Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ukrajina vyhlásila povinnou evakuaci dětí z 52 osad v Sumské oblasti. Místní úřady plánují bezplatně evakuovat 297 dětí s jejich rodinami nebo jinými zákonnými zástupci do bezpečnějších ukrajinských regionů, uvedlo ministerstvo pro reintegraci.
Rozmach tureckého obchodu s Ruskem slábne kvůli „rychle se rozšiřujícím“ západním sankčním seznamům, uvedla agentura Bloomberg. Tureckým vývozcům strojírenských zařízení, kteří v loňském roce těžili z prudkého nárůstu prodeje do Ruska, mohou v roce 2024 kvůli sankcím klesnout tržby o 1 miliardu dolarů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Černihivskou oblast na hranicích s Ruskem a Běloruskem, aby se setkal s místními představiteli a prohlédl si výstavbu opevnění, informovala prezidentská kancelář.
Stíhačky F-16 nebudou „stříbrnou kulkou“, která pomůže Ukrajině zázračně vyhrát válku s Ruskem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Bild. „Myslím, že skutečnost, že spojenci NATO dodávají stíhačky F-16 a také cvičí piloty a dodávají munici, je dalším příkladem významné vojenské podpory Ukrajiny. Ale situaci na bojišti nelze změnit jedním systémem. Není to ‚stříbrná kulka', která může změnit celou válku.“
Ruské síly vypálily 5. dubna na město Záporoží pět raket, které zabily tři lidi a zranily nejméně 13 osob, včetně jednoho dítěte a dvou novinářů, uvedl tamní gubernátor.
Radarovou stanici na vojenské základně v Podněstří zasáhl bezpilotní letoun, uvedly podle AFP úřady tohoto separatistického moldavského regionu.
Náměstek ministra vnitra Oleksij Serhiev uvedl, že ruské jednotky za poslední tři měsíce provedly na území Ukrajiny přibližně 30 000 úderů.
Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.
Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.
Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.
„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.
Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.
Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.
Moskevský soud podle médií uvalil vazbu na dalšího podezřelého původem z Tádžikistánu v souvislosti s útokem na koncertní síň na okraji Moskvy.
„Pomník Jevgenije Prigožina a nacisty Dmitrije Utkina ("Wagnera") byl vztyčen v krasnodarském Gorjačím Ključi,“ tweetuje kanál Nexta. „Zřejmě je instalován na území kaple Wagnerovy skupiny, která se nachází v lesní oblasti před vstupem do města. Kaple byla otevřena v roce 2018 a na jejím území se nachází pamětní areál a hřbitov.“
„Šéf Roskosmosu Jurij Borisov a generální ředitel mediálního holdingu MAER Konstantin Major podepsali dohodu o spolupráci,“ informuje státní kosmická korporace Ruska o kroku k podpoře vlastenectví. „Ve formátu nové mediální společnosti MAER budou obyvatelé informováni o nejdůležitějších událostech v kosmickém průmyslu - startech kosmických lodí, práci posádek na oběžné dráze a gratulacích kosmonautů.“
Obyvatelé Moskvy, Novosibirsku, Jekatěrinburgu, Čeljabinsku, Ufy, Permu, Ťumeni, Samary, Nižního Novgorodu, Volgogradu a dalších měst budou moci sledovat starty raket na digitálních pouličních obrazovkách a mediálních fasádách.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.
Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.
Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.
Na obraně země se musí podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podílet celá společnost, nejen profesionální vojáci. Zkušenost z konfliktu na Ukrajině podle něj ukazuje význam dobře připravených záloh, bez kterých se neobejde armáda žádné země, prohlásil na dnešním slavnostním nástupu na Vítkově při příležitosti 20 let od vzniku aktivních záloh.
Ministerstvo vnitra Ukrajiny před víkendem předvádí i hezčí momenty z války. „Fotografie ukazují podporu čtyřnohých 'bratrů' vojákům brigády Burevij na frontě. Gardisté říkají, že psi k nim obvykle přicházejí jako 'dobrovolníci' a vybírají si sami svou jednotku.“
„Jsou to naprosto nepodložená obvinění - v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v reakci na vyjádření Martina Kupky o sabotážích železnic a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.
Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě. Podle listu Financial Times (FT) to uvedl český ministr dopravy Martin Kupka.
