Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Tři lidé zahynuli a 38 utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Charkov, uvedli ukrajinští činitelé. Invazní síly podle nich zasáhly bytový dům.
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP.
Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem. A to tak, že je použijí v pohraničních oblastech, kde se shromažďují a odkud útočí jednotky vyslané Kremlem. Dopad byl rychlý: ukrajinské ozbrojené síly zatlačily ruské pozice zpět, získaly čas na lepší opevnění vlastních pozic, a dokonce podnikly malé útočné akce.
Podívejte se na nejnovější snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.
Obyvatelé ukrajinského města Charkov šokují svým klidem. Lidé nadále relaxují u bazénu, zatímco jsou slyšet výbuchy. V důsledku útoku byl poškozen obytný bytový dům. 18 lidí bylo zraněno, 2 zemřeli.
K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ. Řekl to v pátek večer v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací společností BBC šéf britské pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage, který za to sklidil kritiku od politiků napříč politickým spektrem.
Farage, jehož strana by v nadcházejících volbách 4. července podle průzkumů měla získat miliony hlasů, řekl, že trvá na svých slovech, která zveřejnil na sociálních sítích krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Uvedl tehdy, že jde o „důsledek rozšiřování EU a NATO“. Válku na Ukrajině údajně předvídal už v roce 2014.
„Bylo mi jasné, že neustálé rozšiřování NATO a Evropské unie na východ zavdává tomuto muži (Putinovi) důvod, aby svým Rusům řekl 'Zase jdou po nás' a šel do války,“ řekl Farage v rozhovoru s BBC. „Tuto válku jsme vyprovokovali - samozřejmě je to jeho (Putinova) chyba - využil záminky, kterou jsme mu dali,“ dodal Farage.
Zpravodajské zdroje hlásí výbuch v tepelné elektrárně v Kyjevě. V hlavním městě nebyl vyhlášen žádný letecký poplach.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Za poslední den ruské útoky zabily 8 civilistů a dalších 19 osob zranily. Rusko zaútočilo na celkem 14 ukrajinských oblastí, přičemž čtyři z nich hlásily oběti, píše list The Kyiv Independent.
Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není výjimkou. Někteří její členové brání napadenou zemi se zbraní v ruce, napsal deník The Guardian. Když před více než dvěma lety Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi do sousední země, Tung Nguyen odvezl své rodiče z Černihivu, kde bydleli, k polským hranicím. Pak se vrátil do Kyjeva a začal pracovat jako dobrovolník, který do tehdy obléhaného města vozil potraviny a léky. Nedlouho poté se rozhodl vstoupit do ukrajinské armády a bojovat.
Nguyen patří k početné, ale nepříliš viditelné vietnamské komunitě na Ukrajině. Někteří Vietnamci Ukrajinu po začátku války opustili, jiní ale zůstali – zejména členové mladší generace, z nichž mnozí se na Ukrajině narodili a mají ukrajinské občanství. Nguyen vyrůstal v Hanoji u svých prarodičů, a když mu bylo 18 let, přijel za svými rodiči do Černihivu. Vystudoval v Kyjevě, naučil se rusky a začal pracovat jako fitness trenér a kulturista. V roce 2019 vyhrál celoukrajinské mistrovství a získal občanství, aby mohl za zemi soutěžit na mezinárodní scéně.
„Ukrajina mi dala hodně – studoval jsem tu, pracoval, oženil jsem se s Ukrajinkou. V tuto chvíli ani nemůžu říct, že je to moje druhá vlast, je to prostě má vlast,“ řekl v rozhovoru přes Skype z armádní základny, kde momentálně pobývá. Loni v květnu byl zraněn při ukrajinském ústupu z Bachmutu, když pod rouškou noci vyzvedával zraněné druhy z blízkosti fronty. Dělostřelecký granát mu přivodil řezné rány a silné vnitřní krvácení, měsíc strávil v nemocnici. Vrátil se na frontu a v prosinci byl znovu zraněn, což si vyžádalo další dva měsíce rekonvalescence. Nyní je opět v boji.
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. „Cílem útoků byla energetická infrastruktura v jižním a západním regionu... na východě země ostřelování přerušilo elektrické vedení,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo. V Záporožské oblasti byli při útoku zraněni dva lidé, kteří skončili v nemocnici. Útok na energetickou infrastrukturu se odehrál také ve Lvovské oblasti, kde při tom podle šéfa tohoto regionu Maksyma Kozyckého nebyl nikdo zraněn.
Dobrý den, vážení čtenáři. Novým ukrajinským velvyslancem v České republice bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu. Ve Varšavě Zvaryč působil jakožto velvyslanec od roku 2022, na ambasádě v Polsku ale v různých pozicích pracoval už v minulosti. Zkušenosti má také z velvyslanectví své země ve Spojených státech či v Turecku.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
