Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Již nyní existují systémy protivzdušné obrany, které mohou úspěšně likvidovat rakety – jako nová ruská balistická raketa středního doletu Oreshnik, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko tuto zbraň poprvé použilo při útoku na Dnipro 21. listopadu. Krátce poté ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že „v současné době neexistují žádné způsoby, jak této raketě čelit“.
Mike Waltz, nominovaný na post poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlásil, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou musí být „zodpovědně ukončena“.
Waltz se stejně jako Trump vyjádřil skepticky k pokračující americké vojenské pomoci Ukrajině. Jako poradce pro národní bezpečnost bude hrát klíčovou roli v Trumpově deklarovaném plánu na dosažení konce války. „Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje. Musíme to zodpovědně ukončit,“ řekl Waltz v rozhovoru pro Fox News.
Rusko brzy jmenuje nového velvyslance ve Washingtonu. Bude jím Alexander Darčijev, nynější šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Uvedl to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na tři nejmenované zdroje.
Pokud bude Darčijev potvrzen, ujme se funkce v době, kdy jsou podle ruských a amerických diplomatů vztahy mezi oběma zeměmi nejhorší od kubánské krize v roce 1962 kvůli válce na Ukrajině. Tento měsíc se navíc vztahy dále zhoršily kvůli tomu, že Ukrajina použila americké a britské rakety k úderům na ruské území a Rusko představilo novou doktrínu jaderného odstrašování rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.
Do Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny se již vrátilo asi 150 000 vnitřně vysídlených osob, uvedl zákonodárce Maksym Tkačenko v rozhovoru pro zpravodajský portál Ukrinform zveřejněném 24. listopadu.
Na Ukrajině je v současné době registrováno téměř 5 milionů vnitřně vysídlených osob, z toho 3,6 milionu uprchlo nebo bylo nuceno opustit své domovy po začátku ruské invaze v únoru 2022, uvádí ministerstvo sociálních věcí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mezi témata jednání patřila dvoustranná spolupráce v obchodu a hospodářství, Turecko chce rozšířit obchod mezi Ankarou a Moskvou. Dotkli se však i řady mezinárodních témat. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře tureckého prezidenta.
„Prezident Erdogan prohlásil, že jeho cílem je zvýšit spolupráci mezi Tureckem a Ruskem v řadě oblastí, zejména rozšířit objem obchodu,“ uvedla turecká strana. Erdogan také v rozhovoru potvrdil závazek Turecka řešit regionální napětí a podporovat mírové iniciativy, napsala turecká média. Obě země oznámily, že se příslušné rezorty sejdou, aby tyto cíle posunuly.
Ruští vojáci v Torecku v Doněcké oblasti zastřelili dvě civilistky a zranili jednoho muže, informovala 24. listopadu regionální prokuratura. Podle zprávy vnikli ruští vojáci 21. listopadu kolem 18. hodiny do bytu v obytné čtvrti Torecku a zahájili palbu z automatických zbraní na tři civilisty. Dvě ženy byly na místě zabity, zatímco jeden muž utrpěl zranění, včetně zlomenin ramene a klíční kosti. Bylo zahájeno vyšetřování incidentu, uvedla prokuratura.
Ukrajinské síly v noci zasáhly v Kurské oblasti jednotku ze 1490. protileteckého raketového pluku 6. ruské armády střílející rakety ze systému protivzdušné obrany S-400 proti pozemním cílům. Při zásahu byl zničen radar S-400, tvrdí ukrajinský generální štáb na facebooku. Útok podle něj podnikla ukrajinská jednotka raketových vojsk ve spolupráci s dalšími složkma ozbrojených sil.
Vyřazenou sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby darovala olomoucká radnice zdravotnickému zařízení v ukrajinském městě Černivci. Žije v něm 260.000 lidí a tamní zdravotníci mají kvůli vleklé válce s Ruskem sanitních vozidel nedostatek. Darovanou sanitku ve středu odvezl na Ukrajinu předseda výkonného výboru rady města Černivci Serhij Dobrzanskyj. ČTK to sdělil primátorův náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc).
Vyřazenou sanitku ze záchranné služby po obměně vozového parku daroval městu Olomoucký kraj, aby ji radnice mohla předat spřátelenému městu na západě Ukrajiny. „Potřebujeme ji, protože jsme většinu svých vozů poslali na východ, na frontu,“ uvedl Dobrzanskyj. Podle něj jsou v Černivci v péči lékařů a terapeutů stovky vojáků z fronty, kterým chybí končetiny nebo trpí traumaty, takže každá sanitka přijde vhod.
Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu.
Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu.
Obrazem: Úlomky rakety, která 21. listopadu dopadla na Dnipro
Podle Zelenského Rusko tento týden zaútočilo na Ukrajinu více než 800 bombami KAB, 460 bezpilotními letouny a 20 raketami. „Letecká siréna tento týden zněla téměř denně po celé Ukrajině,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádala noční střelba v jednom kyjevském hotelu. Po střelci policie pátrá, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na policejní komuniké.
Incident se odehrál ještě o sobotní noci, kdy ve střední Evropě byla půlnoc. V hotelu nejprve vypukla hádka mezi dvěma skupinami lidí, která přerostla ve rvačku. Jeden ze rváčů tasil zbraň a několikrát vystřelil. Na místě zahynul sedmadvacetiletý muž. Zranění utrpěl jeho kolega a také hotelový strážce. Oba zranění byli hospitalizovaní, jejich stav je uspokojivý, uvedla policie.
Moskva odvolala velitele uskupení ruských vojsk Jih na ukrajinském bojišti generálplukovníka Gennadije Anaškina kvůli lživým hlášením nadřízeným, zbytečně vysokým ztrátám a zpomalení postupu u města Siversk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruští vojenští blogeři. Ruské ministerstvo obrany výměnu velitele Jihu oficiálně neoznámilo, napsal server Gazeta.ru.
Zatímco ruské jednotky na některých úsecích východní fronty dosáhly před zimou největšího postupu od invaze v únoru 2022, jinde je postup mnohem pomalejší, zejména u města Siversk, poznamenala agentura Reuters, která si rovněž povšimla nepotvrzených zpráv o odvolání vysoce postaveného generála, přičtených snaze ministra obrany Andreje Belousova zbavit se neschopných velitelů.
Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 73 dronů, z nichž 50 se podařilo sestřelit nad sedmi oblastmi země, dalších 19 bezpilotních letounů se zřítilo, nejspíše pod vlivem prostředků radioelektronického boje. Oznámilo to dnes na sociální síti ukrajinské letectvo, podle něhož jsou zbývající čtyři bezpilotní letouny dosud ve vzduchu.
Podle ukrajinských vojenských představitelů Rusko při úderech na Ukrajinu stále častěji používá severokorejské balistické rakety, přičemž přibližně třetina útoků v roce 2024 byla provedena právě těmito zbraněmi.
Využití raket mnohdy obsahujících i západní komponenty poukazuje na rostoucí spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem. V ruské Kurské oblasti je nyní údajně rozmístěno přibližně 11 000 severokorejských vojáků.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci na dnešek 34 ukrajinských dronů, z toho 27 nad Kurskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností a zmínky o případných škodách.
Obrana ukrajinské metropole během noci zničila více než deset ruských bezpilotních letounů, informoval šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
