Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Polská vláda chce vyčlenit přibližně dvě miliardy zlotých (11,8 miliardy Kč) na nákup přebytečného obilí od svých zemědělců. Informoval o tom dnes podle agentura PAP náměstek polského ministra zemědělství.
Polští zemědělci v minulých týdnech blokovali dálnice a hraniční přechody s Ukrajinou a popudili Kyjev vysypáním nákladu dováženého obilí na železniční koleje. Požadují opětovné zavedení cel na dovoz ukrajinských zemědělských produktů, která byla zrušena po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Podle zpravodajských údajů NATO je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti zahájilo rozsáhlou ofenzívu, uvedlo médium European Pravda s odvoláním na anonymního představitele NATO.
Je naprosto nezbytné neprodleně posílit protivzdušnou obranu Charkovské a Sumské oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s velením ozbrojených sil . Stalo se tak poté, co si nálet ruských dronů na Charkov, druhé největší město země, vyžádal nejméně čtyři mrtvé.
„Jednal jsem dnes s vojáky ohledně toho, jak více ochránit Charkov, hlavně z hlediska protivzdušné obrany. Stejný úkol mají i všichni naši diplomaté. Posílení protivzdušné obrany pro Charkov, celou Charkovskou oblast, Sumskou oblast a jižní regiony - to je naprosto naléhavá potřeba,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.
V ukrajinském městě Charkově na severovýchodě země se 4. dubna kolem 21:40 místního času ozvalo několik výbuchů, uvedl zpravodajský portál Suspilne. Starosta Charkova Ihor Těrechov potvrdil, že město je pod palbou.
Dva lidé dnes zemřeli při ruském útoku na obec Ňju-Jork (psáno také latinkou New York) v ukrajinské Doněcké oblasti, informoval gubernátor Vadym Filaškin na internetových stránkách regionální správy. Jeden člověk utrpěl zranění. Ňju-Jork se nachází v bezprostřední blízkosti frontové linie.
„Městečko dnes večer zasáhly čtyři nálety. Jsou informace o dvou mrtvých a jednom zraněném,“ uvedl Filaškin. Dodal, že poškozen byl také větší počet domů a že přesné následky útoku se dále zjišťují. „Celá Doněcká oblast je nebezpečná pro život, a obzvláště se to týká měst a městeček u frontové linie,“ řekl také Filaškin. Vyzval lidi, aby se z míst ohrožených kvůli bojům evakuovali.
Ukrajina se zabývá požadavky Maďarska na řešení dosud nevyjasněných otázek ukrajinských národnostních menšin, aby mohla odblokovat osmou část z 500 milionů eur pro Evropský mírový nástroj, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Situace na bojišti zůstává vážná. Ukrajina potřebuje více protivzdušné obrany, více munice a více pomoci,“ uvedl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu.
Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy Kč) na nákup 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Británie o poskytnutí 10 000 dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.
Lotyšsko brzy pošle Ukrajině první várku dronů vlastní výroby v hodnotě 1 milion eur, uvedla premiérka pobaltské republiky Evika Siliňová. Lotyšsko plánuje vyčlenit na dodávku dronů na Ukrajinu v roce 2024 celkem 9 milionů eur.
Historická a toponymická komise rady města Oděsy navrhla přejmenovat tři ulice a jedno náměstí v historickém centru města pojmenované po ruských historických osobnostech.
Muž obviněný z navedení ruské rakety na pizzerii v Kramatorsku na východě Ukrajiny byl odsouzen na doživotí, oznámila dnes ukrajinská prokuratura a tajná služba SBU. V pizzerii, kterou zasáhla ruská raketa loni v červnu, přišlo o život 13 lidí, včetně tří dětí, připomněla agentura Unian. Odsouzence označila za „zrádce“ a „ruského agenta“.
V Moldavsku, asi 500 metrů od hranic s Ukrajinou, byly nalezeny fragmenty zřejmě ruského útočného dronu typu Šáhid, informovala moldavská pohraniční policie.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) uvedla, že odhalila důkazy o tom, že se ruské síly dokázaly nabourat do zařízení vojenského personálu, aby mohly navádět raketu, která v listopadu loňského roku zasáhla členy 128. horské útočné brigády a zabila nejméně 19 ukrajinských vojáků.
Berlín vyzve spojence po celém světě, aby prověřili své kapacity systémů protivzdušné obrany a poskytli Ukrajině vše, co je v jejich silách, uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Ukrajinské útoky si vyžádaly šest mrtvých v různých okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní představitelé dosazení Ruskem. Čtyři lidé zemřeli při dvou různých útocích v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, další dva přišli o život v Doněcku na východě země.
