Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
Při explozi v centru Luhansku zahynul někdejší starosta tohoto města Manolis Pilavov, uvedl dnes na telegramu Moskvou dosazený šéf okupační správy východoukrajinské Luhanské oblasti Leonid Pasečnik. Bývalého okupačního starostu zlikvidovala ukrajinská tajná služba SBU, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v SBU.
Ukrajinska pravda označila Pilavova za jednoho z ideologů takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy jednoho ze dvou mezinárodně neuznaných útvarů, které v roce 2014 v reakci na svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče vyhlásili na východě Ukrajiny proruští separatisté za podpory Moskvy a jejích tajných služeb. Pilavov se osobně podílel na svržení ústavního pořádku, napsala Ukrajinska pravda.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení. Plánovaný telefonát dnes už předtím avizovali Putin i Trump, aniž uvedli, co bude jeho obsahem.
„Rozhovor probíhá,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ruské státní tiskové agentuře TASS.
Jde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Ruský prezident Putin telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Trumpem, oznámil podle TASS Kreml s tím, že o výsledku jednání bude informovat.
Donald Trump na sociální síti Truth potvrdil, že dnes bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií uvedl, že by měl mít ještě dnes mít telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Bílý dům avizoval telefonát na 16:00 SELČ
Půjde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters.
Telefonát dala do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
„Dnes budu hovořit s prezidentem USA,“ prohlásil Putin podle státní tiskové agentury TASS. „Určitě mu navrhnu, aby využil tento materiál na americkém trhu,“ dodal během prohlídky výstavy o ruských firmách, nazvané Silné nápady pro nové časy.
Oděsu na jihu Ukrajiny nově zasáhla ruská raketa. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Russia has launched a ballistic missile strike on Odesa just now. pic.twitter.com/Jo5QTchHRq
— Victoria (@victoriaslog) July 3, 2025
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle zástupkyně mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako.
Generál a několik dalších vysoce postavených důstojníků podle ruských médií zahynulo v úterý večer, kdy ukrajinské síly vypálily několik raket na štáb 155. brigády námořní pěchoty. Té Gudkov, vyznamenaný titulem Hrdiny Ruska, velel, než jej ruský prezident Vladimir Putin na jaře povýšil na zástupce velitele vojenského námořnictva. Na starost dostal koordinaci jednotek námořní pěchoty, které navštěvoval i na frontě. Už v úterý na hlavním náměstí ve Vladivostoku vznikl podle tisku improvizovaný památník Gudkova a dalších zabitých krajanů.
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes vypovídal na policii v souvislosti s dřívější vojenskou pomocí, kterou Bratislava poskytla Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Naď pak před novináři protiprávní jednání v uvedené záležitosti odmítl a řekl, že obviněn nebyl. Případem se zabývá úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pro podezření ze zneužití peněz určených na pomoc Kyjevu.
„Odmítám jakékoliv protizákonné jednání, obohacování, nehospodárné nakládání s majetkem státu nebo že bych poškozoval finanční zájmy evropského společenství. To všechno jsou úplné nesmysly,“ řekl Naď po výslechu. Dodal, že ani v současnosti by při vojenské pomoci Ukrajině nepostupoval jinak a že kauza je politicky motivována. Uvedl, že na policejní výslechy v různých záležitostech chodí pravidelně.
Noční exploze byly hlášeny také z Rusy okupovaného města Charcyzk v Doněcké oblasti, uvedly ruské telegramové kanály s odvoláním na svědky, podle nichž asi raketa zasáhla ruský muniční sklad.
Nejméně dva lidé přišli o život a 11 dalších bylo zraněno při ruském útoku na Poltavu, ležící asi 350 kilometrů východně od Kyjeva, oznámil šéf oblastní správy Volodymyr Kohut. Na místě podle něj vypukl požár. Na Poltavu podle dřívějších zpráv dnes ráno útočily ruské drony.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iRozhlas.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusové by byli navíc posílení o nové taktiky boje a bojové zkušenosti. „Za významně delší dobu by asi bylo připraveno zaútočit na východní křídlo NATO,“ míní Bartovský. Ambicí Ruska je získat část západního území Ukrajiny jako nárazníkovou zónu mezi sebou a NATO, dodal. „Zatím se to ale nepodařilo, alespoň ne podle původního ruského plánu,“ uvedl.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon o novém státním svátku, který ustanovuje 11. červenec jako den památky Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Sousední Ukrajina přijetí polského zákona minulý měsíc odsoudila s tím, že může poškodit vzájemné vztahy. Varšava během nynější války Ruska proti Ukrajině patří k nejrozhodnějším zastáncům Kyjeva.
Následky ruského útoku na Oděsu.
Nejméně pět lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky, bylo zraněno při ruském útoku na Oděsu. Poničena byla vícepodlažní obytná budova a další civilní infrastruktura, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Šest bytů bylo podle něj zničeno zcela, dalších 36 částečně. Padesát lidí bylo podle úřadů evakuováno. Rusko útok zatím nekomentovalo.
Ukrajina podnikla několik náletů na Lipeckou oblast, kde se nachází letecká základna a kde se především cvičí ruské vzdušné a kosmické síly. Kyjev také útočí na letecké základny, aby snížil schopnost Moskvy používat svá válečná letadla k úderům na cíle na Ukrajině.
Ukrajinská armáda v srpnu uvedla, že zasáhla letiště v Lipecku, poškodila zásoby naváděných bomb a způsobila řadu výbuchů.
Sedmdesátiletá žena zemřela a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ze zničeného ukrajinského bezpilotního letounu. Dnes to napsala agentura Reuters. Ukrajina, která čtvrtým rokem čelí ruské vojenské agresi, se k incidentu zatím nevyjádřila.
„Signály o padajících troskách přicházejí z různých oblastí. Záchranné služby a pohotovostní agentury pracují v posíleném režimu,“ citoval Reuters gubernátora Lipecké oblasti Igora Artamonova. V průmyslové zóně v Jelci také vypukl požár, který si ale nevyžádal žádné oběti, dodala agentura AFP.
Podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu. Na jednání v Bruselu to čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyjádřila znepokojení nad hybridními hrozbami pocházejícími z Číny, uvádí se v tiskové zprávě jejího úřadu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
