Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Český prezident vyzývá USA, aby schválily zákon o pomoci Ukrajině
Prezident Petr Pavel byl hostem zahraniční televize CNN, kde komentoval českou iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu. Vyslovil přání, aby americký Kongres schválil zákon o pomoci tohoto státu, který se potýká s ruskou agresí. Podle české hlavy státu Evropa přebírá sice více odpovědnosti, ale USA je stále největším podporovatelem. Pavel také prozradil, že se identifikovalo na milion kusů munice v zahraničí, neprozradil ale, od koho se bude munice kupovat. I kvůli bezpečnosti daného státu vůči Rusku.
Úspěch slovenské iniciativy na nákup munice ocenila i česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Na ObranaTweetuje jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě konzultace ohledně výběru a nákupu vhodné munice, jako je to v případě naší spolupráce s DarPutinovi. Moc děkujeme! Jsme rádi, že jste v tom s námi a pomáháte Ukrajině se bránit,“ uvedla na sociální síti X.
Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vysbírat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu.
Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři všem, kteří na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu přispěli.
Ukrajinský voják z 65. oddílu odkrývá kulomet na tanku při přípravě na další operaci k obraně jejich pozic na frontě v Záporoží na Ukrajině.
Německá policie ve středu v Bavorsku zatkla dva muže s německým a ruským občanstvím, kteří podle vyšetřovatelů chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže a jeden z nich také ze členství v teroristické organizaci. O případu dnes informovalo německé nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož oběma mužům hrozí trest odnětí svobody ve výši až deseti let. Německé ministerstvo zahraničí si kvůli případu předvolalo ruského velvyslance. Ruská ambasáda v Berlíně označila případ za zjevnou provokaci s cílem rozdmýchat protiruské nálady.
Unijní lídři si podle premiéra Petra Fialy (ODS) uvědomují, že vliv Ruska v EU je prokazatelný a že je potřeba mít se na pozoru. Řekl to po summitu v Bruselu.
Polská policie ve středu zadržela muže, který je podezřelý, že se ruské vojenské rozvědce GRU snažil pomoci s případným atentátem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dnes o tom na svých internetových stránkách informovala polská prokuratura. Hrozí mu až osm let vězení.
Podle vyšetřovatelů Pawel K. dal najevo, že je ochotný spolupracovat s GRU, a navazoval kontakty s ruskými občany, kteří jsou „bezprostředně zapojení do války na Ukrajině“. Polská prokuratura uvedla, že mezi jeho úkoly patřilo sbírat informace o zabezpečení vojenského letiště Rzeszów-Jasionka na jihovýchodě Polska a předávat je GRU. To prý mělo Rusům pomoci při plánování možného atentátu na ukrajinského prezidenta Zelenského.
Na sedm let poslal ruský soud do vězení někdejšího generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova, kterého uznal vinným z vlastizrady. Nyní šestasedmdesátiletý vědec čelil obvinění, že předal cizinci informace obsahující státní tajemství o vývoji hypersonických technologií.
Ruská tajná služba FSB zadržela Kuranova v roce 2021, kdy stál v čele petrohradského NIPGS, kde se podle Reuters podílel na vývoji nové verze hypersonického letounu Ajax ze sovětských dob.
Soud případ projednával za zavřenými dveřmi, což je v Rusku obvyklá praxe, pokud jde o obžalobu z vlastizrady nebo špionáže. Z dnešních informací není jasné, zda je rozsudek pravomocný, ani stanovisko samotného Kuranova. Soud mu kromě sedmiletého vězení v trestanecké kolonii s přísným režimem uložil také pokutu ve výši 100.000 rublů (přes 25.000 korun).
Přes 150 ukrajinských a zahraničních novinářů působících v této zemi se obrátilo na vedení armády, aby odvolalo mluvčí svého jižního velitelství Nataliju Humeňukovou. Podle nich brání v informování o ruských válečných zločinech páchaných na jihu Ukrajiny nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny a obyvatelích těchto regionů.
Novináři se obrátili na ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova, vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského a náčelníka generálního štábu Anatolije Barhylevyče. Stěžují si, že „nejoblíbenějším výrazem oddělení komunikace jižního velitelství armády je ‚je zakázáno‘“. Podle internetového portálu Ukrajinska pravda novináři upozorňují na to, že na jihu Ukrajiny jim armáda brání v práci. Nejkřiklavěji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“. Uvedli také, že když Humeňuková není schopná vysvětlit jižnímu velení ukrajinské armády, že lidé by měli vídat nejen její obličej, ale i samotné vojáky, „nemůže dále vést odbor komunikace“.
Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle dostupných informací se montují na podvozky české automobilky Tatra.
„Podíl vlastní výroby neustále roste. Stát uzavírá s našimi podniky seriózní, dlouhodobé kontrakty, které poskytují předvídatelnost, možnost nabírat zaměstnance a získávat investice. Již tento měsíc náš průmysl poprvé vyrobí deset bohdan a v květnu a později jich bude ještě více,“ uvedl šéf státu. Agentura Unian připomněla, že loni v prosinci byly ukrajinské zbrojovky podle prezidentova tehdejšího vyjádření poprvé schopny vyrobit šest těchto samohybných houfnic za měsíc.
