Hybridní operace i kyberútoky. Vnitro popsalo, jak už letos stihlo Rusko škodit v Česku
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.
Podle zprávy přestala na české extremistické scéně platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácejí na významu a nahrazují je témata s mezinárodním přesahem. Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda.
I nadále se letos podle ministerstva na scéně drželo tzv. antisystémové hnutí, narazilo ale na roztříštěnost, absenci vize i krátkou „životnost“ jejích hlavních představitelů. Jeho příznivci podle ministerstva vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté. Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávají podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů.
Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
,👍👍👍👍👍👍