Západní tajné služby varují před ruskými sabotážemi a útoky. Na špinavou práci GRU najímá amatéry
Pokračující ruská sabotážní kampaň zahrnující žhářství, a dokonce i plánování vražd vyvolala v uplynulém roce znepokojení západních zpravodajských služeb, informoval server The Guardian. Aktivita ruských tajných služeb narostla poté, co se kremelský špionážní aparát vzpamatoval z prvotního šoku po vyhoštění asi 450 agentů vydávajících se za diplomaty z Evropy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Šéfy západních špionážních služeb znepokojuje zejména naprostá bezohlednost ruských špionážních aktivit. Ta odráží přesvědčení Moskvy, že zatímco západní podporovatelé Ukrajiny si možná nemyslí, že jsou s Ruskem ve válce, Kreml má zcela jiné představy. „Ruské zpravodajské služby upřímně řečeno poněkud zdivočely,“ prohlásil v září šéf MI6 Richard Moore.
Nejvážnější hrozbou byl plánovaný atentát na Armina Pappergera, generálního ředitele německé obranné společnosti Rheinmetall, jedné z mnoha evropských firem, které pomáhají zásobovat Ukrajinu zbraněmi a municí. Ačkoli byl tento plán včas odhalen, cílem ruských atentátníků se údajně měli stát i další vedoucí pracovníci zbrojního průmyslu v Evropě.
Policie zároveň vyšetřuje, zda ruští špioni prostřednictvím doručovatelské firmy DHL rozesílali po Evropě zápalná zařízení, například do Birminghamu a Lipska. Zmíněná zařízení jsou riziková zejména při vznícení v nákladovém prostoru letadla, varovali šéfové německých zpravodajských služeb. Je podle nich zázrakem, že zatím nedošlo ke ztrátám na životech.
Stejně tak jiné podezřelé žhářské útoky, například květnový požár nákupního centra ve Varšavě, mohly mít daleko vážnější následky. Polsko z podpálení logistického centra obchodního domu IKEA rovněž obvinilo ruské spiklence. I sklad v Leytonu ve východním Londýně, který byl napojen na Ukrajinu, byl zapálen při útoku, o němž se předpokládá, že je spojen s Ruskem.
Cílem zmíněných sabotáží a útoků, které podle západních představitelů organizuje ruská vojenská rozvědka GRU, je zasít chaos mezi partnery Ukrajiny, narušit vojenské dodávky do Kyjeva a zasít rozkol ve společnosti. Důvodem, proč jsou některé z akcí poněkud chaotičtějšího charakteru, je skutečnost, že se ruské možnosti tradiční špionáže zmenšily. Bez tradiční sítě špionů na velvyslanectvích je Rusko nuceno uchýlit se k riskantnějším a méně tradičním metodám a spoléhat se na zločince a další amatéry, které najímá na „špinavou práci“.
Minulý týden Ken McCallum, šéf MI5, varoval, že ruská GRU je zapojena do kampaně „vyvolávání chaosu v britských a evropských ulicích“ s využitím zástupných agentů, což „dále snižuje profesionalitu jejich operací“.
Další příklady podezřelých ruských aktivit se jeví jako amatérské a nepatrné. Francouzští zpravodajci se domnívají, že Rusko zapojilo skupinu Moldavanů do nízkorozpočtové antisemitské graffiti kampaně, která loni na podzim po celé Paříži používala šablony s Davidovou hvězdou a jejímž cílem bylo rozdělení společnosti na pozadí války mezi Izraelem a Hamásem.
V létě Francie zmařila zřejmě další sabotážní plán šestadvacetiletého ukrajinského Rusa, který se chtěl před letními olympijskými hrami zaměřit na obchod se železářským zbožím severně od Paříže. Byl zatčen poté, co omylem odpálil výbušné zařízení ve svém hotelovém pokoji nedaleko letiště Charlese de Gaulla.
Zdá se, že náborové techniky GRU jsou nahodilé. Mladé muže sympatizující s Moskvou oslovuje skrze sociální sítě, jako je Telegram. Rusko dlouhodobě popírá své zapojení do podobných aktivit, které označuje za konspirační teorie.
V nedávném příspěvku na Telegramu vyzval Dmitrij Medveděv Rusko k šíření strachu v Evropě. „Proměňme jejich životy v šílenou noční můru, v níž nedokážou rozlišit divokou fikci od reality dne, pekelné zlo od běžného života,“ uvedl. Ruská sabotážní a zastrašovací kampaň má zatím naštěstí jen omezený dopad, evropské špionážní a protiteroristické agentury na tuto hrozbu patřičně reagují.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
