Jadernou elektrárnu Akkuyu, kterou buduje státní korporace Rosatom na tureckém pobřeží Středozemního moře, zřejmě v Moskvě berou jako víc než jen kšeft. Je podezření, že obří finanční operace kolem ní slouží k obcházení západních sankcí, i že může posloužit jako záminka pro umístění ruských vojáků. Zvláštní je už to, že se na vrcholu managementu pohyboval důstojník psychologických operací ruské vojenské rozvědky GRU, který se „vylíhl“ v dřívějším působišti Vladimira Putina – petrohradské radnici.
„Psych“ z rozvědky, Putinův důvěrník a strach z vojáků: Jak Rusové staví Turkům jadernou elektrárnu
1.Mamutí projekt elektrárny
Stavba kterékoli jaderné elektrárny je obrovským podnikem, kolem kterého se točí spousta faktorů od byznysu přes politiku až po bezpečnost. Když ale dnes staví v jiné zemi atomový reaktor Rusko válčící na Ukrajině, je to ještě podstatně složitější případ. Právě to zažívá Turecko, člen NATO, jenž však nebývá plně v souladu s politikou západních spojenců; jeho prezident Recep Tayyip Erdogan si nadále udržuje i vztahy s Vladimirem Putinem.
Smlouvu o výstavbě elektrárny o čtyřech reaktorech VVER-1200/590 za dvacet miliard dolarů (dnes 420 miliard Kč) podepsaly Ankara s Moskvou roku 2010. Turecko nic neplatí, vše od stavby po finální likvidaci zařídí Rusko, avšak má na dlouhou dobu garantovanou cenu elektřiny, kterou bude tureckým odběratelům dodávat - výrazně vyšší než kolik se platilo v čase podpisu smlouvy i dnes. Jaderná elektrárna pod takovým modelem vzniká na světě poprvé.
Vlastní výstavba začala po osmi letech, roku 2023 dorazilo první uranové palivo a nyní 28. října i zařízení automatizovaného systému řízení procesů pro první blok.
„Vysoce kvalifikovaní specialisté v současné době dokončují instalaci a uvedení zařízení a jeho integraci s infrastrukturou prvního energetického bloku,“ poznamenal generální ředitel elektrárny (totiž projektové společnosti Akkuyu Nükleer) Sergej Buckich podle portálu Neftegaz.
„První energetický blok bude uveden do provozu v roce 2026,“ slíbil turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar v říjnu podle deníku Vedomosti. To by proti dřívějším plánům znamenalo tříletý skluz, v jaderné branži ještě docela malý. Situaci každopádně ruským stavitelům zkomplikovala invaze na Ukrajinu, respektive následné západní sankce – četné komponenty totiž Rosatom obstarával v Evropě včetně České republiky.
2.Problém pro NATO
„Akkuyu je problémem pro NATO, a to dlouhodobým,“ varuje Gönül Tolová, analytička v think tanku Middle East Institute.
„Stojí velmi blízko letecké základny Incirlik, kde se nacházejí americké jaderné zbraně, a radarové základny Kürecik, kterou NATO zřídilo jako radar včasného varování před útoky balistickými raketami. Smlouva ‚postav-vlastni-provozuj‘ umožňuje ruskému personálu být umístěn v těsné blízkosti těchto klíčových zařízení NATO. Turecko by mohlo postavit další radar na ochranu jaderné elektrárny Akkuyu. Vojenští analytici a představitelé obrany se obávají, že vzhledem k tomu, že jadernou elektrárnu Akkuyu vlastní Rusko, by Moskva mohla radar provozovat a nasadit vojáky k zajištění bezpečnosti,“ rozebrala pro deník The Financial Times.
3.Psychoš z tajné služby
„Do Turecka dosud nebyl vyslán žádný aktivní ruský vojenský personál a je těžké si představit, že by Ankara s takovým krokem souhlasila během probíhající války na Ukrajině,“ píše Rádio Svoboda, avšak přidává jedno zvláštní zjištění: „Jeden z vedoucích zaměstnanců společnosti, která stavěla jadernou elektrárnu Akkuyu, byl několik let důstojníkem psychologické operační jednotky GRU. Předtím dlouho působil jako vedoucí oddělení ve Výboru pro vnější vztahy kanceláře primátora Petrohradu – ve stejném oddělení, které v 90. letech vedl Vladimir Putin, než odešel na post ředitele FSB a poté se na čtvrt století stal nespochybnitelným vládcem Ruska.“
Alexandr Balabanov sloužil od roku 2009, ne-li dříve, v Petrohradu v jedné z „psychologických“ jednotek vojenské rozvědky GRU. Jak uvádí na svém profilu na profesní sociální síti LinkedIn, studoval lingvistiku na Vojenské univerzitě Ministerstva obrany. „Tato specializace se vyučuje na Fakultě cizích jazyků a vojenských informací, která je považována za hlavní zdroj personálu pro ‚psychologické‘ jednotky ruské vojenské rozvědky, jejichž vojáci jsou v ruské armádě označováni 'psychové‘,“ dodává Rádio Svoboda. Podle uniklých údajů sloužil u vojenského útvaru č. 03126, s tzv. skupinou psychologických operací Západního vojenského okruhu.