Dva mrtví z Chersonské oblasti jsou hlášeni z vesnice Babine. Předseda chersonské okupační vlády Andrej Aleksejenko tvrdí, že zemřeli, když vezli do obchodu ve vesnici vodu a potraviny. Ukrajinský dron podle Aleksejenka narazil do jejich nákladního automobilu. Ruský úředník zveřejnil fotografie těl i poničeného vozu. Kdy přesně k incidentu došlo, neupřesnil.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil dnes generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Finská vláda se rozhodla ponechat hranici s Ruskem uzavřenou „až do odvolání“, informovalo finské ministerstvo vnitra.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský na jednání NATO vyzval další země, aby se zapojily do české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Řada spojenců Česku za jeho aktivitu děkovala, řekl dnes šéf české diplomacie novinářům v Bruselu.
„Diskutovali jsme o tom, co mohou země NATO udělat více pro Ukrajinu, jak lépe koordinovat pomoc, jestli dokážeme najít další zdroje,“ okomentoval dvoudenní jednání šéfů diplomacií Severoatlantické aliance Lipavský. Mnoho účastníků jednání ve svých projevech zmínilo českou muniční iniciativu. „Je potřeba v tom vytrvat, najít další zdroje. Vyzýval jsem další země, aby se zapojily nebo aby ty předběžné sliby proměnily ve skutečné tak, abychom mohli munici skutečně nakoupit a dodat na Ukrajinu,“ dodal český ministr.
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela další tři podezřelé v souvislosti s teroristickým útokem na koncertě v Krasnogorsku, informovala ruská státní média.
Téměř 290 civilistů, z toho 15 dětí, od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabily miny. Podle portálu Ukrajinska pravda to řekl ministr vnitra Ihor Klymenko. „Největší riziko je na osvobozených územích a na místech blízko fronty, tam se provádí nejvíce průzkumné práce,“ řekl Klymenko. „Bohužel stále z různých důvodů přicházíme o lidi, kvůli explozím výbušných zařízení přišlo o život 289 lidí, včetně 15 dětí,“ uvedl také.
Miny nejčastěji zraňují nebo zabíjejí obyvatele vesnic, kteří se snaží obdělávat pole, aniž by počkali na povolení od úřadů, a ty, kdo „jednoduše ignorují všechny zákazy a chodí na nebezpečná místa třeba sbírat houby nebo jen na procházku“.
Ruské společnosti se kvůli západním sankcím potýkají s problémy při opravách ropných rafinerií a útoky ukrajinských dronů by mohly tento problém ještě zhoršit, uvedla 4. dubna agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Při ruském útoku na Charkovskou oblast 4. dubna byli zraněni dva muži ve věku 55 a 21 let, uvedl guvernér Oleh Syniehubov. Muž, o jehož smrti bylo dříve informováno, byl 36letý zemědělský dělník. Všechny tři oběti v době útoku pracovaly na poli mezi obcemi Berezivka a Korotych.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.
„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.
Český exprezident Miloš Zeman se v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil pro zahájení mírových jednání pomocí prostředníka. Úplné ovládnutí Ukrajiny Ruskem by podle něj posílilo imperiální ambice Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico ve společné debatě se Zemanem v televizi TA3 uvedl, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyhrát. Zeman se do debaty s Ficem připojil prostřednictvím videospojení.
„K tomu, aby došlo k míru, je zapotřebí nějakého prostředníka. Snažme se pořád neuvažovat jenom v kategorii války. Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko. Už z tohoto důvodu je nutné jednání,“ řekl Zeman, který byl ve středu propuštěn z nemocnice do domácí péče.
Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková kauzu poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně spojila s ruským hybridním vedením války. Řekla to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu a zároveň vyzvala k větší bdělosti. Otázku o konkrétních důsledcích aféry ale nechala bez odpovědi. Bystroň čelí podezřením, že přijímal úplatky od proruské sítě, což ale odmítl.
„Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci, který je českého původu, a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nepochybuje o tom, že Rusko zaměří své informační zdroje na letošní letní olympijské hry v Paříži. Macron to podle agentury AFP prohlásil během slavnostního otevření olympijského plaveckého bazénu v Saint-Denis. Prezident také kritizoval vyjádření Moskvy ke středečnímu telefonátu ministrů obrany Sébastiena Lecornua a Sergeje Šojgua, má je za „podivné a výhrůžné“.
Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
„Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.
Dnes začala on-line aukce knih na podporu Ukrajiny Knihou proti ruské agresi. Knihy se draží na facebookové stránce pod fotografiemi jednotlivých titulů a výtěžek dostane iniciativa Dárek pro Putina. Dohromady se bude dražit 89 knih. ČTK to dnes oznámila spisovatelka Simona Bohatá, která aukci pořádá. Projekt Dárek pro Putina nyní například vybírá 105 milionů korun na použitou helikoptéru nebo 15 milionů korun na deset tun plastické trhaviny.
