Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
Generální tajemník OSN António Guterres na summitu BRICS, který hostil Vladimir Putin, vyzval k míru na Ukrajině. Ta Guterrese za setkání s Putinem kritizovala. S prezidentem si i potřásl pravicí.
Vladimir Putin dnes po summitu BRICS obvinil Západ z nespravedlivého rozšiřování Severoatlantické aliance, píše agentura TASS. Rusko to podle něj změní.
Rusko žádalo zahraniční partnery, aby se NATO na východ nerozšiřovalo, ty výzvy se však podle ruského prezidenta setkaly s ignorováním. „Oni to přesto udělali. Je to spravedlivé? Není tu žádná spravedlnost a my chceme tuto situaci změnit a dosáhneme toho," citovala agentura TASS šéfa Kremlu.
Ukrajinské úřady uvedly, že přesun severokorejských vojáků k hranicím s Ukrajinou identifikovaly na základě satelitních dat, zachycených komunikací a zpravodajských informací ze zdrojů uvnitř ruské armády.
Už dříve tento měsíc podle ukrajinského vojenského zdroje do západoruské Kurské oblasti dorazil předsunutý tým složený z asi deseti příslušníků severokorejské armády, o nichž se předpokládá, že připravovali příchod Severokorejců, zřizovali komunikační sítě a kontrolovali bezpečnost okolí.
Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Jednu oběť a deset raněných si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedla ukrajinská prokuratura. Stalo se tak poté, co třiasedmdesátiletá žena, kterou záchranáři vyprostili z ruin v těžkém stavu, v nemocnici podlehla těžkým zraněním.
Šéf oblastní správy Oleh Syněhubov nejprve informoval o dvou zabitých a třech zraněných poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny. Úřady následně informovaly o postupně zvyšujícím se počtu zraněných.
Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.
Agenti ruské tajné služby FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, zadrželi v Moskvě bývalého náměstka ministra energetiky Anatolije Janovského. Souvisí to s případem podvodů v uhelném průmyslu, ve kterém ostatní podezřelí vypovídali proti exnáměstkovi, napsal dnes list Kommersant. Později informoval i o zatčení stávajícího náměstka ministra energetiky Sergeje Močalnikova, který rovněž figuruje v Janovského případu a kterého vyšetřovatelé podezírají ze zneužití pravomocí.
„Přímé škody v případu představují půl miliardy rublů (asi 120 milionů Kč), nepřímé 12 miliard (asi 2,9 miliardy Kč),“ napsal deník. Devětačtyřicetiletý Močalnikov, který je náměstkem od předloňského roku, podle listu přistoupil na spolupráci s vyšetřovateli, a ti proto navrhují, aby zůstal v domácím vězení. V aféře bývalého a současného náměstka jde podle agentury Interfax o podvody spáchané při uzavírání uhelných dolů.
„Ve válce nezvítězí ten, kdo páchá zločiny, ničí a deportuje děti,“ zareagoval podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na zatykač, který vydal Mezinárodní trestní soud na Putina kvůli odvlékání dětí z okupovaných území do Ruska. Zatímco na „putinském summitu“ se řeční o nepřípustnosti eskalace, k frontě mezitím mohou přesouvat severokorejské vojáky, upozornil Zelenskyj. Ve válce ale podle něj nakonec zvítězí ten, kdo dokáže semknout země světa na základě lidských hodnot a Charty OSN.
Takhle přežívají ukrajinští vojáci ve městě Časov Jar v Doněcké oblasti.
Ruští poslanci dnes v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez započtení řady položek, vedených jako tajné, dodala AFP.
Pro návrh tříletého rozpočtu na roky 2025 až 2027 hlasovalo 314 poslanců, 78 se zdrželo a jediný hlasoval proti. Druhé čtení má následovat zřejmě 14. listopadu. Po schválení rozpočtu poslanci bude zapotřebí, aby zákon schválili ruští senátoři a podepsal prezident Vladimir Putin.
Návrh počítá s tím, že rozpočty v příštích třech letech budou hospodařit s deficitem. Schodek má v příštím roce činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2026 stoupne na 0,9 procenta a v roce 2027 to bude činit 1,1 procenta HDP, napsal list Kommersant.
Takhle ukrajinský obránce sám odrazil útok Rusů. Snímek sdílel Anton Gerasčenko, bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra.
Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nyní nachází asi 3000 severokorejských vojáků.
Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí aliance Farah Dakhlallahová.
O severokorejských vojácích v Rusku hovoří i vysocí představitelé Spojených států a německé ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d'affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol dnes důrazně odsoudili vyslání Severokorejců do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.
Počet lidí, kteří dnes ráno utrpělo zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se vyšplhal na devět, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně uváděl dva mrtvé a tři raněné poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny.
„Z devíti zraněných ve věku od 40 po 71 let museli být čtyři převezeni do nemocnice, jedna osoba je ve vážném stavu,“ dodal Syněhubov.
Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.
Ukrajinský velvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran dnes vyzval Bratislavu, aby v souvislosti s ruskou agresí vůči jeho zemi zůstala na správné straně dějin. Nynější slovenská vláda dříve například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a premiér Robert Fico opakovaně kritizoval strategii západních zemí ohledně války na Ukrajině.
