Trump tvrdě tlačí na Venezuelu a jejího diktátora Madura. Postaví se za něj opět Putin?
Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem vyvíjí tlak na autoritářského vůdce Venezuely Nicolase Madura. Spekuluje se dokonce o tom, že USA by se mohly pokoušet v dohledné době o vyvolání převratu v zemi. Zmíněný plán by však mohla výrazně narušit Moskva, a nebylo by to poprvé, upozornilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
V roce 2019 podpořily Spojené státy opozičního vůdce Juana Guaidóa, jehož cílem bylo sesazení autoritáře Nicolase Madura, který v čele země stojí již 12 let. Plány USA však narušilo Rusko, které Madurovi poskytlo diplomatickou a vojenskou podporu. Juan Guaidó nakonec s výzvou k vojenskému převratu neuspěl.
V poslední době Spojené státy opět stupňují tlak na Madura a jeho okolí. Do Karibiku zamířila letadlová loď USS Gerald R. Ford a byly provedeny četné útoky na lodě podezřelé z pašování drog. Americký ministr zahraničí Marco Rubio venezuelského prezidenta nazval „uprchlíkem před americkou spravedlností“. V srpnu Spojené státy zdvojnásobily odměnu za informace vedoucí k jeho dopadení na 50 milionů dolarů.
Trump: Madurovy dny jsou sečteny
V rozhovoru pro CBS zveřejněném 2. listopadu Donald Trump na otázku, zda jsou Madurovy dny sečteny, odpověděl, že „si myslí, že ano“. Maduro se ale údajně opět obrací s žádostí o podporu na Rusko. Analytici tvrdí, že pokud se Washington rozhodne venezuelského vůdce svrhnout, Moskva má jen omezené možnosti, jak tomu zabránit.
„Upřímně řečeno, pokud se USA rozhodnou Madura svrhnout, Rusko kromě diplomatických kroků nemůže udělat nic moc,“ myslí si Mark Galeotti, analytik se specializací na Rusko a čestný profesor na University College London's School of Slavonic and East European Studies.
„Konflikt na Ukrajině v podstatě vylučuje vyslání ruských sil na území Venezuely v případě intervence USA. Rusko může ale dodat zbraně, systémy protivzdušné obrany nebo poskytnout zpravodajskou pomoc,“ uvedla berlínská politická analytička Alexandra Sitenko.
Ve zprávě z 31. října deník The Washington Post uvedl, že podle dokumentů, ke kterým získal přístup, Maduro napsal dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v němž Moskvu žádá o posílení venezuelské protivzdušné obrany prostřednictvím opravy dříve zakoupených stíhacích letounů Suchoj. Dopis měl doručit venezuelský ministr dopravy, který podle deníku odcestoval do Moskvy v polovině října. Maduro měl prý hledat zastání i u Číny a Íránu.
Podle dat z webu FlightData24, koncem října přiletěl do Caracasu ruský Il-76 po okružní trase s několika zastávkami. Není jasné, jaký náklad transportní letadlo přepravovalo. Ruské zdroje naznačují, že mohlo doručit systémy protivzdušné obrany, jako je Pantsir-S1, uvedla Sitenko pro RFE/RL. „Rusko však kvůli Venezuele do války nevstoupí,“ dodala.
Mají podepsanou smlouvu
Putin a Maduro v květnu v Moskvě uzavřeli dohodu o strategickém partnerství. Ta vstoupila v platnost, když Putin podepsal ratifikační zákon, který byl na konci minulého měsíce narychlo schválen parlamentem. Dohody tohoto typu jsou však pouze rámcové a postrádají konkrétní detaily.
1. listopadu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová uvedla, že Moskva odsuzuje „použití nepřiměřené vojenské síly při provádění protidrogových operací a potvrzuje pevnou podporu venezuelskému vedení při obraně jeho národní suverenity“. O dva dny dříve Zacharová uvedla, že Rusko je ve stálém kontaktu se svými partnery a je připraveno i nadále s přihlédnutím k existujícím a potenciálním hrozbám reagovat vhodným způsobem na jejich požadavky.
V minulosti Rusko do Venezuely poslalo i vojenský personál, přítomnost ruských vojáků byla však vždy spíše symbolická. V roce 2019 Moskva přiznala, že má na místě vojenský personál, poté co se objevily fotografie, na nichž bylo vidět téměř 100 ruských vojáků vystupujících ze dvou letadel.
V roce 2018 přistály dva ruské strategické bombardéry s jadernou výzbrojí na vojenském letišti nedaleko Caracasu. V červenci 2024 zakotvily ve Venezuele dvě ruské válečné lodě před volbami, které prodloužily Madurovo vládnutí a které Spojené státy odsoudily jako podvod.
Pád Madura by byl pro Moskvu velkou ranou, která by ji mohla připravit o klíčovou oporu v Latinské Americe. Rusko rovněž investovalo značné prostředky do těžby ropy ve Venezuele, která má největší prokázané zásoby „černého zlata“ na světě.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
