Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Leonid Volkov, který býval pravou rukou ruského opozičního politika Alexeje Navalného, řekl britské stanici BBC, že nikdy nevzdá boj proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby nebyla zbytečná
„nejvyšší oběť" opozičního vůdce. Navalnyj za nejasných okolností zemřel v ruském vězení za polárním kruhem. BBC dnes zveřejnila úryvky rozhovoru s Volkovem, který byl v březnu před svým domovem v litevském exilu brutálně přepaden a od úderů kladivem utrpěl zlomeninu ruky, pohmožděniny na hlavě a poranění nohy.
S klouzavými bombami ale mají zkušenosti i obyvatelé ruských měst poblíž hranic s Ukrajinou. Rusko opakovaně shodilo pumy na vlastní obyvatele, vždy omylem. Rusko na své území shodilo 500 kg bombu, která poškodila třicet domů a deset aut a zranila pět lidí, potvrdilo britské ministerstvo obrany. V aktualizaci obranné zpravodajské služby stojí, že ruský stíhací letoun 4. května „náhodně vypustil pumu FAB-500 na civilní oblast v Belgordské oblasti - na ruské straně hranice". Celý článek čtěte ZDE.
Do Charkova dnes vyrazili policisté a také prokurátor vyšetřující válečné zločiny. V rezidenřní čvrti zkoumali úlomky takzvaných klouzavých bomb, které na město vypálili Rusové.
Ukrajina si dnes připomíná 80 let od deportace Krymských Tatarů. Násilné odvlečení jich tehdy nepřežilo asi 100 tisíc.
„Teprve s oslabením tehdejších moskevských úřadů a obnovením nezávislosti Ukrajiny byli krymští Tataři schopni zjistit pravdu o zločinu genocidy – deportaci krymskotatarského lidu – na státní úrovni a obnovit svůj normální život na Krymu. Do roku 2014 byl Krym pro mnoho našich lidí skutečně šťastným domovem a bude tomu tak znovu – jistě – až síla naší odolnosti, zbraní, diplomacie a síla spravedlnosti pro Ukrajinu zajistí osvobození Krymu z okupace," napsal na sociální sítě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today, we mark 80 years since the deportation of the Crimean Tatars and commemorate victims of this genocide.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 18, 2024
Only with the weakening of the then Moscow authorities and the restoration of Ukraine's independence were the Crimean Tatars able to establish the truth about the crime… pic.twitter.com/rmpj48kHqU
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií dnes představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska dobyla - ruskou terminologií "osvobodila" - další vesnici u Vovčanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. "Jednotky uskupení ruských vojsk Sever osvobodily ves Starica (ukrajinsky Starycja) v Charkovské oblasti a pokračovaly v postupu do hloubky obrany nepřítele," tvrdí ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur.
Ukrajinská armáda cvičí nově rekrutované vojáky poblíž Kyjeva. Země se v posledních měsísích potýká s nedostatkem lidí v armádě.
Ukrajinská armáda se snaží zatlačit Rusy směrem na Hlyboke, 40 km od Charkova, informuje Nexta. Generální štáb hlásí, že od začátku dne okupanti dvakrát zaútočili na ukrajinské pozice v oblastech Liptsy a Vovčansk, ale neuspěli. Ruští vojáci za poslední den ztratili v charkovském sektoru až 200 lidí a 42 jednotek vojenských vozidel.
Ukrainian Army tries to push back Russians in the direction of Hlyboke, 40 km from Kharkiv
— NEXTA (@nexta_tv) May 18, 2024
The General Staff reports that since the beginning of the day, the occupiers have attacked Ukrainian positions twice in the areas of Liptsy and Vovchansk, but failed.
Over the past day,… pic.twitter.com/QoemXt4qSN
Rusové se za poslední den v Charkovské oblasti dvakrát pokusili prolomit ukrajinskou obranu, ale byli odraženi. Situace na tomto frontovém úseku je pod kontrolou, ukrajinské síly sem přivádějí posily a místy provádějí protiútoky s cílem zlepšit své taktické postavení, dodal šéf charkovské správy Oleh Syněhubov.
Expertka na řeč těla Judi Jamesová, která na toto téma vydala 26 knih, zanalyzovala nedávné setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jamesová uvedla, že se ruský lídr snažil aktivně navázat spojení, nicméně Ťin-pching tyto pokusy často ignoroval. „Když si oba muži podávají ruce na schodech v Pekingu, je to zase Putin, kdo se pokouší navázat oční kontakt, zatímco se Ťin-pching dívá jinam,“ řekla expertka. Celý článek čtěte ZDE
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti bylo evakuováno téměř už 10.000 lidí, uvedl šéf oblastní šéf Syněhubov.
Podle Zelenského Rusko nemá prostředky na zahájení nového rozsáhlého útoku na Kyjev. „Nemají síly na rozsáhlou ofenzivu na hlavní město, jakou provedli na začátku invaze,“ řekl Zelenskyj. Hlavními cíli Kremlu jsou nyní podle něj Donbas a Charkov na východě a severovýchodě Ukrajiny.
Prezident země, která čelí ruské invazi od února 2022, v rozhovoru přiznal, že jeho zemi chybí muži, což ovlivňuje morálku vojáků. V pátek přitom Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje vstoupit do ozbrojených sil některým odsouzeným. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10.000 až 20.000 vězňů. „Je třeba naplnit rezervy, máme značný počet brigád, které jsou prázdné. Musíme to udělat tak, aby chlapci měli normální rotaci. Pak se zlepší morálka,“ je přesvědčen ukrajinský prezident.
Ukrajinský prezident si rovněž postěžoval, že Západ Ukrajině zakazuje používat zbraně dodané Evropou a Spojenými státy k úderům na ruské území. „Oni na nás mohou útočit ze svého území, to je největší výhoda, jakou Rusko má, a my nemůžeme se západními zbraněmi podniknout nic proti jejich systémům umístěným na ruském území. Nemáme na to právo,“ kritizoval Zelenskyj a dodal, že si na tuto skutečnost tento týden stěžoval americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi.
Podle listu Wall Street Journal Ukrajina požádala administrativu Joea Bidena o povolení používat americké zbraně na ruském území. Institut pro studium války uvedl, že tento zákaz zásadně podkopává ukrajinskou schopnost úspěšně se bránit ruské agresi.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. „Nacházíme se v absurdní situaci, kdy má Západ strach, že Rusko válku prohraje. A nechce, aby ji prohrála Ukrajina. Protože konečné vítězství Ukrajiny povede k porážce Ruska. A konečné vítězství Ruska povede k porážce Ukrajiny,“ prohlásil.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