„Dokud pokračuje ruská agrese, apeluji na vás, abyste byli s námi, abyste byli na naší straně a abyste byli na správné straně historie a dějin. Prostřednictvím pomoci Ukrajině společně obnovujeme mír a stabilitu na celém evropském kontinentu,“ řekl Kastran v proslovu při symbolickém předání 18 slovenských sanitek Ukrajině. Zároveň ocenil tuto formu humanitární pomoci.
Podle Kastrana by Slovensko v blízké době mělo poskytnout Ukrajině také další balík pomoci, jehož součástí budou odminovací systémy slovenské výroby a také stroje na zemní práce.
Západ využívá Ukrajinu k vytvoření kritického ohrožení bezpečnosti Ruska a ignoruje ruské životní zájmy, prohlásil dnes na summitu skupiny BRICS v ruské Kazani Vladimir Putin. „Západ se snaží na ukrajinském bojišti uštědřit Rusku strategickou porážku, ale tyto kalkulace jsou iluzorní,“ prohlásil dále Putin, na jehož rozkaz ruská vojska předloni v únoru vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ukrajinu využívají k vytvoření kritických hrozeb pro bezpečnost Ruska. Ignorují při tom naše životní zájmy, spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států Putin podle agentury Interfax. Ruský prezident označil západní kalkulace za „iluzorní“, vyplývající podle něj z neznalosti dějin Ruska a ignorování jednoty, síly semknutosti ruského lidu.
Ukrajinští vojáci podle tamního generálního štábu odrazili čtyři útoky v Chersonském směru. Okupanti měli útočit především v prostoru obce Hola Prystan v deltě Dněpru.
Charkovská oblastní správa nepotvrdila předchozí informaci lokálních médií o mrtvých u Kupjanska!
„Zpod trosek byla vyproštěna žena ve vážném stavu,“ uvedla v prohlášení pro televizi Kanal 24. Tisková mluvčí regionální administrativy sdělila i aktuálně potvrzený počet zraněných osob: 4.
Tři lidé zřejmě nepřežili dnes ráno úder okupačních sil nedaleko ukrajinského města Kupjansk v Charkovské oblasti. Dva další pak měli utrpět vážná zranění. Informovala o tom místní média. „Kolem 10:00 Rusové udeřili v blízkosti obchodu a místního tržiště,“ napsal server Nakipilo.Charkov
Ruští poslanci dnes schválili dohodu o strategickém partnerství s KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury. Děje se tak na pozadí zpráv o vyslání severokorejských vojáků do Ruska a jejich přípravě na nasazení do války proti Ukrajině.
Diktátoři obou zemí Vladimir Putin a Kim Čong-un podepsali vzájemný obranný pakt během Putinovy červnové návštěvy Pchjongjangu. Rusko a Severní Korea prohloubily spolupráci po rozpoutání války proti Ukrajině. Jižní Korea a Ukrajina tvrdí, že severokorejští vojáci se připravují k nasazení ve válce, aby podpořili Rusko, připomněla agentura Reuters.
"Dohoda v plné míře přihlíží ke vzniklé geopolitické situaci a povyšuje vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou na novou, spojeneckou úroveň," prohlásil šéf zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Leonid Sluckij.
Polsko a Jižní Korea se v reakci na severokorejské vojenské angažmá na straně Ruska dohodly na užší vojenské spolupráci. Na setkání prezidentů Juna Sok-jola a Andrzeje Dudy v Soulu došlo také k dohodě, že je potřeba odsoudit jaderný a raketový program KLDR. „Zejména jsme se shodli na tom, že vyslání severokorejských vojsk do Ruska, které je přímým porušením Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, je provokací, která ohrožuje globální bezpečnost nejen na Korejském poloostrově a v Evropě,“ řekl po jednání Jun.
Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun označil severokorejské vojáky bojující na straně Ruska proti Ukrajině za žoldáky a potravu pro děla. Řekl to na zasedání vojenského výboru tamního parlamentu, na kterém tajná služba odhalila, že 3000 vojáků KLDR má bojovat v ruských uniformách na straně agresora. Informovala o tom jihokorejská tisková agentura Yonhap. „Když jsou vojáci vysláni do zahraničí, obvykle zachovávají strukturu velení své země a hrdě vykonávají činnost se svou vojenskou uniformou, insigniemi a vlajkou. Severní Korea se maskuje ruskou uniformou a jedná pod ruským vojenským velením bez jakýchkoli operačních pravomocí,“ řekl Kim. „Jsou tam považováni za pouhý žoldnéřský kanónenfutr,“ dodal.
Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými střelami X-22 z letounů Tu-22M3 letícími nad Černým mořem, dvěma řízenými střelami X-59 ze vzdušného prostoru ruské Brjanské oblasti a 50 údernými drony Shahed íránské výroby a dalšími drony, jejichž původ se nepodařilo určit, ze směrů Orel, Kursk a Krym.
„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami,“ uvedly na Telegramu vzdušné síly. „K 8:30 hod. (7:30 v Česku - pozn.red.) bylo potvrzeno 40 sestřelených nepřátelských bezpilotních letounů. Kromě toho bylo zlikvidováno 7 ruských bezpilotních letounů, z toho 1 ve vzdušném prostoru Ukrajiny, a další 2 byly obráceny zpět směrem do Ruska a Běloruska,“ doplnilo ukrajinské letectvo.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Rusko mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.
Jiný představitel americké administrativy dnes podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo do ruské Kurské oblasti, kde od srpna pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
