Snahy o získání Nobelovy ceny za mír, nasazení vojáků ve velkých městech jako boj proti kriminalitě, předvolební atentáty… Od Trumpova zvolení americkým prezidentem uplynul právě jeden rok. Od té doby toho americký prezident stihl víc než dost – přinášíme vám výběr z toho, co za nejen dobu svého druhého funkčního období stihl.
Rok od zvolení Trumpa prezidentem USA: Stihl „rande“ s Putinem i hádky se Zelenským. A co Melania?
1.Mírová jednání s Putinem
Bude mír, nebude mír. Donald Trump od své předvolební kampaně hlásal, že bude.V únoru 2022 ruský lídr Vladimir Putin nařídil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a začal tím největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Během kampaně před prezidentskými volbami v roce 2024 prezident Donald Trump několikrát uvedl, že pokud bude zvolen, ukončí válku během jednoho dne.
Trump volby vyhrál, v lednu 2025 nastoupil do funkce... 12. února telefonicky hovořil s Putinem, což byl podle agentury AFP první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko válku proti Ukrajině zahájilo.
„Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o našem rozhovoru informovali, což hned teď udělám,“ napsal tehdy Trump.
V následujících měsících, jak informoval server CNN, Trump vyhrožoval uvalením tvrdších a tvrdších sankcí, navrhoval příměří, která Putin odmítl - a Trump sankce stejně nakonec neuvalil.
Vše vyvrcholilo summitem na Aljašce 15. srpna 2025, kdy se oba světoví lídři setkali tváří v tvář na společné základně Elmendorf-Richardson v Anchorage.
I tento sice narychlo svolaný, přesto dlouho očekávaný summit skončil bez pořádné dohody. Před následující schůzkou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však Trump na svojí síť Truth Social napsal, že válku může Zelenskyj ukončit „téměř okamžitě“.
Setkání mezi Trumpem a Putinem se mělo zopakovat, tentokrát v Budapešti, Bílý dům ho však odvolal. Podle serveru Financial Times se neodehraje kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků týkajících se Ukrajiny.
2.Jednání se Zelenským
Donald Trump o míru jednal i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten jej například při své říjnové návštěvě Bílého domu žádal o dodání střel dlouhého doletu Tomahawk.
Americký prezident včera vyloučil, že by Spojené státy Ukrajině tyto střely poskytly. V neděli to měl prohlásit na palubě prezidentského letounu Air Force One. Podle CNN Pentagon dodávky již před několika dny schválil – rozhodující slovo má ale Trump.
„Ne, ani ne,“ odpověděl Trump na novinářský dotaz, zda uvažuje o dodání tomahawků Ukrajině.
3.Hon na Nobelovu cenu (neúspěšný)
Konflikt Ruska a Ukrajiny není jediný, do kterého americký prezident zasáhl, nebo se aspoň snažil. K tomu ho měla motivovat touha po získání Nobelovy ceny za mír.
„Všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru. Ukončil jsem šest neukončitelných válek. Nikdo nic takového v tak krátké době nedokázal,“ prohlásil Trump koncem září na Valném shromáždění OSN.
Zmínil konflikty mezi Izraelem a Íránem, Kongem a Rwandou, Indií a Pákistánem nebo Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž poslední dvě jmenované země dříve opakovaně mylně označil za „Albánii a Áberbájdžán“ a stal se terčem vtipů i mezi světovými lídry, jak psal server Politico.
Americký prezident si cenu podle vlastních slov zasloužil – dokonce prohlásil, že pokud ji nedostane, bude to urážka pro USA. A když se tak nestalo a letošní cenu míru dostala venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, Bílý dům rozhodnutí kritizoval a rozhodnutí Nobelova výboru označil za politické.
„Prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy. Má srdce člověka, který ctí hodnoty humanismu, a nikdy nikdo nebude jako on, který dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle,“ uvedl na X mluvčí Bílého domu Steven Cheung. „Nobelův výbor prokázal, že politika je pro něj důležitější než mír,“ dodal.
4.Nasazení Národní gardy proti kriminalitě
Další z razantních kroků staronového amerického prezidenta se týká kontroverzního boje s kriminalitou. V srpnu vyslal do ulic Washingtonu Národní gardu s odůvodněním, že je třeba bojovat proti násilné zločinnosti, přestože statistiky ukazovaly, že klesá. Starostka Muriel Bowserová krok kritizovala jako autoritářský.
Na začátku září Washington D.C. podal žalobu na federální administrativu kvůli rozmístění Národní gardy v americkém hlavním městě, které považovala za nelegální, jak o tom informovala agentura Reuters.
„Ozbrojení vojáci by neměli dohlížet na americké občany na americké půdě,“ napsal v září na síť X Brian Schwalb, nejvyšší státní zástupce hlavního města. „Vnucená vojenská okupace porušuje naši místní autonomii a základní svobody. Musí skončit.“ Trump Národní gardu do demokraty ovládané metropole Spojených států vyslal s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké kriminalitě. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.
Imigrační razie
Podobně Trump postupoval už v červnu v Los Angeles, kam vyslal 4000 příslušníků Národní gardy a 700 vojáků námořní pěchoty v reakci na protesty proti rozsáhlým imigračním raziím ve druhém nejlidnatějším městě USA. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom se proti tomu vehementně bránil a taktéž se obrátil na soud.
Příslušníci Národní gardy byli v posledních měsících posláni ještě do Memphisu, také navzdory odporu místních, demokraty vedených úřadů, které považují takové opatření za zcela neoprávněné.
