Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Ukrajinské námořní síly 23. června zveřejnily satelitní snímky, které potvrzují zničení skladovacích a přípravných míst pro bezpilotní letouny Shahed-136/Geranium-2 v ruském Krasnodarském kraji.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Jeden člověk zahynul a deset dalších utrpělo zranění při dnešním ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na platformě Telegram to uvedl šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle serveru Ukrajinska pravda invazní armáda útočila na město naváděnými leteckými bombami.
„V důsledku nepřátelského náletu na civilní objekty v Ševčenkivské a Cholodnohirské čtvrti Charkova bylo zraněno deset lidí. Jeden člověk zahynul. Mezi zraněnými jsou dva teenageři ve věku 15 a 16 let,“ uvedl odpoledne Syněhubov, podle něhož útok zasáhl to, co označil za soukromý sektor a dětský vzdělávací ústav.

Ruské ministerstvo obrany dnes ze zodpovědnosti za ukrajinský útok na anektovaný Krymský poloostrov obvinilo primárně Spojené státy. Ruský resort obrany dříve uvedl, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS dodaných Američany, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.
Při útoku na Sevastopol zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno, uvedl podle agentury TASS Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.
„Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim,“ uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu.

Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti nejméně tři lidé, včetně dvou dětí, a dalších téměř 100 bylo zraněno, uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev.
„Počet raněných nyní vzrostl na téměř 100,“ sdělil dnes odpoledne Razvožajev, který původně hovořil o dvou mrtvých a 22 raněných. Podle něj šlo o zranění různé závažnosti způsobená šrapnely.

Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti dva lidé, včetně dvouletého dítěte, a dalších 22 bylo zraněno. Na platformě Telegram to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Zranění podle něj utrpěli rány od šrapnelů různé závažnosti.
Později gubernátor uvedl, že ruská protivzdušná obrana „útok střelami“ odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. „Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny,“ dodal Razvožajev.

První dodávka munice zajištěné na základě české iniciativy bude na Ukrajině do konce června tak, jak bylo přislíbeno. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Memoranda o porozumění podle ní Česko podepsalo s 18 zeměmi, naposledy s Islandem.

Kyjev, okolní oblast a několik dalších ukrajinských oblastí dnes ráno zažilo zhruba jednohodinové letecké poplachy, které začaly ve 4:50 místního času (2:50 SELČ). Svědci Reuters v té době slyšeli několik výbuchů v Kyjevě a okolí. Údajně zněly jako zásahy vzdušných zbraní protivzdušnými obrannými systémy.
Padající trosky zranily dva lidi, které však nebylo nutné hospitalizovat, uvedl na telegramu šéf správy Kyjevské oblasti Ruslan Kravčenko. Trosky rovněž poničily šest několikapodlažních domů a více než 20 soukromých domů, dodal Kravčenko. Kromě toho byly v oblasti poničeny jedna benzinová pumpa, lékárna, kancelářská budova a tři automobily.

Postava Jevgenije Prigožina v téměř životní velikosti se tyčí na Porochovském hřbitově v Petrohradu. Socha hlavní postavy Wagnerovy skupiny přitahuje zástupy jeho příznivců. Dotýkají se ruky sochy, skloní hlavu, postojí v tichosti. Mnozí na hrob pokládají rudé karafiáty, a to i po Prigožinových narozeninách připadajících na 1. června, píše agentura DPA.
Hrob, který se nachází asi deset kilometrů od centra Petrohradu, se stal poutním místem. I dnes mnoho Rusů uctívá tohoto muže, bohatého podnikatele, odsouzeného zloděje, někdejšího důvěrníka šéfa Kremlu Vladimira Putina a spoluzakladatele nechvalně známé Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Před rokem se Prigožin postavil do čela vzpoury proti zkorumpovanému vedení ruské armády a podle oficiálních údajů zemřel o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Navzdory tomu, že Prigožinovo podnikatelské impérium se po jeho smrti rozpadlo, jeho kult přežívá dál nejen v Petrohradu, kde se narodil. Také v Moskvě lidé nosí květiny na improvizované pamětní místo v blízkosti Kremlu. Pomníky šéfa wagnerovců vznikly i jinde.

Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.
Podle odhadů, které byly sděleny deníku Financial Times, byla od začátku ruské invaze v únoru 2022 prostřednictvím třetích stran na Ukrajinu dodána srbská munice v hodnotě přibližně 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).

Ukrajina v noci na dnešek na ruské území údajně vyslala desítky bezpilotních letounů. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblasti, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. Ruská protivzdušná obrana také zničila drony nad Smolenskou oblastí, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Kolik dronů bylo takto zneškodněno, však neupřesnil. Šéfové obou oblastí uvedli, že podle dostupných informací nedošlo k obětem na životech a nebyly zaznamenány žádné škody. V Lipecké oblasti zazněly výstražné sirény.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.