Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Drazí čtenáři, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase brzy ráno.
„S čím kdo zachází, tím také schází,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo obrany. „Ukrajinské drony úspěšně posílají ruskou munici zpátky, aby likvidovala okupanty,“ komentuje video.
Rusko je podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova připraveno spolupracovat s každým lídrem USA, který bude ochoten vést „vzájemně respektující dialog“. Šéf diplomacie země, která už téměř dva a půl roku vede válku proti Ukrajině, to dnes podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci v OSN.
Lavrov také poznamenal, že když byl prezidentem Spojených států Donald Trump, tak navzdory sankcím proti Rusku jeho administrativa vždy vedla s Moskvou dialog. Vztahy s USA, ale i dalšími západními zeměmi jsou kvůli ruské agresi na nejhorší úrovni za dlouhá léta.
Vláda dnes schválila změnu započitatelných nákladů na bydlení pro uprchlické domácnosti. Pro zranitelné budou zvýšeny na 6000 korun měsíčně, pro ostatní na 4000 korun měsíčně. Lidem s dočasnou ochranou tak bude moct vzrůst humanitární příspěvek. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna. Úprava má podle ministerstva práce idem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.
Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku na začátku července 362.100 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 91.700 dětí a mladých do 18 let a přes 14.200 lidí nad 65 let. Tři pětiny z 256.200 osob v aktivním věku tvořily ženy. Podle podkladů k nařízení má humanitární dávku 97.000 lidí. Z nich 66.000 představují zranitelní, tedy děti, studenti, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé, pečující o děti do šesti let či o postižené.
„Jelikož ode dne 1. 9. 2024 již nebudou mít cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, je potřeba jim prostřednictvím humanitární dávky, primární pomoci pro tuto skupinu obyvatel, upravit částky započitatelných nákladů na bydlení tak, aby si byli schopni uhradit své náklady na bydlení na trhu s bydlením,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj je nutné částky zvednout aspoň měsíc před ukončením bezplatného ubytování.
Na 298 zabitých při pádu MH17 vzpomínali i v Nizozemsku, dvě třetiny obětí byly odtud, boeing letěl z Amsterdamu do Kualy Lumpur. Na pietní akt přišel král Vilém Alexandr Nizozemský, premiér Dick Shoof i četní pozůstalí.
10. výročí sestřelení letounu malajsijských aerolinií na lince MH17 nad ukrajinským územím ovládaném proruskými separatisty si připomněli lidé v Ruskem okupované obci Hrabove, přinesli květiny či plyšové hračky. Mezinárodní vyšetřování dospělo k závěru, že stroj sestřelila raketa Buk od ruské protivzdušné brigády. Proruští donbaští povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva.
Rezoluce o podpoře Ukrajiny byla jediným projednávaným textem na dnešním zasedání a patrně bude i jediným usnesením, které parlament na své schůzi tento týden probere. Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) dnes dopoledne navrhovala debatu věnující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, zatímco Patrioti pro Evropu chtěli hovořit o střelbě na kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Oba body EP v hlasování zamítl.
Do Ruska se vrací 95 vojáků propuštěných z ukrajinského zajetí výměnou za stejný počet zajatých ukrajinských vojáků, oznámilo dnes podle agentur ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců následně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Pokračujeme ve vracení našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti s tím, že mezi 95 osvobozenými zajatci jsou vojáci, příslušníci národní gardy i pohraniční stráže. „Bez ohledu na potíže se snažíme najít každého, kdo mohl padnout do zajetí. Všichni se musí vrátit,“ zdůraznil prezident.
Ruští policisté zadrželi v Moskvě důchodkyni, který na památník na Rudém náměstí nastříkala barvou zkratku ukrajinské vojenské rozvědky HUR, oznámila dnes ruská média. Nejde o první případ svého druhu, nedávno se stejná písmena opakovaně objevila na památníku sovětského maršála Georgije Žukova, který stojí u vstupu na náměstí v centru ruské metropole. Ženě hrozí v případě odsouzení až šest let za mřížemi.
Europoslanci dnes v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko od je začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU.
Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.
Čtyři ruské drony zpozorovali během týdne běloruští pozorovatelé nad územím své země. Ruské drony uletěly nad Běloruskem i stovky kilometrů a kvůli jejich zachycení vzlétly i běloruské stíhačky, uvedl dnes ruský nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Není jasné, zda výskyt ruských dronů na běloruském nebi svědčí o ruském průzkumu či o hledání záminky k rozšíření války, pokračující třetím rokem. Anebo naopak drony zabloudily, protože je zmátla ukrajinská obrana, odhadl ukrajinský expert Pavlo Narožnyj.
Několik desítek Ukrajinců už vrátili pohraničníci od hranic poté, co v zemi začal od tamní půlnoci platit nový předpis, podle kterého muži v branném věku nesmějí vycestovat do ciziny, pokud nemají v pořádku záznamy a doklady u vojenských úřadů. Uvedl to dnes dopoledne mluvčí pohraniční stráže. Podmínky pro vycestování zpřísnil nový zákon o mobilizaci, který Ukrajina nedávno přijala ve snaze zajistit čerstvé síly pro armádu, bránící zemi už téměř dva a půl roku před ruskou agresí.
„Při překračování hranic musí mít od dnešního dne muži ve věku od 18 do 60 let povinně u sebe doklad o registraci u vojenské správy,“ řekl serveru RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden dron byl podle krátkého komuniké zničen nad Belgorodskou oblastí, další dva nad Voroněžskou oblastí. Později ministerstvo ohlásilo zničení dalších dvou dronů nad Brjanskou oblastí.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
V Kyjevě je nově k vidění výstava obsahující starobylou sbírku známou jako skytské zlato, která se na Ukrajinu vrátila loni z Nizozemska, po téměř desetiletí soudních sporů s Ruskem. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nizozemsko si sbírku zapůjčilo z krymských muzeí ještě před ruskou anexí ukrajinského poloostrova. Moskva poté požadovala návrat artefaktů starých několik tisíciletí na Krym.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Britský král Karel III. dnes zahájí nové zasedání parlamentu, na kterém přednese první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastíní priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.
Starmer po prvním zasedání vlády slíbil nový a nesobecký způsob vládnutí. Při první tiskové konferenci z Downing Street nebyl příliš konkrétní, ale potvrdil, že hodlá zrušit program deportací žadatelů o azyl do Rwandy, dodržet závazek vydávat 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu a dále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské invazi.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