Ukrajinské útoky si vyžádaly tři mrtvé v okupovaných částech Ukrajiny, tvrdí tamní Ruskem dosazení představitelé. Dva civilisté podle nich zemřeli při dronovém útoku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a jeden člověk při ostřelování Doněcku na východě země.
Ukrajinské ozbrojené síly před několika dny použily k útoku na strategický průmysl v hloubi Ruska lehké sportovní letadlo místní výroby, které proměnili v dron. Napsal to magazín Forbes, podle něhož ukrajinští inženýři namontovali do letounu Aeroprakt A-22 autonomní řízení a stroj napěchovaný výbušninami v úterý udeřil v ruské Jelabuze. Ta je vzdálená asi 1300 kilometrů od hranic s Ukrajinou a Rusové v tamním závodě údajně montují drony Šáhed íránské konstrukce, jimiž útočí na Ukrajinu.
Ukrajina žádá spojence z NATO, aby jí poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket. V Bruselu to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Na Patriotech závisí záchrana ukrajinských životů,“ řekl ministr při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Řekl to na dnešní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci, kterou pořádá Hospodářská komora ve spolupráci s úřadem vlády. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do Unie v roce 2004, stejně jako Česko.
Jedno ze dvou vedení vysokého napětí, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení tohoto zařízení s tím, že radiace v areálu i v jeho okolí je v normě. Informaci o výpadku posléze potvrdila také ukrajinská společnost Enerhoatom. Důvody výpadku se podle ruské správy elektrárny zkoumají. Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, bloky zařízení jsou odstaveny.
„Dnes v 10:06 moskevského času (9:06 SELČ) došlo k výpadku záložního vysokonapěťového vedení 330kV,“ sdělila podle agentury TASS ruská správa elektrárny. Dodala, že radiace v zařízení i v jeho okolí je beze změny a v normě. Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom s sebou výpadek ale nese riziko vzniku havarijní situace v areálu.
Na obnově Ruskem prakticky zcela zničeného ukrajinského města Mariupol se podílejí i německé firmy, zjistil politický magazín Monitor německé veřejnoprávní televize ARD. Rekonstrukce jihoukrajinského města, které mělo před válkou přes 400.000 obyvatel, přitom hraje zásadní roli v ruské válečné propagandě.
Ukrajinský generální štáb později na Facebooku oznámil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci na dnešek 20 útočných dronů, z nichž 11 ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala. Podle prohlášení Syněhubova na samotný Charkov Rusové vypustili nejméně 15 dronů, z nichž některé se podařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány ve třech čtvrtích, uvedl činitel.
Ruské ministerstvo obrany mezitím na svém kanálu stejné sociální platformy uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila pět ukrajinských bezpilotních strojů - tři nad Belgorodskou oblastí a dva nad Tulskou oblastí. O případných škodách se nezmiňuje.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.
„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se „předvídatelně a záměrně“ zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nule“, z čehož obvinil Washington a Brusel.
Ukrajinské úřady upřesnily, že mrtví v Charkově jsou čtyři. "Charkov má za sebou těžkou noc. Na město zaútočily 'šáhedy', které zasáhly obytné domy," napsal starosta Ihor Terechov s poznámkou, že zraněno je 12 lidí. "Mezi zraněnými je také zdravotní sestra záchranné služby, která na místo dorazila s týmem, aby poskytla pomoc," dodal Terechov. Snížení počtu obětí z pěti na čtyři starosta blíže nevysvětlil.
Zraněných je v Charkově nejméně deset lidí, uvedl Syněhubov, který na telegramu zveřejnil i fotografie z místa útoku. Je na nich poškozený vícepatrový dům a ohořelý vůz záchranné služby.
Ruská strana se k incidentu nevyjádřila.
Charkovská i sousední Sumská oblast před oznámením o zásahu v Charkově vyhlásily letecký poplach. Ukrajinské letectvo během noci varovalo před dalšími přesuny ruských dronů nad ukrajinským územím.
Dobré ráno, ruské drony dnes brzy ráno zasáhly obytné domy v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Na místě při jednom z útoků zahynuli tři záchranáři, kteří pomáhali s odklízením následků předchozího úderu, uvedli na telegramu šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a charkovský starosta Ihor Terechov.
„Zahynuli tři lidé, příslušníci záchranných služeb, kteří přijeli odklidit následky ostřelování obytných budov,“ uvedl Terechov. Při útocích celkem zemřelo nejméně pět lidí, dalších nejméně deset je zraněných.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.