20°C
Devět set. Tolik dní v neděli uplynulo od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. A stejně tak dlouho jsou našimi spoluobčany také statisíce lidí, kteří k nám před válkou utekli. Blesk proto zmapoval, jaká je aktuální situace největší komunity cizinců u nás.
Velká zpráva o Ukrajincích v Česku po 900 dnech od invaze: Kolik nás stojí, jak pomáhají a zůstanou?
1.Desetina cizinců, půlka z Ukrajiny
„Počet cizinců se začíná blížit deseti procentům. Z toho milionu cizinců, kteří jsou registrováni na našem území, je více než 570 tisíc občanů Ukrajiny,“ informoval již v dubnu poslance policejní prezident Martin Vondrášek (51). Dvě stě tisíc jich tu podle něj pobývalo už před válkou, zbytek jsou uprchlíci. Aktuální počet osob s tzv. dočasnou ochranou (DO) také podle údajů ministerstva vnitra z 5. srpna dosáhl 370 tisíc.
2.Chuť k návratu opadla
Loni ve stejnou dobu šlo o 359 tisíc osob, ještě o rok dříve o 392 tisíc. A jaký je zájem o další pobyt? Cizinci si totiž musí o prodloužení dočasné ochrany každoročně znovu požádat. „Zatímco loni si DO v ČR v první online fázi neprodloužilo 25 %, letos si DO online neprodloužilo jen 10 %. Odchody Ukrajinců z ČR tedy spíše ustávají,“ sdělil Blesku Adam Rözler z ministerstva vnitra.
Podle Nadii Malované z Velvyslanectví Ukrajiny v roce 2021 velvyslanectví provedlo přes 25 tisíc konzulárních úkonů, což byl jeden z nejvyšších ukazatelů mezi diplomatickými misemi Ukrajiny, v roce 2022 tento počet dosáhl téměř 80 tisíc úkonů. V roce 2023 se však počet snížil na 35 tisíc. Konzulární oddělení poskytuje celý rozsah služeb stanovených ukrajinskou legislativou a vydávání a prodlužování pasů není výjimkou.
„Jsme si vědomi určitých problémů s registrací. Informovali jsme o tom příslušné ukrajinské orgány a v současné době se pracuje na odstranění nedostatků. Systém však funguje, jak dokazuje registrace 93 manželství mezi ukrajinskými občany, které velvyslanectví provedlo v tomto roce,“ uvedla pro Blesk Malovaná a dodala, že velvyslanectví přijímá dokumenty pro vydávání cestovních pasů v běžném režimu bez přerušení. „Pokud jde o provádění konzulárních úkonů pro muže ve vojenském věku, nejsou žádnou výjimkou. Všichni muži ve věku 18–60 let, kteří aktualizovali své údaje v Ministerstvu obrany Ukrajiny prostřednictvím speciální aplikace Rezerv+, dostávají konzulární služby v plném rozsahu,“ vysvětlila.
3.Děti tu studují
V uplynulém školním roce v Česku navštěvovalo české školy 49 539 žáků a studentů. Nejvíce – přes 37 tisíc – jich bylo na základních školách. Nejvíce dětí meziročně přibylo v mateřských školách, více než 23 procent. Děti Ukrajinců tak tvořily nejpočetnější skupinu cizinců v českém vzdělávacím systému. Ministerstvo školství také podpořilo zaměstnání stovek ukrajinských asistentů pedagoga, kteří působili zhruba na 500 školách.
4.Vyplácejí se
Podle posledních dat ministerstva práce (MPSV) z asi 370 tisíc uprchlíků jich k červnu 122 tisíc v Česku pracovalo. Častěji ženy (62 %) než muži (28 %). „Velká část ekonomicky aktivních uprchlíků je dnes součástí našeho trhu práce a lze pozorovat trend, kdy uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají, tj. stoupají přínosy a klesají výdaje státu,“ napsala Blesku mluvčí MPSV Kateřina Procházková. Rezort počítá s tím, že výnosy brzy dosáhnou 40 miliard.
5.Na pomoc nespoléhají
Nutno ale dodat, že náklady státu na uprchlíky klesají i díky tomu, že stát pomoc postupně osekává. Například od září budou moci Ukrajinci využívat bezplatné státní ubytování jen po dobu 90 dní (dnes 150 dní a zranitelné osoby žádný limit nemají). Také sami Ukrajinci méně natahují ruku. „Humanitární dávku už berou cíleně jen ti nejzranitelnější, čerpá ji 25 % uprchlíků, 7 z 10 příjemců tvoří tzv. zranitelné osoby, z toho 54 % děti, zejména malé,“ doplnila Procházková.
6.A pomáhají
Stárnoucí české lékaře doktoři z Ukrajiny asi nenahradí, každá ruka navíc se ale hodí. „Ministerstvo zdravotnictví uznalo odbornou způsobilost 200 všeobecným lékařům, 12 zubním lékařům a 3 farmaceutům, kteří získali vzdělání na Ukrajině a jsou jejími občany. V tomto počtu jsou zahrnuti jak lékaři/zubní lékaři a farmaceuti, kteří do ČR přišli po únoru 2022, tak i ti, kteří v ČR pobývali před vypuknutím válečného konfliktu,“ upřesnil pro Blesk mluvčí rezortu Ondřej Jakob. Všeobecných sester a dalších nelékařských profesí z Ukrajiny pak přibylo přes šest set.
7.Miliardy za zdraví
Podle údajů největší zdravotní pojišťovny je u VZP aktuálně registrováno 306 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. „Z tohoto počtu je 93 tisíc Ukrajinců zaměstnáno (zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel), dalších 11 tisíc je registrováno jako OSVČ, tedy standardně odvádí zálohy na zdravotní pojištění. A zhruba 60 tisíc Ukrajinců evidujeme jako OBZP (hradí si sami minimální zálohy zdravotního pojištění),“ doplnila mluvčí Viktorie Plívová. Od začátku války za zdravotní péči pro své ukrajinské pojištěnce firma zaplatila přes 6,1 miliardy korun.
8.Byznys s Kyjevem posílil
Zatímco ještě před dvěma lety import z Ukrajiny převyšoval český vývoz, loni se role obrátily. Export dosáhl hodnoty přes 35 miliard. „Objem českého vývozu na Ukrajinu je více než o čtvrtinu vyšší než v předválečných letech 2021 či 2020,“ uvedla pro Blesk Petra Milcová z ministerstva průmyslu a obchodu. Objem vývozu ale zahrnuje i vojenský materiál, který z Česka na Ukrajinu proudí ve velkém.
9.Přibylo trestných činů
Celkem 3508 trestných činů měli v loňském roce Ukrajinci na svědomí, na celkové kriminalitě v ČR se tak podíleli skoro dvěma procenty. Poslední policejní statistiky ukazují, že v loňském roce Ukrajinci nahradili Slováky na 1. příčce cizinců páchajících trestnou činnost.
Video Český velvyslanec v Kyjevě: Ukrajinci se cítí zklamaní. Za pomoc Čechů jsou ale velmi vděční.Video se připravuje ...
- Související
Témata:
