Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Běluha známá jako Hvaldimir, o níž se spekulovalo jako o zvířecím agentovi ruských tajných služeb, byla podle vědkyně znalé ruských poměrů spíše trénována k ochraně ruské námořní základny v Arktidě. Z výcviku však jako „rebel“ uprchla, a proto se objevila u norských břehů, citovala stanice BBC výzkumnici Olgu Špakovou.
Most přes železniční trať se zřítil u města Džankoj na Ruskem protiprávně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Příčina neštěstí, které si podle ruských úřadů vyžádalo dva zraněné, je dosud neznámá.
„Zřítil se silniční most přes železniční trať. Pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné události odblokovali zraněné a předali je lékařům,“ uvedlo na Telegramu ruské ministerstvo. Ve době pádu mostu se na něm nacházel osobní automobil a kamion.
Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Podle deníku The Times to tvrdí dokument s armádou spojovaného think-tanku, který byl adresován ukrajinskému ministerstvu obrany.
Biden s Trumpem na schůzce, která trvala necelé dvě hodiny, hovořili mimo jiné o Ukrajině a Blízkém východě, potvrdil Bílý dům i Trump.
Americký prezident Joe Biden a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu setkají v Peru na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Píší to dnes agentury s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bílého domu. Pro Bidena se podle agentury AFP bude jednat o třetí a zřejmě i poslední setkání s čínským prezidentem, než v druhé polovině ledna skončí jeho prezidentský mandát.
Podle nejmenovaného zdroje, který mluvil s novináři, Biden vyjádří čínskému prezidentovi své znepokojení ohledně čínské podpory Ruska v době, kdy tato země vede válku na Ukrajině, ohledně sporů o Tchaj-wan či o zapojení severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině po boku Ruska.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,1 procenta. Tempo jeho růstu tak pokračovalo ve zpomalování. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy ruského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ruský HDP meziročně zvýšil o 4,1 procenta po nárůstu o 5,4 procenta v prvním kvartálu.
Ruská vláda předpokládá, že v celém letošním roce se HDP zvýší o 3,9 procenta. Hospodářský růst by tak měl podle vlády zrychlit z loňských 3,6 procenta, a to díky rozsáhlým rozpočtovým výdajům a růstu produkce zbrojního průmyslu, který je důsledkem pokračující války s Ukrajinou, píše Reuters.
Soud v Ruskem okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes odsoudil k 26letému trestu vězení člena ukrajinské jednotky Azov. Podle prokuratury při obléhání Mariupolu na jaře 2022 zabil civilistu, uvedla agentura TASS.
Odsouzeného označila ruská státní agentura jako 22letého Michaila Švece, který velel kulometné četě v tehdejším pluku Azov. Podle prokuratury v březnu 2022 bodl nůž do krku civilistovi, který na místě zemřel. Trest si má Švec odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem.
V Kyjevské oblasti byl podle šéfa tamní vojenské správy Ruslana Kravčenka při ruském útoku lehce zraněn 48letý muž. Na sociálních sítích Kravčenko uvedl, že úřady nezaznamenaly žádné zásahy důležité infrastruktury či obytných budov. Padající trosky sestřelených dronů ale způsobily požár skladu firmy a zničeny zde byly tři budovy a několik aut, dodal.
Čtyři zraněné po dopadu ruského dronu na obytný dům oznámily úřady v Charkovské oblasti. V Chersonské oblasti na jihu země zničil dron sanitku, která odvážela dvojici zraněných z jiného ruského útoku, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Útok na sanitku podle něj všichni přežili.
„Od začátku plnohodnotné invaze ruské útoky zcela zničily 227 zdravotnických zařízení na Ukrajině a více než 1 700 jich poškodily,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se záměrně zaměřuje na nemocnice, kliniky a porodnice. Přesto naši ukrajinští lékaři, zdravotní sestry a zdravotnický personál zůstávají po boku svých pacientů, a to i pod hrozbou ohrožení vlastního života. Každý den zachraňují životy, provádějí operace pod palbou a přinášejí naději i v těch nejtemnějších chvílích. Jsme jim nesmírně vděční za jejich obětavost a statečnost. Podpořte zdravotnický sektor a pomozte tak celé Ukrajině,“ vyzývá.
Polské bezpečnostní složky ve Varšavě zadržely běloruského občana podezřelého ze sabotáže, který se pokusil zapálit budovu v Gdaňsku. „Jedná se o další zatčení v rámci vyšetřování činnosti organizované zločinecké skupiny, která na žádost zahraničních speciálních služeb prováděla sabotážní akce, zejména žhářství,“ uvedla polská kontrarozvědka ABW.
