Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. Dnes to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl pro list Le Parisien, že Evropa by mohla poslat na Ukrajinu vojenské jednotky i bez souhlasu Ruska. Tento plán, vytvořený společně Francií a Velkou Británii, již vnímá několik zemí. Cílem není poslat tisíce mužů, ale několik stovek, kteří by se cvičili v Kyjevě, Oděse či Lvově.
Šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda Stephen Capus krok o přerušení financování ze strany USA označil za „obrovský dárek nepřátelům Ameriky“. „V důsledku tohoto kroku až 50 milionů posluchačů v uzavřených společnostech, kteří na nás každý týden závisejí, pokud jde o přesné zprávy a informace, nebudou mít přístup k pravdě o Americe a o světě,“ uvedl Capus. „Zánik RFE/RL po 75 letech by slavili autokraté v Moskvě a Minsku,“ dodal.
Kanada přehodnocuje nákup amerických stíhaček F-35 v souvislosti s napětím ve vztazích s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla dnes agentura AFP. Portugalsko naopak zdůraznilo, že americké letouny z procesu výběru nových stíhaček nevylučuje, ale zvažuje i evropské možnosti, dodala AFP. Lisabon tak mírní čtvrteční výroky ministra obrany Nuna Mela, který nákup letounů F-35 zcela vyloučil.
Americká vláda končí financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Píše to dnes agentura Reuters, která se seznámila s dopisem, který to oznamuje. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
Rusko během 15. března více než desetkrát zaútočilo na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, přičemž zabilo jednu ženu a zranilo tři lidi, včetně dvou dětí, informoval gubernátor Serhij Lysak.
Při útocích byly zraněny dvě dívky ve věku 11 a 3 roky, uvedl Lysak. Děti jsou ošetřovány ve zdravotnickém zařízení v Dnipru. Podle ukrajinské generální prokuratury byla zabita 70letá žena. V důsledku civilních obětí zahájila prokuratura vyšetřování válečných zločinů.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této „finanční mašinérii" zakročí.
„Po dnešním slavnostním shromáždění začíná velký velikonoční úklid," řekl Orbán v Budapešti. „Štěnice se uložily k zimnímu spánku," řekl. „Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty," dodal maďarský premiér. Agentura AP upozornila, že premiér v projevu znovu odmítl členství Ukrajiny v EU, což agentura dává do souvislosti s kampaní před volbami, jež se mají konat přibližně za rok.
Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti
Se zástupci amerického Kongresu i s tamními vysokými státními úředníky chtějí jednat čeští poslanci z výboru pro evropské záležitosti. Debatovat s nimi plánují hlavně o pomoci Ukrajině, Rusku i o dalších bezpečnostních otázkách.
Cesta by se měla uskutečnit v první polovině června. V tomto týdnu ji schválil sněmovní organizační výbor. ČTK to řekl předseda evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Cesta poslanců se zaměří i na ekonomické otázky, jako je zavádění nebo zvyšování cel.
Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
Světoví státníci dnes na virtuálním jednání k Ukrajině mluvili o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Předseda české vlády lídry informoval o aktuálních dodávkách munice na Ukrajinu, které ČR zprostředkovává. Schůzku svolal britský premiér Keir Starmer, navázala na londýnský summit ze začátku března.
„Ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí,“ napsal po jednání Fiala. Proto je podle něj dobře, že v koalici ochotných nejsou jen unijní státy, ale i Velká Británie a další země. Starmer po jednání řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.
Je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám, uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se zúčastnil virtuálního summitu světových státníků pořádaného Londýnem k Ukrajině. Prezident dále uvedl, že je třeba pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty a americkou stranou jako pojistkou, uvedl. Kontingent by měl být podle něj na ukrajinském území.
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž britský ministerský předseda dále hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil.
K dnešnímu dni přišla ruská armáda na Ukrajině o více než 892 000 vojáků, odhaduje ukrajinské ministerstvo obrany.
Obrazem: Ruská armáda ve městě Sudža
Britský premiér Keir Starmer na úvod dnešního virtuálního summitu světových lídrů věnovaného Ukrajině vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury a stanice BBC News, podle níž britský ministerský předseda na online setkání prosazuje další podporu Ukrajině.
„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, je to velmi jednoduché, musí zastavit své barbarské útoky na Ukrajinu a souhlasit s příměřím,“ uvedl Starmer. Podle agentury Reuters státníkům na jednání také řekl, že musí být připraveni bránit potenciální mírovou dohodu.
Ruské ministerstvo obrany se o celkovém počtu vyslaných ukrajinských dronů obvykle nezmiňuje, na svém telegramovém účtu informovalo o 126 sestřelených bezpilotních letounech během noci a dalších několika pak během dne.
Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle serveru Meduza informoval o odražení rozsáhlého dronového útoku v regionu. Obyvatelé Volgogradu hlásili výbuchy znějící nad městem, napsala ruská služba BBC. Kvůli úderu byl omezen provoz na letištích ve Volgogradu a Saratově, dodala. Po pádu trosek dronu ve Volgogradu vzplála tráva poblíž rafinérie společnosti Lukoil, cituje Meduza portál Mash a dodává, že podle kanálu Astra začalo hořet rákosí v oblasti železniční stanice Sarepta ležící několik kilometrů od tamního ropného podniku.
Energetická společnost DTEK podle agentury Reuters uvedla, že noční nálety poškodily její zařízení v Dněpropetrovské a Oděské oblasti, kde jsou někteří odběratelé bez proudu.
Ruský útok na Ukrajinu způsobil škody v Dněpropetrovské, Charkovské, Oděské, Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti, uvedly ve svém hlášení na telegramu ukrajinské vzdušné síly bez bližších podrobností. O osudu balistických střel a zbylých dronů se nezmínily.
Terčem útoku se podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka stalo město Kryvyj Rih, kde při úderu utrpělo zranění 14 lidí, z toho dvě děti. Zničeno nebo poškozeno je několik budov včetně obytných domů, vzdělávacího a sportovního zařízení nebo kosmetického salonu, uvedl dnes ráno na telegramu Lysak.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný úder na Ukrajinu 178 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M, oznámilo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 130 bezpilotních letounů a dalších 38 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) přijala dnes ráno v Praze ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Na ministerstvu obrany ho přivítala s vojenskými poctami, zazněla česká a ukrajinská hymna. Uvítání se účastnil i vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ministry nyní čeká zhruba hodinové jednání, následně se oba vyjádří pro média.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