Ruské ministerstvo obrany ohlásilo likvidaci dvacítky ukrajinských raket, dvou desítek bezpilotních letounů a pěti menších balonů nad několika západoruskými oblastmi. Ruské zprávy uvádějí, že ukrajinské balony jsou vybaveny modulem GPS, nesou výbušniny a údajně jsou hůře odhalitelné. Modul GPS pravděpodobně slouží ke koordinaci vypouštění výbušnin, pokud se balon vznáší nad určitou oblastí s cílem vyvolat na zemi paniku a odpoutat pozornost ruské protivzdušné obrany.
Dva balony ruská protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí a tři nad Voroněžskou oblastí, napsala agentura TASS. O dva dny dříve informovala o likvidaci menších balonů nad Kurskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany v obou případech uvedlo, že se tímto způsobem pokusila na ruské území zaútočit ukrajinská armáda.
Ve středu gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz informoval o likvidaci tří ukrajinských meteorologických balonů ruskou protivzdušnou obranou a nález jiného balonu vyvolal ten samý den poplach v Kalužské oblasti, kde evakuovali část obyvatel jednoho z okresů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance kvůli případu zatčení dvou Rusů podezřelých ze špionáže a přípravy sabotáže na území spolkové republiky.
„Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, podle něhož musí Berlín na tuto hrozbu reagovat rázně.
Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že zatím nebylo o zatčení svých občanů podezřelých ze špionáže informováno.
Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.
„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.
Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než milion eur (25,2 milionu korun), což byl původní cíl kampaně. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.
Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje dál. Ke druhé hodiny přes 21.000 dárců věnovalo dohromady 1,39 milionu eur (přes 35 milionů Kč).
Akci pod názvem „Když ne vláda, posíláme my“ její organizátoři zahájili v úterý. Zdůvodnili tím, že kabinet slovenského premiéra Roberta Fica se do českého programu zapojit nehodlá.
„Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Ale pokud jde o ukrajinskou vládu, myslím, že by bylo správné, kdyby tyto lidi měla na paměti. Tohle zjevně není ruská válka. Tohle je válka Putina,“ uvedla Julija Navalná, vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném. „Samozřejmě existuje velmi agresivní, proválečná menšina. Vyčnívá, ale je malá. Putin dělá vše možné, aby ji povzbudil. Ukazuje na ně a říká: 'Podívejte, všichni jsou takoví!' Ale to není pravda. Většina lidí z různých důvodů chce, aby válka skončila,“ prohlásila v rozhovoru s magazínem Time, který ji zařadil do stovky letošních osobností s největším vlivem. V Rusku žijí protiváleční Rusové, někteří dávají odpor najevo, ale lze těžko čekat, že všichni vyjdou protestovat. Ne všichni jsou hrdinové, dodala.
Sněmovní bezpečnostní výbor ocenil po dnešním neveřejném jednání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, jak kontrarozvědka ochraňuje národněbezpečnostní zájmy ČR. S poslanci Koudelka hovořil o operaci proti ruským vlivovým skupinám. BIS v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, potažmo v Evropském parlamentu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) po jednání výboru ČTK řekl, že nyní na operaci navazují další země, podle otevřených zdrojů Polsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo.
„Ruské kanály Telegramu informují o útoku dronu na chemický závod Kamjanskij v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí tuhé palivo pro protiletadlové rakety. Fotografie ukazují požár v budově. Podle místních ruských úřadů jsou jedinou škodou rozbitá okna,“ tweetuje Anton Heraščenko.
„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.
„Nikdo netvrdí, že pakt zastaví migrační toky. Je to základna pro to, abychom situaci v budoucnu mohli zvládat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před mimořádnou schůzí Sněmovny k evropské dohodě o zvládání přistěhovalectví. „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“
Zopakoval, že vyjednaná výjimka pro ČR se bude odvíjet od počtu Ukrajinců uprchlých před konfliktem jejich země s Ruskem. „Přeju si, aby výjimka netrvala věčně, přeju si konec války, aby se Ukrajinci mohli vrátit,“ uvedl s tím, že poté pro Česko začnou platit stejné podmínky jako pro ostatní evropské země, což považuje za zcela správné.
V Černihivu na severu Ukrajiny skončily záchranné práce po středečním ruském raketovém útoku, sdělil dnes ráno šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Bilance mrtvých se podle něj zvýšila na 18, zraněných je 78 lidí. Ve středu ukrajinské úřady hovořily o 17 mrtvých a nejméně 60 zraněných.
Útok, který podle Čause Rusové provedli pomocí tří balistických raket Iskander, podle dřívějších zpráv zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu. Bývalý ukrajinský poslanec Ihor Mosijčuk tvrdí, že v Černihivu byl zasažen také hotel, kde byli ubytovaní vojáci.
Záchranáři pátrali po lidech uvězněných pod troskami jedné zcela zničené budovy. Vyprostit se jim podle dnešního oznámení podařilo tři přeživší.
Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.
„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.
Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.
Německá policie zatkla dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže.
„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.
Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.
Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Tady jsou následky ruského útoku na Černihiv, při kterém včera zemřelo nejméně 17 lidí.
Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.
Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.
V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.