Podle Kupky je Moskva podezřelá z toho, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikla „tisíce pokusů o oslabení našich systémů“, píší FT. Ministr v rozhovoru s tímto listem rovněž uvedl, že terčem hackerských útoků se staly také České dráhy. Dodal, že všechny systémy se podařilo ochránit.
Ruské pokusy o destabilizaci evropské energetické infrastruktury jsou dobře zdokumentované, zatímco o snaze o narušování dopravních sítí se hovoří méně, píše Financial Times.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela duchovního ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu v Chustském rajónu Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. „Duchovní podněcoval náboženskou a etnickou nenávist v pohraničí a ospravedlňoval agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ píše SBU.
Podle vyšetřování obviněný označil invazi do Ruska za „občanskou válku“ a vyzýval věřící, aby se vyhnuli mobilizaci. Kromě toho osobně i na Facebooku podněcoval farníky proti Židům a lidem jiných náboženských vyznání.
Nejméně šest letounů se podařilo zničit během ukrajinské operace na ruském letišti Morozovsk, sdělila anonymně ukrajinská rozvědka několika médiím.
Za poslední den ztratil protivník 860 lidí, 15 tanků, 73 obrněných vozidel, 61 cisteren a dalších vozidel atd., informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Cílem náletu v Rostovské oblasti bylo patrně armádní letiště Morozovsk, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na videozáznamy šířené na sociálních sítích. Podle Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic a na letiště v Jejsku na jihozápadě Ruska u pobřeží Azovského moře.
Ruské ministerstvo nálety připsalo Ukrajině, která se k nim oficiálně nepřihlásila.
Letiště v Morozovsku slouží jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, uvedla Unian. Z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.
Ukrajinská armáda popírá tvrzení té ruské, že její vojáci vstoupili na okraj Časiv Jaru nedaleko Bachmutu. „Nevěřte ruským zprávám,“ řekl mluvčí Ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Zadubinnyj. „Situace je tam velmi obtížná, boje pokračují, ale oni tam nejsou,“ dodal pro agenturu Reuters.
Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.
Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.
Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.
Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.
Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.
„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.
Ukrajina kvůli ochraně před ruskými útoky na energetickou infrastrukturu potřebuje postavit stovky malých elektráren, řekl šéf energetické společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj podle ruskojazyčného serveru BBC.
"Nyní je výroba elektrické energie soustředěna doslova na několika málo místech ve velkých tepelných a vodních elektrárnách, takže jejich poškození při masivním ostřelování Rusy vede k vážným problémům s dodávkami elektřiny," řekl Kudryckyj.
Rusko při sérii útoků v uplynulých týdnech zasáhlo velké ukrajinské tepelné a vodní elektrárny, včetně Dněperské vodní elektrárny v Záporoží, která je největší na Ukrajině. Útočilo i na výrobny energie v centrálních a západních částech země.
Rusko tvrdí, že jeho jednotky vstoupily na okraj města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Napsala to agentura Reuters, podle které nelze tvrzení nezávisle ověřit. Město se nachází zhruba deset kilometrů od Bachmutu a stalo se opěrným bodem ukrajinských jednotek. O útocích ruské armády na okolí tohoto města informoval ve čtvrtek také Institut pro studium války (ISW).
O postupu ruských jednotek na okraj města Časiv Jar informoval ruskou agenturu RIA Novosti představitel ruské okupační správy Doněcké oblasti. Podle ruské agentury ukrajinské jednotky Časiv Jar silně opevnily.
Ukrajina v noci zaútočila drony na vojenské letiště v ruském Morozovsku, na sociálních sítích se šíří záběry výbuchů. Letiště se nachází stovky kilometrů v hloubi Ruska.
💥 Russia: Morozovsk military airfield in Rostov region currently under attack by Ukrainian drones. Fires reported. pic.twitter.com/8gDO8CmCvE
— Igor Sushko (@igorsushko) April 4, 2024
Dobré ráno, v Murmanské oblasti někdo pobodal ve čtvrtek večer tamního gubernátora Andreje Čibise. Čibis se podrobil operaci a jeho stav je vážný, napsala ruská agentura TASS. Policie zadržela muže, který je podezřelý z toho, že místního představitele pobodal.
Agentury uvedly, že se k Čibisovi přiblížil ve čtvrtek neznámý muž poté, co gubernátor skončil setkání s občany ve městě Apatity, jež se nachází na jihu od Murmansku. „Jednalo se o ozbrojený útok a (Čibis) utrpěl ránu nožem do žaludku,“ uvedla tisková služba Murmanské oblasti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.