5.Dost specifické volby
Už samotné loňské prezidentské volby, které se konaly 5. listopadu a po kterých se do Bílého domu vrátil republikán Donald Trump, provázela řada specifik. Funkci nakonec neobhajoval dosavadní prezident a vítěz demokratických primárek Joe Biden, když z volebního klání odstoupil uprostřed kampaně. Nahradila ho jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která se po Hilary Clintonové tak stala teprve druhou ženou nominovanou velkou stranou na prezidentku.
Volby provázela turbulentní předvolební kampaň. Joe Biden i Donald Trump si v primárkách a volebních shromážděních zajistili dostatečný počet delegátů již v březnu 2024. V červnu se uskutečnila první předvolební debata Trumpa a Bidena, která podle médií přiživila pochybnosti o fyzické a mentální kondici prezidenta Bidena.
V červenci Biden boj o znovuzvolení do Bílého domu vzdal. Tehdy jedenaosmdesátiletý politik se ke kroku rozhodl po týdnech váhání, kdy čelil rostoucímu tlaku zevnitř své vlastní Demokratické strany kvůli sílícím obavám o jeho schopnosti další léta naplno vykonávat úřad.
Trump získal 77,30 milionu hlasů (49,8 procenta), Harrisová 75,02 milionu (48,3 procenta). Počet hlasů voličů pro Trumpa byl druhý nejvyšší v historii, nejvíce dostal Biden v roce 2020 (81,3 milionu). Náskok nad Harrisovou v počtu hlasů voličů byl podle amerického tisku třetí nejmenší od roku 1888.
Volební účast činila 64,1 procenta, což byla druhá nejvyšší účast od roku 1900. V roce 2020 přišlo k volbám 66,6 procenta voličů. Trump vyhrál ve všech státech, ve kterých zvítězil v roce 2020, k nim přidal dalších šest států, které se řadily k takzvaným swing states, kde je rozdělení voličů mezi příznivce demokratů a republikánů velmi těsné a až do volební noci zde není jasné, kdo zde získá všechny volitele.
6.Dva pokusy o atentát a obžaloba
Ještě před volbami Trump dvakrát čelil pokusu o atentát. V červenci se stal terčem atentátníka na předvolebním mítinku ve městě Butler ve státě Pensylvánie. Trump z útoku vyvázl se zraněním ucha, zabit však byl jeden účastník akce a další dva byli zraněni, zemřel i útočník. Terčem pokusu o atentát se stal i v září. Uvedl to americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který se zabýval incidentem v Trumpově golfovém klubu na Floridě, kde se ozvala střelba. Incident se stal ve městě West Palm Beach na Floridě. Podezřelý se zbraní ve stylu sovětské útočné pušky kalašnikov porušil bezpečnostní perimetr u golfového hřiště, což přimělo agenty tajné služby k zahájení střelby.
Trump se stal teprve druhým prezidentem USA, který se do funkce vrátil po předchozím neobhájení. V předvolební době byl aktérem několika sledovaných kauz, například byl obžalován ze snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb 2020, a od loňského května je i prvním bývalým americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu.
Newyorská porota koncem května 2024 shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, za mlčenlivost před volbami z roku 2016.
Stanovení výše trestu pro Trumpa v této kauze soudce počátkem září odložil na 26. listopadu, tedy dobu až po volbách. Po Trumpově vítězství soudce rozhodl, že Trump za falšování finančních záznamů nepůjde do vězení ani nedostane pokutu, uvedl však, že verdikt neruší výrok poroty, že Trump je vinen.
7.A co Melania?
A co uplynulý rok staronové první dámy? Melania Trumpová během druhého funkčního období svého manžela byla v okolí Bílého domu viděna podstatně méně než za dobu předchozího působení. Za prvních sedm měsíců druhého Trumpova funkčního období se první dáma veřejně ukázala jen v 19 dnech, zatímco za prvních sedm měsíců předchozího období ve 40 dnech. Jiný je i počet lidí, které zaměstnává ve své oficiální kanceláři: posledně šlo o 11 lidí, teď má na plný úvazek jen pět.
V červenci ale americký prezident přeci jen odhalil, že za jeho tehdejší změnou názoru na ruského prezidenta Vladimira Putina stála zčásti i první dáma Melania Trumpová, což naznačuje, že ačkoliv se veřejně objevuje jen zřídka, v zákulisí si udržuje vliv. Svého manžela prý upozornila na to, že mezi slovy a činy ruského prezidenta je velký rozdíl.
List Daily Mail v červenci psal o tom, že za změnou Trumpova tónu vůči Putinovi může podle jeho vlastních slov z velké části právě Melania. Šlo o to, že zatímco Trump s Putinem jednal o mírové dohodě, na ukrajinská města stále padaly ruské rakety.
„Moje rozhovory s ním jsou vždy velmi příjemné. Říkám, není to velmi milá konverzace? A pak ten večer vybuchnou rakety, já jdu domů a řeknu první dámě: ‚Dnes jsem s Vladimirem mluvil, měli jsme krásný rozhovor.‘ A ona pak povídá: ‚Ach, opravdu, právě bylo zasaženo další město,‘“ vysvětlil Trump.
8.Polovina volebního období a nové obavy
Prezident Donald Trump otevřeně naznačil, že se již s obavami dívá vstříc volbám v polovině volebního období (tzv. midterm) v roce 2026, informuje CNN. To se obmění celá dolní komora Kongresu (Sněmovna reprezentantů) a třetina Senátu, volit se bude 3. listopadu.
„Měli jsme úspěch jako nikdo jiný, ale z nějakého důvodu se volby v polovině volebního období prohrávají,“ řekl Trump koncem minulého měsíce k fenoménu, který zažije většina amerických prezidentů uprostřed svého mandátu. „Nevím proč. Nedává to smysl.“
Podle průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, popularita Donalda Trumpa klesá. Spokojeno s ním je jen 37 % Američanů, naopak rekordních 63 % vyjádřilo nespokojenost.
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.