Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Ukrajina obdržela první dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Uvedl to dnes vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je to více než pouhá dodávka - je to strategický krok. Navzdory ruským snahám zničit v období války náš energetický systém jsme dosáhli dalšího vítězství na energetické frontě,“ napsal Jermak na sociální síti X.
Na Ukrajině probíhá „Smuteční vánoční koleda“ za padlé hrdiny, kteří položili život během ruské invaze.
Podle The Kyiv Independent ruské ostřelování zranilo v Chersonské oblasti 8 osob, a to včetně 2 mladistvých. Mělo by se jednat o 16letého chlapce a 15letou dívku, uvádí s odkazem na slova guvernéra Oleksanda Prokudina. Obě děti mají být hospitalizované.
I přes trvající ozbrojený konflikt se snaží obyvatelé poblíž Kyjeva slavit vánoční svátky a oslavit konec roku 2024.
Moskva v reakci na poslední unijní balík protiruských sankcí „výrazně rozšířila“ seznam představitelů Evropské unie a členských zemí, kteří mají zakázán vstup do Ruska. Na svém webu to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí, aniž by specifikovalo, o koho jde.
Rusko patnáctý evropský sankční balík kritizovalo jako nelegitimní z hlediska mezinárodního práva. „Jejich jediným smysluplným výsledkem je další pokles autority EU v očích většiny států světa,“ vyjádřilo své přesvědčení o sankcích.
Ruská energetická společnost Gazprom pozastaví od 1. ledna vývoz plynu do Moldavska. Důvodem je nezaplacený dluh země. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Gazprom a varoval, že by mohl přistoupit i k vypovězení smlouvy o dodávkách.
Ruský energetický gigant Gazprom zvýšil v letošním roce vývoz plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů o 13 procent na zhruba 32 miliard metrů krychlových. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters. To je o něco více než činily dodávky do Číny, kam Gazprom dodal 31 miliard metrů krychlových plynu.
Zelenskyj v pondělí podle agentury Reuters uvedl, že Fico odmítl nabídku kompenzace ztrát způsobených neprodloužením dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu. Fico už dříve podle serveru Politico prohlásil, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.
„Ficova krátkozraká politika už připravila slovenské obyvatele o kompenzace za ztrátu tranzitu ruského plynu a teď může Slovensko připravit ještě o minimálně 200 milionů dolarů ročně, které Ukrajina platí Slovensku za dováženou elektřinu. Ano, dovoz elektřiny na záchranu není zadarmo,“ napsal dnes Zelenskyj. Slovenský podíl na dovozu elektřiny na Ukrajinu je podle něj přibližně 19 procent.
Vladimir Putin se dnes svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi omluvil za „tragický incident“ ázerbájdžánského letadla, který se ve středu odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ve zprávě o telefonátu obou prezidentů uvedl, že letoun se podle plánu pokoušel přistát v Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
Letadlo, které mířilo z Baku do jihoruského Čečenska, se nakonec zřítilo v Kazachstánu nedaleko města Aktau. O život přišlo 38 osob.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil slovenského premiéra Roberta Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Na sociálních sítích tak Zelenskyj reagoval na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, který pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.
„Zdá se, že Putin pověřil Fica otevřením druhé energetické fronty proti Ukrajině na úkor zájmů obyvatel Slovenska. Jen tak se dají vysvětlit Ficovy hrozby odpojit Ukrajinu od mimořádných dodávek elektřiny během zimy, kdy ruské útoky zasahují naše elektrárny a distribuční síť,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Ukrajinská armáda hlásí zničení vojenského objektu v ruské Orelské oblasti, kde invazní síly skladovaly a opravovaly bezpilotní letouny Šáhed, jimiž útočí na Ukrajinu. Tato bojová operace výrazně snížila možnosti nepřítele provádět dronové nálety na civilní infrastrukturu Ukrajiny, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila a podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„Dne 26. prosince (čtvrtek) zasáhly vzdušné síly ukrajinské armády společně s dalšími složkami obranných sil chráněný objekt ruských ozbrojených sil v Orelské oblasti,“ píše na facebooku ukrajinský generální štáb, podle něhož objekt sloužil ke skladování, údržbě a opravám dronů Šáhed a nyní je zničený. Podrobnosti - například jakými zbraněmi Ukrajinci úder provedli - Kyjev neposkytl.
