Trump tvrdě tlačí na Venezuelu a jejího diktátora Madura. Postaví se za něj opět Putin?
Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem vyvíjí tlak na autoritářského vůdce Venezuely Nicolase Madura. Spekuluje se dokonce o tom, že USA by se mohly pokoušet v dohledné době o vyvolání převratu v zemi. Zmíněný plán by však mohla výrazně narušit Moskva, a nebylo by to poprvé, upozornilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
V roce 2019 podpořily Spojené státy opozičního vůdce Juana Guaidóa, jehož cílem bylo sesazení autoritáře Nicolase Madura, který v čele země stojí již 12 let. Plány USA však narušilo Rusko, které Madurovi poskytlo diplomatickou a vojenskou podporu. Juan Guaidó nakonec s výzvou k vojenskému převratu neuspěl.
V poslední době Spojené státy opět stupňují tlak na Madura a jeho okolí. Do Karibiku zamířila letadlová loď USS Gerald R. Ford a byly provedeny četné útoky na lodě podezřelé z pašování drog. Americký ministr zahraničí Marco Rubio venezuelského prezidenta nazval „uprchlíkem před americkou spravedlností“. V srpnu Spojené státy zdvojnásobily odměnu za informace vedoucí k jeho dopadení na 50 milionů dolarů.
Trump: Madurovy dny jsou sečteny
V rozhovoru pro CBS zveřejněném 2. listopadu Donald Trump na otázku, zda jsou Madurovy dny sečteny, odpověděl, že „si myslí, že ano“. Maduro se ale údajně opět obrací s žádostí o podporu na Rusko. Analytici tvrdí, že pokud se Washington rozhodne venezuelského vůdce svrhnout, Moskva má jen omezené možnosti, jak tomu zabránit.
„Upřímně řečeno, pokud se USA rozhodnou Madura svrhnout, Rusko kromě diplomatických kroků nemůže udělat nic moc,“ myslí si Mark Galeotti, analytik se specializací na Rusko a čestný profesor na University College London's School of Slavonic and East European Studies.
„Konflikt na Ukrajině v podstatě vylučuje vyslání ruských sil na území Venezuely v případě intervence USA. Rusko může ale dodat zbraně, systémy protivzdušné obrany nebo poskytnout zpravodajskou pomoc,“ uvedla berlínská politická analytička Alexandra Sitenko.
Ve zprávě z 31. října deník The Washington Post uvedl, že podle dokumentů, ke kterým získal přístup, Maduro napsal dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v němž Moskvu žádá o posílení venezuelské protivzdušné obrany prostřednictvím opravy dříve zakoupených stíhacích letounů Suchoj. Dopis měl doručit venezuelský ministr dopravy, který podle deníku odcestoval do Moskvy v polovině října. Maduro měl prý hledat zastání i u Číny a Íránu.
Podle dat z webu FlightData24, koncem října přiletěl do Caracasu ruský Il-76 po okružní trase s několika zastávkami. Není jasné, jaký náklad transportní letadlo přepravovalo. Ruské zdroje naznačují, že mohlo doručit systémy protivzdušné obrany, jako je Pantsir-S1, uvedla Sitenko pro RFE/RL. „Rusko však kvůli Venezuele do války nevstoupí,“ dodala.
Mají podepsanou smlouvu
Putin a Maduro v květnu v Moskvě uzavřeli dohodu o strategickém partnerství. Ta vstoupila v platnost, když Putin podepsal ratifikační zákon, který byl na konci minulého měsíce narychlo schválen parlamentem. Dohody tohoto typu jsou však pouze rámcové a postrádají konkrétní detaily.
1. listopadu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová uvedla, že Moskva odsuzuje „použití nepřiměřené vojenské síly při provádění protidrogových operací a potvrzuje pevnou podporu venezuelskému vedení při obraně jeho národní suverenity“. O dva dny dříve Zacharová uvedla, že Rusko je ve stálém kontaktu se svými partnery a je připraveno i nadále s přihlédnutím k existujícím a potenciálním hrozbám reagovat vhodným způsobem na jejich požadavky.
V minulosti Rusko do Venezuely poslalo i vojenský personál, přítomnost ruských vojáků byla však vždy spíše symbolická. V roce 2019 Moskva přiznala, že má na místě vojenský personál, poté co se objevily fotografie, na nichž bylo vidět téměř 100 ruských vojáků vystupujících ze dvou letadel.
V roce 2018 přistály dva ruské strategické bombardéry s jadernou výzbrojí na vojenském letišti nedaleko Caracasu. V červenci 2024 zakotvily ve Venezuele dvě ruské válečné lodě před volbami, které prodloužily Madurovo vládnutí a které Spojené státy odsoudily jako podvod.
Pád Madura by byl pro Moskvu velkou ranou, která by ji mohla připravit o klíčovou oporu v Latinské Americe. Rusko rovněž investovalo značné prostředky do těžby ropy ve Venezuele, která má největší prokázané zásoby „černého zlata“ na světě.
Na Ukrajinu se dnes z Ruska vrátilo 60 jejích občanů, oznámil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec na telegramu. Sešel se se svou ruskou kolegyní Taťjanou Moskalkovovou.
Na Ukrajinu přijelo z Ruskem okupovaných území 15 lidí, většina z nich s omezenou pohyblivostí, uvedl Lubinec. Byla mezi nimi například 56letá žena, která v minulosti prodělala mozkovou mrtvici a od roku 2022, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, byla nucena žít v Rusku. Na úřad ombudsmana se s žádostí o pomoc při sloučení obrátila její dcera. Do vlasti se vrátilo také 45 Ukrajinců z ruských detenčních zařízení pro cizince.
Ropa zlevňuje v reakci na sílící naději na mírovou dohodu Ruska a Ukrajiny, díky níž by se mohly zmírnit protiruské sankce. Severomořská ropa Brent se poprvé od května propadla pod 60 dolarů za barel.
Brent vykazoval kolem 18:30 SEČ pokles o 2,4 procenta na zhruba 59,10 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela přibližně 2,3 procenta a pohybovala se kolem 55,50 dolaru za barel.
Účast zástupců Evropy na jednáních o možnosti míru na Ukrajině zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky, řekl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko zatím nedostalo informace o výsledcích nedělních a pondělních berlínských jednání mezi Ukrajinou, zástupci Spojených států a evropských zemí.
„Pokud jde o přijatelnost (dohody pro Moskvu), nevěstí účast Evropanů nic dobrého,“ míní Peskov. Rusko podle něj nyní čeká na informace a teprve až je dostane, bude možné mluvit o dalších kolech jednání.
