady.
Dron s cyrilicí havaroval v Polsku poblíž hranic s Běloruskem. Dron bez výbušnin byl objeven poblíž polsko-běloruských hranic v obci Polatycze, asi 300 metrů od hraničního přechodu, uvedla 8. září lublinská prokuratura podle PolsatNews.
„Dron je neozbrojený a jsou na něm nápisy v cyrilici,“ uvedla Agnieszka Kepková, mluvčí státního zastupitelství ve východopolském městě Lublin.
V noci na pondlělí zasáhly útočné drony dvoupatrovou obytnou budovu v obci Novodoneckij v Kramatorském okrese, což mělo za následek smrt 77letého muže a jeho 51leté dcery, informovala podle BBC Doněcká oblastní prokuratura.
Další dva lidé byli zraněni. Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.
Evropská delegace tento týden odcestuje do Washingtonu, aby projednala možnost společného postupu k uvalení sankcí na Rusko, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil, že je připraven přejít k druhé fázi sankcí proti Rusku. Oznámil také, že evropští lídři (kteří přesně, Trump neuvedl) přijedou v pondělí nebo v úterý do USA, aby jednali o Ukrajině.
V rámci nového, 19. balíčku má Evropská unie podle agentury Bloomberg v úmyslu uvalit sankce na několik ruských bank a energetických společností. Sankce se navíc mohou dotknout ruských platebních systémů, kreditních karet a kryptoměnových burz. EU také plánuje zavést další omezení obchodu s ropou.
Ukrajinské drony v srpnu zasáhly více než 67 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně drony dlouhého doletu zasáhly 60 cílů na ruském území.
„Schopnost Ruska vyrábět palivo a mazivo pro armádu, její letecké zbraně, rakety a bezpilotní letouny, systémy protivzdušné obrany byla oslabena a fungování dopravního systému bylo narušeno,“ řekl Syrsky.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny také informoval o obnovení kontroly nad 58 kilometry čtverečními ukrajinského území během srpna. Ruské jednotky, uvedl Syrskyj, dobyly 13,5 kilometru čtverečních v Dobropilském směru a ztratily 25,5 kilometru čtverečních. V Pokrovském směru dobyly 5 kilometrů čtverečních a ztratily 26 kilometrů čtverečních. Syrskyj odhadl převahu ruských sil a zdrojů na trojnásobek, v hlavních oblastech na 4–6násobek.
V noci z neděle na pondělí zaútočily ruští vojáci na Ukrajinu 142 drony (útočnými i simulátorovými), tvrdí ukrajinské vzdušné síly v telegramu. 112 dronů bylo sestřeleno nebo potlačeno, 26 úderných dronů bylo zasaženo na 7 místech a na jedno místo dopadly trosky.
V noci ze soboty na neděli Rusko podle ukrajinských ozbrojených sil zaútočilo na Ukrajinu rekordním počtem dronů – více než 800 kusy.
Jedna z tepelných elektráren byla zasažena masivním ostřelováním, informovalo ministerstvo na svém telegramovém kanálu.
„Cíl je zřejmý – způsobit ještě větší útrapy civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny, nechat ukrajinské domy, nemocnice, školky a školy bez elektřiny a tepla,“ píše ministerstvo energetiky. Není uvedeno, který objekt byl poškozen. Ministerstvo energetiky uvedlo, že záchranáři a energetici v současné době pracují na odstraňování následků ostřelování.
Počet obětí masivního útoku ruských dronů a raket na Kyjev v noci na 7. září vzrostl na tři: záchranáři našli tělo třetí oběti.
Ukrajinská záchranná služba v pondělí brzy ráno oznámila, že z trosek zničené devítipatrové budovy v Kyjevě bylo vytaženo tělo muže.
Kromě této osoby byla v neděli večer při ruském útoku v Kyjevě zabita žena a její dvouměsíční dítě, píše BBC.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v pondělí večer bylo nad ruským územím sestřeleno sedm ukrajinských dronů.
Podle ministerstva byly nad Tulskou oblastí sestřeleny tři drony, nad Smolenskou oblastí dva a po jednom nad Brjanskou a Rjazaňskou oblastí.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že během dneška a úterý přicestují do Spojených států někteří evropští představitelé, aby projednali další postup v dosažení příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters, podle které Trump blíže nespecifikoval, kteří představitelé přiletí. Agentura DPA později uvedla, že se jedná o několik evropských úředníků pod vedením zvláštního zmocněnce EU pro sankce Davida O’Sullivana, kteří dnes navštíví Washington.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
