Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Budeme se mu věnovat opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
V důsledku ruské války na Ukrajině se v současné době diskutuje o přistoupení Ukrajiny a dalších zemí. „Naše studie a dosavadní výsledky však ukazují, že takové rozšíření by vyžadovalo reformy i ze strany EU,“ uvedla autorka studie Institutu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem (IW Köln) a ekonomka IW Samina Sultanová.
Kromě reforem rozhodovacích procesů v EU by na to podle ní musel být připraven i rozpočet EU. Studie IW ukazuje, že prostředky z politiky soudržnosti se často využívají se zpožděním. Zde se mimo jiné jeví jako nezbytné zjednodušení pravidel pro přidělování peněz. „Kromě toho by se tyto fondy měly v případě možného rozšíření více zaměřit na nejchudší členské státy,“ dodává expertka IW.
Setkání prezidenta a jeho týmu s delegací Senátu USA. „Potřebujeme povolení k použití západních zbraní dlouhého doletu na ruském území k zastavení teroru proti Ukrajině. Jsme vděčni USA za jejich podporu,“ prohlásil Andrij Jermak, vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského.
Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni na rychlou a tvrdou reakci, pokud by se Írán rozhodl dodat Rusku balistické rakety. Řekl to dnes mluvčí americké diplomacie poté, co agentura Reuters v pátek informovala, že Teherán by mohl brzy začít Rusům posílat stovky raket. Podrobnosti o možných odvetných opatřeních ihned nesdělil.
„Jsme hluboce znepokojeni zprávami, že Írán plánuje doručit Rusku stovky balistických raket,“ řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Washington by podle něj takovýto vývoj považoval za dramatickou eskalaci íránské podpory pro ruskou válku na Ukrajině a komunikuje s partnery ohledně možné reakce.
Rusko přineslo válku ostatním, teď se mu vrací domů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vždy chtěla jen mír. „Před 24 roky to začalo katastrofou Kursku, a teď to Kurskem pokračuje,“ odkázal Zelenskyj v projevu, který odvysílala televize Nexta, na explozi ruské jaderné ponorky, při které zemřelo 118 lidí.
Televize Nexta na síti X zveřejnila záběry intenzivních bojů, které se odehrávají na kontrolním stanovišti Kolotilovka v Belgorodské oblasti.
Ukrajinští vojáci mají pod kontrolou přibližně 1000 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti, prohlásil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. To je zhruba dvakrát více, než je rozloha Prahy, která má 496 kilometrů čtverečních. Hlavní velitel ukrajinské armády se k ofenzívě v Kurské oblasti vyjádřil poprvé, podotkla agentura Reuters. Učinil tak na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími činiteli.
Úřadující šéf Kurské oblasti Alexej Smirnov prohlásil, že Ukrajina údajně použila chemické zbraně.
Stěžoval si také na skutečnost, že v regionu působí sabotážní skupiny s ruskými doklady: „V našem oblečení a autech s našimi doklady operují sabotážní skupiny, takže zesilujeme hlídkování.“
Podle něj se brigáda ruské energetické společnosti dostala pod palbu v Belovském okrese Kurské oblasti, granáty byly údajně s chemickými zbraněmi.
Ukrajinská armáda má pod kontrolou asi 44 osad v ruské Kurské oblasti, píše Ukrajinska pravda. Na základě odhadů projektu DeepState, který analyzuje ukrajinské bojiště, bylo Ukrajinci osvobozeno přibližně 44 osad a stav deseti dalších zatím není znám.
„Jde o odhad. V tuto chvíli málokdo zná skutečný počet, ale jsou vesnice, kde byli naši vojáci vyfotografováni, ale neměli jsme nad nimi kontrolu. Proto to zůstává jako odhad,“ uvedl projekt.
Zpráva přišla jako reakce na prohlášení Alexeje Smirnova, úřadujícího gubernátora Kurské oblasti, který řekl, že „asi 28 osad v regionu je pod kontrolou nepřítele“.