Prokuratura zadrženého obvinila z účasti v organizované zločinecké skupině a ze spáchání diverzních nebo teroristických činů na objednávku zahraniční zpravodajské služby. Soud nařídil jeho tříměsíční vazbu.
Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Na Ukrajině se podle Sybihy nyní rozhoduje o „budoucnosti transatlantické a globální bezpečnosti“. „Válka se nyní nachází v kritickém okamžiku,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie. Směrem k Rusku Sybiha vyzval k „politice síly“, nikoli k uplatňování „politiky appeasementu“, tedy usmiřování.
V Bruselu panují obavy, že po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce by se mohla pomoc Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi, významně snížit. Blinken již ráno po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu naopak posílit vojenskou podporu Ukrajiny.
„Ruští propagandisté se chlubí poškozeným a ukořistěným ukrajinským tankem Leopard 2A4 - nezdá se vám, že tu něco nehraje?“ tweetuje ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko - a sdílí fotky „ukořistěné“ makety tanku, sloužící jako klamný cíl pro odlákání bombardování.
Slovenská vláda dnes zařadila připravovaný 72 kilometrů dlouhý úsek dálnice D1 k hranici s Ukrajinou mezi strategické investice. Výstavba dálničního úseku by měla začít až v roce 2028 s plánovaným dokončením o tři roky později. Zařazení projektu mezi strategické investice v praxi urychlí příslušná administrativní řízení například ve věci povolování stavby či výkupu pozemků.
„Tento dálniční úsek bude zároveň představovat klíčovou úlohu při obnově Ukrajiny po válce. Rychlejší propojení Ukrajiny se sousedními zeměmi ulehčí logistiku přepravy materiálu a humanitární pomoci a přispěje k jejímu ekonomickému oživení,“ uvedlo slovenské ministerstvo dopravy.
„Důstojník ruského námořnictva údajně zahynul při bombovém útoku na auto v okupovaném Sevastopolu,“ hlásí The Kiyv Independent. „Podle okupačních úřadů vybuchlo 13. listopadu na ulici v Sevastopolu na okupovaném Krymu auto a za volantem zahynul příslušník vojenské služby.“
Telegramový kanál Baza ho identifikuje jako Valerije Trankovského (47), kapitána Černomořské flotily.
Díky USA může Ukrajina nadále bojovat a Rusko nevyhrálo, uvedl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme dělat víc pro to, aby Ukrajina mohla dále bojovat a zabránit Putinovi v tom, aby byl úspěšný,“ prohlásil Rutte. Spolupráce Ruska a Severní Koreje představuje podle něj hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro evropskou část NATO a také pro Spojené státy, Jižní Koreu či Japonsko. Rusku ale pomáhá i Čína a Írán, Moskva jim za to platí či dodává jiné technologie a Teherán tak může rozdmýchávat další konflikty na Blízkém východě, dodal šéf NATO.
Rusko po 73 dnech podniklo kombinovaný útok na Kyjev, použilo asi balistické střely, střely s plochou dráhou letu i drony, uvedlo velení metropole.
Ukrajinské úřady dnes ráno v celé zemi vyhlásily poplach kvůli ruskému leteckému útoku. Podle agentury Reuters byly poté slyšet výbuchy v Kyjevě. Rozsah případných škod není jasný.
"(Ruský prezident Vladimir) Putin zahajuje raketový útok na Kyjev," napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Služba Google Maps po aktualizaci zveřejnila satelitní snímky ukrajinských vojenských objektů, uvedl na telegramu vedoucí ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Andrij Kovalenko. Celý článek čtěte ZDE
Někdejší příslušník letecké složky americké Národní gardy Jack Teixeira byl dnes odsouzen k 15 rokům za mřížemi za to, že vynesl tajné vojenské dokumenty, které se týkaly mimo jiné války na Ukrajině. Informovala o tom agentura AP.
O výši trestu v Bostonu rozhodla federální soudkyně Indira Talwaniová. Nyní 22letý Teixeira v březnu souhlasil s přiznáním viny ve všech šesti bodech obžaloby z úmyslného uchovávání a předávání utajovaných dokumentů týkajících se americké armády. Ve vazbě byl od svého zatčení v dubnu loňského roku.
Dobré ráno, americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes přicestuje do Bruselu na jednání s představiteli NATO i Evropské unie. Tématem bude zejména podpora Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi. V Evropě panují obavy, že po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa v nedávných prezidentských volbách by se mohla americká podpora Kyjevu zmenšit či dokonce zastavit, což by zásadně ovlivnilo situaci na bojišti.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.