„Takové skupiny existují v každém z ruských vojenských okruhů a zahrnují dva oddíly psychologických operací, oddělení informačních a počítačových technologií, oddělení pro vývoj a distribuci speciálních materiálů a podpůrné jednotky,“ vysvětluje dál web Rádia Svoboda. „Ruští vojenští ‚psychové‘ se aktivně podílejí na invazi na Ukrajinu, kde používají širokou škálu propagandistických a dezinformačních nástrojů, od letáků a distribuce zvukových a rádiových signálů až po příspěvky na sociálních sítích a kybernetické útoky.“
Jak investigativci zjistili, roku 2011 figuroval Balabanov v rozpisu služeb v hodnosti nadporučíka; v průběhu let tam měl různé funkce – „vedoucí redaktor“, „důstojník oddělení“ či „konstruktér“. Později byl povýšen na kapitána. Další příslušníci jeho jednotky či sousední 20697 působili veřejně jako psychologové, politologové či experti na mezinárodní vztahy, jeden zároveň provozoval buddhistický a psychologický web Sebepoznání, zjistili investigativci nezávislé ruské redakce Televize Toronto.
Roku 2017 se Balabanov stal zaměstnancem státního podniku Inpredservis, který poskytuje různý servis konzulárním diplomatům v Petrohradu – a začal pracovat pro Výbor pro vnější vztahy kanceláře primátora Petrohradu, coby specialista informačního a analytického oddělení. Právě tento výbor pro dlouholetého primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka začátkem 90. let zřizoval a vedl jistý podplukovník KGB jménem Vladimir Putin. Později Balabanov povýšil do jeho čela. Nadále byl podle stop na sociálních sítích a svého veřejně sdíleného Google kalendáře v jistém kontaktu s kolegy z rozvědky.
V dubnu 2022 přišel další kariérní zvrat: Nastoupil do Akkuyu Nuklear, dceřiné firmy Rosatomu pro výstavbu a provoz turecké elektrárny, jako „hlavní specialista komunikačního centra“. Rok pak i s rodinou pobýval v Turecku.
4.Problémy s penězi
V té době Rosatom řešil s budovanou elektrárnou vážné skandály, Moskva se s Ankarou přela o zapojení tureckých dodavatelů a stavba se na chvíli zastavila. „Rosatom jako formální důvod ukončení smlouvy uvedl četná porušení ze strany turecké společnosti. Podle analytiků však hrozba vyloučení společnosti představovala pokus vyvinout tlak na Ankaru, aby donutila turecké společnosti koupit 49% podíl v projektu Akkuyu, a převzala tak část financování výstavby,“ konstatoval investigativní server The Insider. „Zahrnutí Turecka by Moskvě ulehčilo finanční zátěž, která se stala obzvláště tíživou po 24. únoru a sérii sankcí proti finančnímu sektoru, kdy se získávání finančních prostředků na další tranši pro Rusko stalo obtížným.“
5.Trik proti sankcím
Další skandál přišel letos v únoru. Jak zjistil deník The Wall Street Journal, Moskva využívá projekt elektrárny v Turecku k obcházení sankcí. Prostřednictvím dvou obřích amerických bank – JPMorgan a Citigroup – se Rusku podařilo převést přes 5 miliard dolarů na účet u Ziraat, největší turecké banky, oficiálně jako půjčku na výstavbu jaderné elektrárny Akkuyu. Další převody už na naléhání Washingtonu banky zarazily. Americké ministerstvo spravedlnosti je podle zdrojů Wall Street Journalu přesvědčeno, že peníze nebyly na turecký účet zaslány na výstavbu jaderné elektrárny, ale jako „dolarová rezerva“ na financování ruských vládních projektů.
Na první pohled riskantní, ne-li přímo nevýhodný projekt Rosatomu může mít několik základních cílů: „Dosáhnout sériové výroby reaktorů, sloužit jako Putinův ‚druhý energetický kyj‘ i usnadňovat korupční schémata, která mu umožňují zpronevěřovat finanční prostředky a obohacovat se,“ cituje The Insider Konstantina Batozského, energetického experta, který dříve spolupracoval se zástupci Rosatomu na Ukrajině.
6.Putinův důvěrník
Roli tu sehrál i Sergej Kirijenko, který v letech 2005-16 vedl Rosatom, načež přešel do Kremlu – je vlivným prvním náměstkem šéfa prezidentské kanceláře. Se svým poradcem rozvinul specifickou ideologii: „Podle ní jaderná elektrárna není jen energetickým zařízením, ale nástrojem státní přítomnosti. Je to pokračování myšlenky ‚ruského světa‘,“ konstatuje The Insider. Putin k tomu Kirijenkovi dal volnou ruku, Rosatom získal i přístup k bezúročným státním půjčkám na rozvoj projektů v zahraničí.
7.Zrušené jaderné projekty
Jiné země ze spolupráce s Rosatomem vycouvaly: Finsko se odhodlalo k tvrdému kroku a přerušilo práce na své třetí jaderné elektrárně Hanhikivi pár měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Česko zase kvůli výbuchům ve Vrběticích, které připisuje právě agentům GRU, vyřadilo ruského zájemce z tendru na dostavbu Dukovan. „Rusák pro nás není partner,“ tweetovala k tomu nedávno zesnulá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Turecko patrně Akkuyu dostaví, Rosatom tam ovšem chtěl stavět ještě další. Na podzim ale prezident Erdogan jednal s Donaldem Trumpem a posléze ministr energetiky Bayraktar ohlásil, že elektrárnu Sinop chce stavět s Američany a Jihokorejci.
Video Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně dlouze čekat na erdoganaVideo se připravuje ...- Související
Témata:
