Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme.
Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko je znepokojeno novými hrozbami útoků proti íránským jaderným zařízením. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které by dohoda s Teheránem o jeho nukleárním programu měla vzniknout prostřednictvím dialogu.
Izrael a také Spojené státy pohrozily islámské republice opětovným zničením jaderných zařízení, pokud se je země rozhodne obnovit. Izrael a USA se obávají, že Írán usiluje o jadernou bombu. Podobné obavy vyslovují i další západní země. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně civilní účely.
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.
Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.
O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin.
Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.
S přepravou pacientů i zraněných vojáků na Ukrajině pomohou vyřazené sanitky, které daroval Liberecký kraj. Pět mercedesů dnes na libereckém letišti převzali zástupci organizace Post Bellum, která jejich přepravu zajistí. Je to skutečně velká podpora, jedna z těch sanitek půjde do Chersonské oblasti, kde se sanitky staly i cílem ruských útoků, proto je tam takových vozů minimum, řekl novinářům předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa.
Část účastníků parlamentní konference v Ženevě, a to včetně předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, dnes při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové na znamení nesouhlasu demonstrativně opustila jednací sál. Pekarová Adamová to oznámila na síti X.
Odešla jsem při projevu předsedkyně Rady Ruské federace Valentiny Matvijenko ze sálu, protože nebudu dělat stafáž lžím, na kterých zločinný kremelský režim stojí. Ona sama nese osobní odpovědnost za zločin agrese a všechna následná ruská zvěrstva poté, co veřejně schválila… pic.twitter.com/KkQdlzSlsi
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) July 30, 2025
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 78 dronů, z nichž se 51 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že zbývající drony zasáhly sedm míst. Za zvláštnost nočních útoků letectvo označilo skutečnost, že nepřítel tentokráte nasadil i osm dronů poháněných proudovými motory.
Tři raněné – dvě ženy a muže – si vyžádaly nálety ruských dronů během noci na dnešek v Charkově, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Dva lidi zranily ruské drony v Dněpropetrovské oblasti, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Serhij Lysak. Drony v regionu také poškodily nádraží v Pavlohradu, ale nálet se obešel bez obětí; železničáři a cestující se stačili včas ukrýt, uvedly ukrajinské železnice.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský raketový útok na výcvikové středisko ukrajinské armády zabil tři vojáky a dalších 18 zranil. Na platformě Telegram to v úterý v noci oznámily pozemní síly ukrajinské armády. Prohlášení neuvádí místo útoku, nicméně váleční blogeři podle agentury Reuters zmiňují, že k útoku došlo v Černihivské oblasti.
Ukrajinské úřady již dříve uvedly, že při ruských útocích v noci na úterý a v průběhu dne zahynulo téměř 30 lidí a téměř 100 dalších utrpělo zranění. Sedmnáct obětí a 42 zraněných si vyžádal úder na Bilenkivskou věznici v Záporožské oblasti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
