Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána, děkujeme za jeho sledování.
OBRAZEM: Takto u 72. motorizované brigády ukrajinské armády vypadá příprava kamikaze (FPV) dronů poblíž fronty v Charkovské oblasti.
Situace u Pokrovska zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, uvedl Volodymyr Zelenskyj po dnešní poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal. Situace v Kupjansku podle šéfa státu také zůstává obtížná, ale ukrajinským silám se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.
Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.
V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.
Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.
Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.
„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.
„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.
Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil dnes prezident Vladimir Putin. Zbraň (popisovaná jako torpédo či podvodní dron) je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.
„Včera jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon,“ řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.
Exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.
Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Gubernátor Alexej Teksler zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu, Ukrajina se k výbuchům v Kopějsku nevyjádřila.
Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské rafinérie v Uljanovské oblasti a autonomní Marijské republice a také další podniky zapojené do zásobování ruské armády, tvrdí ukrajinský generální štáb.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
Dvojice polských stíhacích letounů MiG-29 v úterý zachytila a doprovodila ruské letadlo Il-20, které bylo na průzkumné misi v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem a mělo vypnutý transpondér, tedy rádiový odpovídač. Na síti X to dnes oznámilo operační velení polské armády a dodalo, že ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Šéf ruského Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov uvedl, že se ukrajinské drony pokusily zaútočit na průmyslovou zónu ve městě Buďonnovsk. Útok zmařila protivzdušná obrana, významné škody nezpůsobil, uvedl činitel. Telegramový kanál Astra píše, že v Buďonnovsku drony cílily pravděpodobně na petrochemický závod Stavrolen.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Rusko v úterý večer sestřelilo 57 ukrajinských dronů, z nichž čtyři se pohybovaly nad oblastí metropole Moskvy. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany, podle něhož dalších osm bezpilotních letounů útočilo v oblastech sousedících s hlavním městem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin po již třetím dni útoků na město uvedl, že na místo dopadu trosek dronů vyrazily záchranné složky.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
