Putin si brousí zuby na státy NATO! V ohrožení je hlavně Pobaltí, bije na poplach bývalý šéf CIA
Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině napadne některou ze zemí NATO, varuje David Petraeus, vysloužilý americký generál a bývalý šéf CIA. Podle bezpečnostního experta Milana Mikuleckého jsou jeho obavy oprávněné, prvotní úder by však očekával v jiné oblasti.
Petraeus prohlásil, že nejohroženější by v případě dalšího ruského útoku byla Litva. Motivací by pro Putina mělo být především otestování odhodlání Západu. Zároveň by zabrání pobaltského státu bylo předstupněm širší ofenzivy, píše Daily Mail.
Bývalý šéf CIA nedávno kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že opakovaně dává Putinovi druhou šanci. Obul se i do Trumpova předchůdce Joea Bidena za to, že nedokázal adekvátně vyzbrojit ukrajinské síly.
Dále vyzval Velkou Británii, aby odstoupila od mezinárodních dohod zakazujících používání kazetové munice na bojišti. Uvedl, že právě ona by se mohla stát zásadním odstrašujícím prostředkem.
„Byli jsme svědky tří případů, kdy americký prezident pohrozil, že za dva týdny budeme muset zaujmout jiný přístup. Uvidíme, co se tentokrát skutečně stane,“ uvedl Petraeus během projevu v londýnském think-tanku Policy Exchange.
USA podle něj příliš dlouho otálely s rozhodnutími ohledně dodávek těžké techniky, jako jsou například tanky M1 Abrams či stíhací letouny F-16. „To bylo pro Ukrajince velmi nevýhodné. Pokaždé museli žádat a čekat, pak jsme řekli ne, pak možná a nakonec to dostali. Nikde v Evropě už nebyly žádné MiGy, které bychom jim mohli poskytnout, musely to být F-16. Totéž platí o raketových systémech, vylepšené konvenční munici a zrušení limitů na její použití,“ prohlásil bývalý šéf CIA.
USA podle generála měly pomoci „změnit dynamiku na bojišti a ukázat Moskvě, že nemohou dosáhnout dalších zisků na bojišti za přijatelnou cenu“. Petraeus dále prohlásil, že cílem Ruska bylo od začátku svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského, aby „dosadilo loutku a ovládlo celou Ukrajinu“. „Jakmile se to podaří, uvidíte, že se zaměří na jeden z pobaltských států,“ je přesvědčen. Nejhroženější se podle něj jeví Litva.
Dosavadní ztráty Ruska označil za nepředstavitelné. Dle generálových odhadů padl na bojišti téměř milion Rusů. Předpokládá, že Rusko otálí s mírovou dohodou, aby mohlo obsadit další ukrajinská území.
Bezpečnostní expert: První na řadě by bylo Moldavsko
Obavy bývalého šéfa CIA jsou podle bezpečnostního experta Milana Mikuleckého podložené. Prvotní ruský úder by však podle něj směřoval jinam. „Já tam vidím ještě jeden objekt ruské agrese, který by předcházel, a to je Moldavsko. Jednak proto, že Moldavsko není členem ani NATO, ani Evropské unie, takže pro Rusko je to jednodušší cíl, protože tam není žádné riziko aktivace, ať už článku čtyři nebo článku pět a také proto, že tam Rusko na to, aby rozeštvalo vnitřně tu společnost moldavskou, dlouhodobě vynakládá značné finanční prostředky a připravuje na to půdu,“ sdělil Blesku.
Po tom, co si Rusko „vyzkouší“ své schopnosti a odhodlání Západu na
Ekonomika Ruska jako státu na tom prý skutečně není dobře a její ekonomická výkonnost se neustále zhoršuje, ruská společnost je však podle Mikuleckého v jiné situaci než ta u nás. „Není připravena na nějaké protesty. Navíc je dlouhodobě masírovaná ruskou propagandou v tom smyslu, že Rusko je ve válce a je ohrožené,“ uvedl k odhodlání Ruska v případě další potenciální invaze.
Dobře na tom Rusové nejsou z hlediska produkce vojenské techniky, stále se ale snaží modernizovat starší skladové kusy. „Rusku se nedaří ani zdaleka produkovat tu techniku vojenskou v počtech, které veřejně deklaruje nebo v počtech, které by asi i rádo produkovalo. Nicméně k nějaké výrobě v řádu nižších desítek kusů dochází. Pokud se budeme bavit o tancích, tam stále dochází k modernizacím nebo můžeme říct, k uschopňování techniky, která tam byla dlouhodobě uložená a vidíme posilování ruských pozic a schopností, zejména na tom severním křídle podél finské hranice a ve spolupráci s Běloruskem,“ nastínil situaci expert.
Při odhadování ruských ztrát na bojišti je potřeba podle Mikuleckého postupovat obezřetně, jelikož získaná data mohou být často velice zkreslená. „Pravda je, že takové lidské ztráty, jako Rusko zažilo během své agrese proti Ukrajině, násobně přesahují ty, které měl třeba během celé sovětsko-afghánské války Sovětský svaz,“ doplnil.
Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.
„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
