Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos k situaci na Ukrajině, pokračuje opět ráno. Dobrou noc.
Andrew Coté, jednatel americké společnosti BRINC Drones, která dodává Ukrajině vybavení, se domnívá, že použití dronů na Ukrajině lze přirovnat k nasazení tanků v první světové válce. „Je to dost patová situace. Pokud jste v otevřeném terénu, tak budete pronásledováni,“ podotkl Coté.
„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
Ruská armáda má v plánu ovládnout město Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny do 9. května, uvedl na sociálních sítích vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Uvedený den se v Rusku obvykle pořádají pompézní oslavy připomínající vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945. Časiv Jar, který leží nedaleko od již ovládnuté Avdijivky, je pod neustálou palbou, upozornil na začátku měsíce starosta města Serhij Čaus.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Tématem rozhovorů českého premiéra s americkou stranou bude i poslední vývoj na Blízkém východě a rozsáhlý letecký útok Íránu na Izrael. Může to ovlivnit program návštěvy. Před odletem do USA to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se má v pondělí v Bílém domě setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem. S představiteli Spojených států chce mluvit také o další vojenské podpoře Ukrajiny, bez níž by bylo podle Fialy velmi obtížné, ne-li nemožné, zastavit ruskou agresi, které Ukrajina už přes dva roky čelí.
Dva lidé zemřeli a jeden byl zraněn a převezen do nemocnice po útoku u města Kachovka v části ukrajinské Chersonské oblasti, která je aktuálně v rukou Rusů. Na platformě Telegram to dnes oznámil Vladimir Saldo, šéf správy Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Útok podle Salda mířil na obytné domy a provedla jej ukrajinská armáda.
Vstup Ukrajiny do NATO je otázkou „kdy“, nikoli „pokud“. Podle zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana Ukrajina v budoucnu určitě vstoupí do NATO, pokud budou splněny politické podmínky. „Samozřejmě, že vidíte nuance ze strany spojenců, ale nevidíme velké rozdíly, pokud jde o pokračování podpory Ukrajiny, respektive investujeme do naší vlastní obrany,“ řekl Geoana. Napsal o tom The Kyiv Independent.
Ruská armáda dnes ráno sestřelila v Krasnodarském kraji deset bezpilotních letounů ukrajinských ozbrojených sil. Podle agentury RIA Novosti o tom informovalo ruské ministerstvo obrany, aniž by uvedlo, zda útok způsobil škody. Rusko také krátce předtím, kolem 06:30 moskevského času (05:30 SELČ), zlikvidovalo pět ukrajinských dronů nad Černým mořem. Během noci na dnešek byly zničeny i dva drony nad Kurskou oblastí u hranic s Ukrajinou, píše agentura Interfax.
Americký Institut pro studium války si podle listu The Times of Israel (ToI) všiml, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem nyní Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. "Rusko na Ukrajině experimentovalo s kombinacemi balistických střel a střel s plochou dráhou letu společně s íránskými drony," podotkl institut.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech deset dronů typu Šáhed, kterými proti Ukrajině zaútočilo Rusko. Informovalo o tom letectvo napadené země. Ruská armáda také k úderům proti cílům na Ukrajině použila čtyři rakety. Co se s nimi stalo, ovšem ukrajinské letectvo neuvedlo.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.