Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.
Ruskému bombardování v neděli večer čelily i města Kramatorsk a Kosťantynivka na východě Ukrajiny. Úřady původně informovaly o šesti raněných, ale tento počet dnes zvýšily: v Kramatorsku přišel o život dvaapadesátiletý muž a 12 lidí utrpělo zranění, dalších pět lidí bylo zraněno v Kosťantynivce, napsala Ukrajinska pravda. Bombardování poškodilo také více než stovku různých budov, včetně desítek obytných a rodinných domů.
Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.
„Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru,“ uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.
Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu dopadá i na charitativní větev katolické církve či norskou síť podporující humanitární operace v desítkách zemí světa, informují dnes zahraniční zpravodajské agentury. Katolická organizace Caritas Internationalis sdělila, že krok bude mít katastrofální následky. Agentura Reuters zjistila, že Trumpovo rozhodnutí již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.
Ruské těžařské společnosti Nornickel, která je předním světovým dodavatelem rafinovaného niklu a palladia, se v loňském roce propadl čistý zisk o 37 procent na 1,8 miliardy dolarů (zhruba 44 miliard Kč). Za poklesem stály západní sankce a nízké ceny kovů. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.
Společnost Nornickel není přímým terčem sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu. Tyto sankce nicméně přiměly některé západní odběratele k odklonu od ruských kovů, zkomplikovaly platby a omezily firmě Nornickel přístup k západním zařízením. Nornickel se nyní snaží přesměrovávat svůj prodej na trhy v Asii, napsala agentura Reuters.
Evropská investiční banka podepsala dohodu, v rámci které půjde na ukrajinské investice skoro miliarda eur. Krok učinila ve chvíli, kdy se USA připravují utnout rozvojové projekty v zemi, píše server The Kyiv Independent.
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal (WSJ) na svých internetových stránkách na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, které nabízí brněnský spolek Vesna, mohou dál pokračovat díky podpoře dárců. Lidé od konce ledna přispěli na transparentní účet 150.000 korun, řekla dnes ČTK ředitelka spolku Barbora Antonová. Vesna hledala financování na započaté kurzy poté, co americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.
Dodávky zemního plynu na Slovensko ve směru z Maďarska v závěru minulého týdne stouply. Ze Slovenska zase začal opět proudit plyn také na Ukrajinu, která na začátku letošního roku ukončila tranzit ruské suroviny do Evropy po vypršení platnosti příslušné smlouvy. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.
Ve Washingtonu se intenzivně diskutuje o tom, že se Trumpova administrativa chystá v nejbližší době představit návrhy, jak by se dala ukončit ruská válka proti Ukrajině. Kellogg však dementoval spekulace, že se Spojené státy chystají návrh na ukončení války představit již tento týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.
Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.
„Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině,“ řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.
Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider.
Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.
Prokremelští vojenští blogeři minulý týden zveřejnili záběry vojáků s osly a tvrdí, že byli nasazeni jako pomocníci při přepravě. Business Insider nemohl nezávisle ověřit pravost těchto záběrů.
Čínský prezident Si Ťin-pching přijede do Moskvy na oslavy 80. výročí Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Ty se uskuteční 9. května. Podle ruských médií to dnes ve státní televizi Rossija-24 řekl ruský velvyslanec v Pekingu Igor Morgulov. Čínská strana informaci o cestě prezidenta do Moskvy nekomentovala, píše server Meduza.
Morgulov řekl, že Si přijal pozvání přijet na oslavy konce druhé světové války do Moskvy a zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina do Číny na slavnosti, které chystá k 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války. Ty se uskuteční začátkem září.
Agentura Kjódó píše, že Rusko a Čína v posledních letech prohlubují vzájemné vztahy. Peking se například postavil proti sankcím, které západní země uvalily na Moskvu kvůli invazi na Ukrajinu. Za loňský rok se Si s Putinem osobně setkali třikrát.
Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů.
Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.
V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
Letecká základna Schwesing na severu Německa, kde se s protiraketovými systémy Patriot učí zacházet ukrajinští vojáci, se zřejmě stala cílem pokusu o špionáž s nasazením dronů. S odvoláním na interní zprávu německého ministerstva obrany o tom informoval deník Süddeutsche Zeitung. Na tomto letišti mezi 9. a 29. lednem zaznamenali šest incidentů, kdy nad ním byly spatřeny profesionální drony neznámého původu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
