Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Navzdory sankcím ze strany Západu plavidla napojená na Rusko pokračují ve znečišťování pobřeží evropských zemí ropou unikající ze zastaralých tankerů. Situace podle bruselského webu Politico podtrhuje neschopnost západních struktur zkrotit takzvanou stínovou flotilu ovládanou Moskvou.
Podle společného vyšetřování neziskové novinářské skupiny SourceMaterial a Politica v uplynulém roce nejméně pět tankerů z ruské flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami bez potíží poté, co znečistilo evropské vody ropnými skvrnami. Dvě z těchto plavidel byla před vypuštěním ropných skvrn sankcionována Británií.
Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory. Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na platformě Telegram napsal, že Ukrajina od Bratislavy dostane odminovávací stroje slovenské výroby Božena a další nesmrtící vybavení a techniku.
Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na ukrajinský Charkov a další místa v Charkovské oblasti, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal. Ukrajina v noci ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí, uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov. Později informoval o dvou zabitých při ukrajinském raketovém útoku na Belgorod.
Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory.
„S velkou radostí oznamuji, že jsme spolu s ministrem (obrany Denysem) Šmyhalem právě podepsali memorandum o 14. balíčku podpory, který počítá s tím, že Slovensko poskytne Ukrajině ženijní a protiminovou pomoc,“ uvedl Kaliňák v projevu na mezinárodním fóru obranného průmyslu.
Šéf slovenského ministerstva obrany dále podle ukrajinské tiskové agentury uvedl, že je dnes v Kyjevě, aby společně s ukrajinským protějškem definovali možné projekty rozšíření „už tak poměrně komplexní obranné spolupráce.“
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes při debatě Evropského parlamentu o návrzích vyslovit komisi nedůvěru vyzvala k zachování jednoty. Evropa podle ní čelí ohrožení z východu výzvám zevnitř. Předsedkyně se přitom zmínila o ruském narušování evropského prostoru, o ruských útocích na Ukrajinu a o přímé hrozbě pro evropskou bezpečnost. Stávajícímu mezinárodnímu řádu podle ní hrozí roztříštění, proto chce předsedkyně komise pracovat na zachování jednoty s členskými státy EU.
Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal dnes server The Moscow Times.
Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.
Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.
Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.
Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.
Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.
Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.
Dva lidé přišli o život a dalších pět utrpělo zranění při náletech ruských dronů na Charkov a další obce v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov.
Podívejte se na nové snímky, jak ruské síly útočí na Ukrajinu.
Ukrajina v noci na dnešek ostřelovala ruskou Belgorodskou oblast, kde útoky poškodily infrastrukturu a připravily o elektřinu tisíce lidí. Informoval o tom dnes tamní gubernátor, kterého citovala agentura Reuters. Rusko dnes také oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 251 ukrajinských dronů, většinu z nich nad jihozápadem země, 61 nad vodami Černého moře a jeden mířící k Moskvě.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
