Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) někdo rozvěsil ukrajinské vlajky. Ty jsou namalované či nasprejované také na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil na dotaz ČTK mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Okamura po svém nedávném zvolení do čela Sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Redakce ČTK dnes obdržela e-mail od skupiny, která se nazvala Sametoví pamětníci. K činu se přihlásila a uvedla, že tím chtěla vyjádřit nespokojenost s chováním představitelů země. Okamura čin kritizoval.
Nejméně tři lidé zemřeli a deset včetně tří dětí utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na městečko Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to dnes šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov.
Noční útok podle něho zasáhl centrum obce, na místě zasahují záchranné týmy Devět lidí bylo převezeno do nemocnice, mezi zraněnými jsou děti od 14 do 17 let.
Na Koncertu pro budoucnost, který se dnes konal ve spodní části Václavského náměstí, zazněla kritika ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Změnil se svět, stal se jiný, rozpáral střeva Ukrajiny, člověk dech hrůzou zatají. Zase se hordy zemí ženou pro svého vůdce půdu krást a lidem z očí slzy kanou, dnešek je smrt a zítřek past. A náš svět bezmocně civí, vzdal Ukrajinu a teď se diví,“ zpíval na Václaváku Jaroslav Hutka.
„Z východu chladný vítr vane, vrací nám staré obrazy, v ulicích tanky, oheň plane, bezmoc člověka zamrazí. Temno je zpět s ruskými stíny,“ pokračoval Hutka. „Také jsme v Praze sami zbyli, když srpen život rozvrátil,“ připomněl Hutka okupaci Československa v roce 1968 a přidal další slova o tom, že „zbabělý Putin je teď v kaši, hlupák, co hrdinství podcenil“.
Ruského prezidenta Hutka nešetřil. „Putin, ta krysa bez morálky, bludný balvan na planetě, kremelská lež, sprostota války,“ pěl Hutka z pódia na Václaváku. „Bitvu už prohrál, neví o tom, nepomůže mu ani atom, směšný brach v trapné nahotě,“ dodal Hutka.
„Dnes jsme vstoupili do nové etapy,“ uvedlfrancouzský prezident Macron po setkání se Zelenským s tím, že Francie a Ukrajina posilují vzájemnou spolupráci v obranném průmyslu.
Dnes podepsané dohody podle něj počítají s okamžitými dodávkami bezpilotních prostředků, dronů, které ničí další drony, a přesně naváděných bomb. V dalších letech Francie chce Ukrajině dodat systémy SAMP-T nové generace. Macron pak zmínil „akvizici až 100 rafalů, našich stíhaček poslední generace“. Cílem dlouhodobých dodávek podle Macrona je „regenerace ukrajinské armády“ po konfliktu tak, aby byla schopná odstrašit Rusko. Vedle toho francouzská společnost Alstom má dodat Ukrajině i 55 lokomotiv.
Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.
Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.
„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.
Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.
Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.
Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.
„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. „Je to velký den,“ komentoval podpis Macron.
Ministerstvo obrany v Moskvě dnes uvedlo, že ruské síly dobyly další tři vesnice na východě Ukrajiny - po jedné v Doněcké, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.
Podle ministerstva jde o obce Haj v Dněpropetrovské oblasti, Platonivka v Doněcké oblasti a Dvoričanske v Charkovské oblasti. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana věc dosud nekomentovala.
Analytici britského deníku The Telegraph uvedli, že ukrajinská armáda v posledních dnech posílila své jednotky u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, který čelí hlavnímu náporu ofenzivy ruských sil. Tím však oslabila další frontové úseky, což Rusové využili pro své lokální průlomy. Situace se z pohledu Ukrajiny horší především v Záporožské oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl dnes dopoledne na návštěvu Francie. Na letišti na základně Villacoublay ho přivítal francouzský prezident Emmanuel Macron, ukázaly záběry z místa. Zelenskyj očekává uzavření historické dohody, která podle něj posílí ukrajinské letectvo a protivzdušnou obranu.
Oba prezidenti si na základně francouzského letectva prohlíží vojenskou techniku. V Paříži je pak čeká setkání na štábu mnohonárodnostních sil, které by mohly působit na Ukrajině v případě příměří, pracovní oběd a tisková konference. Odpoledne se Zelenskyj zúčastní fóra o bezpilotních prostředcích, klíčového typu zbraní v konfliktu s Ruskem.
Železniční trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska poškodil výbuch, uvedl dnes premiér Donald Tusk. Podle něj se jedná o akt sabotáže. Incident vyšetřuje prokuratura. Již v neděli Tusk k incidentu uvedl, že nikdo nebyl zraněn.
„Bohužel se potvrdily nejhorší předpoklady. Na trase Varšava-Lublin (vesnice Mika) došlo k aktu diverze. Exploze výbušného zařízení zničila železniční trať,“ napsal dnes Tusk na X s tím, že další poškození téže trati bylo zaznamenáno také blíže k Lublinu. „Na místě pracují služby a prokuratura,“ dodal.
O incidentu na polské železnici informoval šéf polské vlády poprvé v neděli večer s tím, že vyšetřovatelé nevylučují možnou sabotáž. Také tehdy uvedl, že nikdo nebyl zraněn.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.












