Lavrov si volal s Trumpovým mužem: Řešili klíčové setkání i „obnovení mezistátního dialogu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se během dnešního telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem dohodl na pravidelných kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla ruská diplomacie. Hovor mezi vrcholnými diplomaty obou zemí se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy Washingtonu.
„Obě strany vyjádřily vůli ke spolupráci v aktuálních mezinárodních otázkách, včetně urovnání situace kolem Ukrajiny, situace kolem Palestiny a na Blízkém východě obecně i v dalších regionech,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. „S. V. Lavrov i M. Rubio potvrdili připravenost spolupracovat společně na obnovení vzájemně respektujícího mezistátního dialogu v souladu s tónem, který udali prezidenti,“ uvedla dále ruská diplomacie.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením předchozího prezidenta Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. Západ na Rusko také uvalil řadu sankcí. V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit.
Tento týden si Trump a Putin telefonovali a podle vyjádření Washingtonu a Moskvy se dohodli na setkání, aby jednali o ukončení války. Podle agentury Bloomberg by se summit mohl konat už koncem měsíce v Saúdské Arábii.
Rozhovor mezi Trumpem a Putinem byl prvním potvrzeným přímým kontaktem mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od začátku ruské invaze na Ukrajině. Telefonát mezi Trumpem a Putinem vyvolal v Kyjevě i v Evropě obavy, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