Ukrajinská armáda hlásí zničení vojenského objektu v ruské Orelské oblasti, kde invazní síly skladovaly drony Šáhed, jimiž útočí na Ukrajinu.
Ruské letiště pozastavilo lety po útoku ukrajinského dronu, tvrdí oficiální úřad. Provoz na letišti byl pozastaven v 6 hodin ráno kvůli ukrajinskému dronovému útoku údajně zaměřenému na ruské regiony Voroněž, Rostov a Belgorod.
Ruská civilní rozvědka SVR obvinila americké a britské tajné služby ze snahy vyprovokovat útoky na ruské vojenské základny v Sýrii s cílem přimět Moskvu k jejich evakuaci. Napsala to dnes agentura Reuters, která podotkla, že SVR neposkytla pro své tvrzení důkazy. Podle ruské státní tiskové agentury TASS rozvědka tvrdí, že britské a americké tajné služby MI6 a CIA pověřily těmito útoky teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Na cíle IS přitom americká armáda v Sýrii provádí letecké útoky. Spojené státy ani Británie se zatím k ruským tvrzením nevyjádřily.
Ukrajinské ministerstvo obrany sdílelo snímky z operace v Kurském regionu z Ruska z poloviny prosince. Na snímcích jsou mimo jiné zachyceni i civilní obyvatelé, kteří na své domy věší cedule, že se ukrývají ve sklepě bez vojáků.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na vysoce postaveného důstojníka ruského ministerstva obrany a válečného blogera. Napsala to dnes státní tisková agentura TASS, podle které bezpečnostní složky zadržely Rusa, jenž jednal na pokyn ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Kyjev se k ruským obviněním zatím nevyjádřil a podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
„Zákeřník vzal ze skrýše v Moskevské oblasti improvizované výbušné zařízení o kapacitě asi jeden a půl kilogramu ekvivalentu TNT... a prováděl průzkumnou činnost v místech pobytu cílů útoku, aby mohl provést detonaci na dálku,“ prohlásilo tiskové oddělení FSB, které dále sdělilo, že výbušnina byla zamaskovaná do přenosného reproduktoru.
Rusové navyšují vlastní výrobu ničivých dronů Shahed, píší analytici z Institutu pro studium války s odvoláním na ukrajinskou rozvědku. Podle ní ruská továrna ve speciální ekonomické zóně Alabuga v Tatarstánu od ledna do září letošního roku vyrobila 5 760 dronů Shahed. To je dvakrát tolik, co bylo vyrobeno v roce 2023. Podle uniklých dokumentů již společnost podepsala dohodu o výrobě 6000 dronů do září 2025.
Rusko také údajně aktivně vyvíjí návnady dronů podobné Shahedům, které se používají ke zmatení ukrajinských systémů protivzdušné obrany. Do konce roku 2024 se plánuje vyrobit až 10 000 takových návnad, což je téměř dvojnásobek počtu útočných dronů.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině a v Rusku v online reportáži.
Igor Sečin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, zůstane dalších pět let šéfem největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení správní rady podniku. Sečin stojí v čele firmy Rosněfť od roku 2012. Je známý mimo jiné svou kritikou vůči Organizaci zemí vyvážejících ropu.
V letech 2000 až 2008, kdy byl Putin ve funkci ruského prezidenta, působil Sečin jako náměstek šéfa prezidentské kanceláře a místní média ho označovala za "šedou eminenci" ruské politiky. Když se Putin v roce 2008 stal premiérem, byl Sečin jmenován jedním ze sedmi vicepremiérů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