Alexej Smirnov, úřadující gubernátor Kurské oblasti v Rusku, informoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že 28 osad Kurské oblasti je „pod kontrolou nepřítele“, uvedla ruská média Novaja Gazeta s odkazem na Smirnovovo prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin svolal schůzku týkající se situace v regionech sousedících s Ukrajinou a požádal ruské ministerstvo obrany, aby "vytlačilo nepřítele" z Kurské oblasti, uvádí ruská agentura RIA Novosti.
"Ministerstvo obrany rozhodně stojí před hlavním úkolem vytlačit nepřítele z našeho území a v koordinaci s pohraniční službou zajistit solidní ochranu státní hranice," citovala RIA Putina.
Ruský prezident rovněž prohlásil, že Ukrajina se zřejmě snaží zlepšit svou budoucí vyjednávací pozici.
V důsledku požáru v Záporožské jaderné elektrárně nebyly zaznamenány žádné překročené hodnoty radioaktivních emisí a výpustí, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky.
Rusové včera kolem 20:00 založili požár v zařízení pro zásobování technickou vodou. Ten mohl poškodit chladicí věž a další technologické zařízení.
„Zatím nebyly zaznamenány žádné radioaktivní emise ani výpusti,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra energetiky Svitlana Hrynčuková.
Ministerstvo dále uvedlo, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) požádala Rusy o okamžité umožnění přístupu do zařízení, kde došlo k požáru, za účelem posouzení situace.
Ukrajinci v Kurské oblasti ovládají 28 osad, v nichž žije asi dva tisíce lidí. Situace je podle zástupce gubernátora "složitá". Ukrajinská armáda podle něj vnikla do Ruska 12 km hluboko, šířka fronty je 40 km, uvedl. Informovala o tom nezávislý běloruský zpravodajský kanál NEXTA.
Nejméně dva lidé přišli o život a další utrpěl zranění při dnešním ostřelování města Ukrajinsk na východě země ruskými děly, uvedl šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská palba podle něj poškodila dvě pětipodlažní budovy, dodal.
Město, ve kterém před válkou žilo asi 11.000 lidí, se nyní nalézá necelých deset kilometrů od fronty. Zůstávat v něm je nebezpečné, varoval Filaškin.
„Je tu rušné ráno, nepřítel je aktivní na hranici Krasnojaružského okresu. Jsem si jistý, že naši vojáci udělají vše pro to, aby se s vznikající hrozbou vypořádali. Začínáme ale s přesunem tamních obyvatel do bezpečnějších míst,“ řekl dnes ráno šéf Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na videu zveřejněném na telegramu. Evakuovalo se na 11.000 lidí z příhraniční části Bělgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou i s Kurskou oblastí Ruska.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.
Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Ukrajina v červenci navýšila vývoz obilí na 4,27 milionu tun z loňských 2,36 milionu tun, informovala agentura Reuters na základě dat Ukrajinského svazu obchodníků s obilím UGA. Děje se tak navzdory zesíleným útokům Ruska na ukrajinské přístavy. Před začátkem ruské invaze v únoru 2022 Ukrajina jen přes Černé moře vyvážela kolem šesti milionů tun obilí měsíčně.
Ukrajinský export ztěžují zejména ruské útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy. Podle údajů o vývozu Ukrajina v červenci vyvezla 3,7 milionu tun zemědělského zboží z Oděsy a 569.000 tun po Dunaji.Ve stejném měsíci loňského roku to bylo 291.000 tun z Oděsy a 2,07 milionu tun po Dunaji.
„Ruský prezident Vladimir Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně nesprávně vyhodnotili, že Ukrajina postrádá schopnost narušit ruské držení iniciativy. Schopnost Ukrajiny dosáhnout operačního překvapení a napadnout ruskou iniciativu na celém bojišti zpochybňuje operační a strategické předpoklady, na nichž stojí současné ruské útočné úsilí na Ukrajině,“ míní analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).
