Finsko zabavilo Rusku pláž a další nemovitosti za stamiliony. Kvůli odškodnění Ukrajincům

Moskva takto ztratila mimo jiné přímořský pozemek ve vsi Häggesböle v Kirkkonummi, informuje web finského rozhlasu a televize YLE. Podle katastru nemovitostí zahrnuje 17,3 hektaru půdy a 3,5 hektaru moře. Diplomaté Ruské federace se tam jezdili rekreovat, Moskva místo vlastnila od 70. let. Podle katastru byl pozemek zabaven exekutorským úřadem 24. října. Nedaleko pak šlo o skoro osm tisíc čtverečních metrů; tento pozemek získalo obchodní zastoupení Sovětského svazu roku 1973.

Další nejméně tři nemovitosti se nacházejí na území autonomní ostrovní provincie Ålandy.

V metropoli se zase jedná o parcelu s rozlohou 3326 čtverečních metrů, na níž stojí Ruské středisko vědy a kultury založené roku 1977. Jeho fasádu v centru Helsinek zdobí ohromná rudá vlajka se srpem a kladivem. Kdosi k ní však přidal slogan Sláva Ukrajině.

Mezi zabavenými nemovitostmi jsou také desítky bytů či kancelářská budova za deset milionů eur (čtvrt miliardy korun), zjistil deník Helsingin Sanomat. Dohromady jde přinejmenším o 44 nemovitosti v hodnotě 35,5 milionu eur (900 milionů korun).    

„Za svou kariéru jsem nic tak velkého nezažil,“ přiznal pro Helsingin Sanomat Aki Virtanen, který 20 let působí v oddělení vymáhání pohledávek prokuratury. Podnět prý obdrželi letos v srpnu, načež jeho tým vyhodnotil, že může zakročit.

Západní tajné služby varují před ruskými sabotážemi a útoky. Na špinavou práci GRU najímá amatéry

Helsinky takto rozhodly na základě verdiktu mezinárodního Stálého rozhodčího soudu v Haagu, který řeší mezinárodní obchodní spory. Loni v dubnu nařídil Rusku zaplatit přes pět miliard eur (přes 127 mld. Kč) ukrajinské energetické společnosti Naftohaz za ztráty, jež utrpěla nezákonnou ruskou anexí Krymu roku 2014.

Moskva nevyhověla, Naftohaz tak žádal evropské země o kompenzace z ruských aktiv v nich. Finsko se tak stalo patrně první zemí, které vyhovělo.

Ruská ambasáda obvinila Finsko z hrubého porušení mezinárodního práva a poslala protestní nótu. „Opatření reakce ruské strany budou vypracována, a to i na základě reakce finských úřadů na naši výzvu,“ uvedla diplomatická mise podle mezinárodního ruskojazyčného webu Meduza. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov odpoledne 29. října řekl, že Moskva všechna taková rozhodnutí napadne u soudu.

Někteří se ovšem obávají i ráznější reakce, než jsou diplomatické nóty. „Měli byste počítat se skutečností, že ruská nóta přichází i v hybridní formě,“ tweetuje finský europoslanec Mika Aaltola. „Rusko chce škodit sabotážemi, například v telekomunikačních spojích. Je to prostě nepřátelská země.“

Množství nemovitostí využívala ruská diplomacie také v Česku, neměla je však ve vlastnictví. Praha u mnohých rozhodla o odebrání diplomatického účelu a vyměřila jim nájem - ještě před zahájením plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, tehdy šlo o souvislost s výbuchy ve Vrběticích a následném vyhošťování špionů a diplomatů.