Deset let od výbuchu ve Vrběticích. Generál Šedivý promluvil: S Ruskem to po dobrém nejde
Před 10 lety zazněly ve Vrběticích na Zlínsku první výbuchy. Explodoval muniční sklad, v němž byla uložena pěchotní i dělostřelecká munice. Zasahovaly jednotky profesionálů i dobrovolníků z širokého okolí, záchranné práce ale úplně skončily až v září 2023. Jak na událost vzpomíná někdejší náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý (71)? „Skončila doba bezstarostnosti,“ zhodnotil pro Blesk.
První z výbuchů a následný požár zničil 16. října 2014 sklad s osmapadesáti tunami munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostatky dvou pohřešovaných zaměstnanců areálu Vratislava Havránka a Luďka Petříka byly nalezeny až 21. listopadu. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad s osmadevadesáti tunami materiálu. Kvůli explozím byli několikrát evakuováni obyvatelé okolních obcí.
Slabé neřízené výbuchy se z areálu ozývaly do poloviny prosince 2014 a pyrotechnici se mohli do Vrbětic vrátit až 22. prosince. Začátkem roku 2015 začalo stěhování munice a výbušnin.
Výbuchy ve Vrběticích policie vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracoval speciální tým. Letos v dubnu kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu případ výbuchů skladů odložili.
Ruská rozvědka
Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, která se na tyto druhy operací specializuje. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí agenti Alexander Miškin a Anatolij Čepiga pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání.
Zatímco tehdejší premiér Andrej Babiš (70, ANO), další členové vlády i představitelé českých tajných služeb od počátku uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman (80) to zpochybňoval a mluvil i o druhé vyšetřovací verzi – že výbuch nastal v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. To Babiš odmítl.
Zjištění vyšetřovatelů o zapojení agentů ruských tajných služeb vyvolalo v roce 2021 diplomatickou roztržku s Ruskem. Praha a Moskva si vzájemně vyhostily desítky pracovníků ambasád. Kreml Česko označil za zemi, která není vůči Rusku přátelská.
Generál Šedivý: Vrbětice Českem otřásly
Byl výbuch ve Vrběticích historickým okamžikem pro ČR? Premiér Petr Fiala dnes vzpomenul Vratislava Havránka a Luďka Petříka, kteří při výbuchu zahynuli. Dají se tyto oběti srovnat s nějakým jiným případem?
Určitě to byl nepřátelský krok vůči České republice, který znamenal další zlom v našem vztahu k Rusku po zásadních letech 1968 a 1989. Ty dva výbuchy totiž byly něco, co nám ukázalo, že Rusko proti nám dokáže vyvinout vojenskou agresi. Čin neprovedli žádní civilové, ale vojáci spadající do vojenské struktury – GRU. To s českou veřejností včetně politické podle mě silně otřáslo. Pochopili jsme, že s Rusy se nedá jednat po dobrém, ale že vždy musíme čekat to nejhorší.
Jaká panovala před deseti lety atmosféra, když se veřejnost dozvěděla o výbuchu? Komu se dával tehdy za vinu? Že za Vrbětice může Rusko, se veřejnost dozvěděla až 17. dubna 2021.
Odhalení v roce 2021 přineslo jména konkrétních viníků. Ale mimo první výbuch, u kterého se diskutovalo o možném technickém selhání či lidské chybě, tak u toho druhého v prosinci 2014 již bylo zcela evidentní, že šlo o sabotáž. Jen jsme stoprocentně nevěděli, kdo za to mohl. Analýzy směřovaly na Rusko, ale vůbec jsme netušili, že šlo o agenty. To prokázalo až následné vyšetřování.
Jak náročnou akcí z operačního hlediska bylo hlídání perimetru a následné odklízení následků? Pyrotechnikům se podařilo areál zcela vyčistit až v roce 2019.
Z hlediska logistické složitosti to byla standardní operace. Vojáci obdobné zajištění perimetru – například, co se zahraničních misí týče – provádějí pravidelně. Samozřejmě když máte vojáky nasazeny zde, tak pak mohou chybět jinde, ale nešlo o úkol, který by armádu jakkoliv zaskočil.
Znamenala celá záležitost celkové posílení bezpečnostních opatření do budoucna?
Jednoznačně ano a dění bylo ještě urychleno poté, co jsme se dozvěděli podrobnosti o vinících. Věřím, že proces pokračuje i do současnosti a zajištění muničních skladů se stále zlepšuje. Řekl bych, že šlo o ukončení doby bezstarostnosti. Byl to takový budíček, že nežijeme ve výhradně mírové době.
Ruští agenti Alexander Miškin a Anatolij Čepiga jsou nechvalně známí i z dalších kauz, například otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii o 4 roky později. Jak je možné, že se agenti GRU mohli pohybovat tak snadno po Evropě?
Je to opět spojeno se zmíněnou bezstarostností a uvolněním bezpečnostních opatření po roce 1990. Bohužel jsme nedostatečně reflektovali dění v roce 2008 v Gruzii. Tehdy nastala okupace Jižní Osetie a Abcházie, částí dané země. Situaci jsme podcenili.
Po odhalení Česko vyhostilo na desítky členů ruské ambasády, v realitě ale agentů. Jak je možné, že ČR jejich přítomnost dlouhodobě trpěla?
Byla to otázka historického vývoje – velký počet ruských diplomatů, kteří plnili i roli agentů, byl zkrátka dán. Rozhodnutí, které bylo přijato, tedy vyhostit většinu z nich, bylo správné rozhodnutí a byli jsme vzorem pro mnoho dalších evropských států.
V současnosti Evropa čelí i jiným hrozbám z Ruska, například žhářským útokům, jak resort vnitra potvrdil letos v létě. Je nyní počet ruských aktivit nižší než v minulosti?
V současnosti je pro agenty GRU složitější v Evropě operovat. Na druhou stranu si rozhodně nemyslím, že by své aktivity utlumili. Přesně naopak. Pouze změnili přístup a své aktivity utlumili. S různými diverzanty a spícími ruskými buňkami musíme počítat a výbuchy či požáry, o kterých nás informují bezpečnostní složky, to jen potvrzují.
I ty odporníku na ženy!