Operace v Kurské oblasti a další možné ukrajinské výpady přes hranice nutí Kreml a ruské velení přemýšlet o tom, zda tisícikilometrový úsek hranice se severovýchodní Ukrajinou pokládat za aktivní frontu, kterou Rusko musí bránit, a ne za „spící“ úsek, jak k němu Moskva přistupovala od předloňského podzimu. Nyní může Kreml vyžadovat od ruského velení, aby hledělo na obranu hranic jako na součást celé kampaně, což může vést k dlouhodobým omezením v plánování operací, na jaké Rusko dříve nenaráželo, upozornili analytici.
Ruské jednotky postoupily ve směru na Toreck v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. "Nepřítel postoupil u obcí Pantelejmonivka, Pivnične, Ňju-Jork a jeho okolí," napsali analytici, citovaní agenturou Unian. Ta dodala, že podle ukrajinského generálního štábu se ruská vojska za podpory letectva čtyřikrát pokusila prorazit obranu u Torecka; dva útoky byly odraženy a dva ještě pokračují, tvrdí ukrajinské velení.
„Náměstek ukrajinského ministra energetiky byl zadržen kvůli úplatku 500 000 dolarů (11,5 milionu Kč),“ informuje kanál Nexta TV. „Podle ukrajinských bezpečnostních služeb úředník slíbil šéfům státních podniků Lvovsko-volyňské uhelné pánve, že jim předá těžební zařízení z dolů ve frontovém okrese Doněcké oblasti. Spolu se třemi komplici byl zadržen při přebírání třetí tranše úplatku. Podle poslance Železňaka je zadrženým Oleksandr Hejlo.“
Německá zbrojovka Rheinmetall Česku dodá tanky jako kompenzaci za pomoc Ukrajině, potvrdila firma. Má jít o 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo.
Telegramový kanál Baza s odvoláním na ruské vojenské zpravodaje píše, že ukrajinští vojáci se snažili proniknout do Krasnojaružského okresu Kurské oblasti přes jeden z hraničních přechodů s nasazením tanků, obrněných vozidel a pěchoty. K dnešnímu ránu se prý ale Ukrajincům nepodařilo se na ruské území v těchto místech dostat.
Při požáru, který v neděli vypukl na Záporožské jaderné elektrárně, vyhořela chladicí věž, uvedla mluvčí elektrárny. Podle ní však nehrozí, že by se zřítila.
Ruské ministerstvo obrany dnes rovněž uvedlo, že protivzdušná obrana během noci sestřelila 18 ukrajinských dronů nad třemi ruskými oblastmi - Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou. Ruskojazyčný server BBC zároveň upozornil, že nálety bezpilotních letounů a sestřelení čtyř letounků ohlásily i úřady v Rostovské oblasti.
Zprávy o ukrajinských dronech během noci přicházely z různých oblastí Ruska. Protivzdušná obrana podle zatím neověřených informací pracovala i u Moskvy, poblíž vojenského letiště Čkalovskij, píše BBC.
Úřady Belgorodské oblasti se kvůli aktivitám ukrajinské armády rozhodly evakuovat příhraniční části regionu. Na telegramu to uvedl gubernátor.
Devět set. Tolik dní v neděli uplynulo od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. A stejně tak dlouho jsou našimi spoluobčany také statisíce lidí, kteří k nám před válkou utekli. Blesk proto zmapoval, jaká je aktuální situace největší komunity cizinců u nás. Celý článek čtěte ZDE.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Požár, který v neděli propukl v jedné z chladících věží Ruskem obsazené Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, se podařilo uhasit. Na telegramu to uvedl představitel ruských okupačních úřadů Záporožské oblasti Vladimir Rogov.
Ruská strana tvrdí, že požár způsobil útok ukrajinského dronu. Kyjev naopak podle ruskojazyčného serveru BBC z ohně v jednom z největších jaderných zařízení v Evropě viní ruskou armádou. Obě strany dříve uvedly, že radiace je i přes požár v normě.
Rogov dnes po půlnoci napsal, že plameny se podařilo „zcela uhasit“. Z útoku na zařízení opět obvinil ukrajinské ozbrojené síly.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
