Hybridní operace i kyberútoky. Vnitro popsalo, jak už letos stihlo Rusko škodit v Česku
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.
Podle zprávy přestala na české extremistické scéně platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácejí na významu a nahrazují je témata s mezinárodním přesahem. Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda.
I nadále se letos podle ministerstva na scéně drželo tzv. antisystémové hnutí, narazilo ale na roztříštěnost, absenci vize i krátkou „životnost“ jejích hlavních představitelů. Jeho příznivci podle ministerstva vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté. Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávají podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů.
Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
,👍👍👍👍👍👍