Lavrov si volal s Trumpovým mužem: Řešili klíčové setkání i „obnovení mezistátního dialogu“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se během dnešního telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem dohodl na pravidelných kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla ruská diplomacie. Hovor mezi vrcholnými diplomaty obou zemí se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy Washingtonu.
„Obě strany vyjádřily vůli ke spolupráci v aktuálních mezinárodních otázkách, včetně urovnání situace kolem Ukrajiny, situace kolem Palestiny a na Blízkém východě obecně i v dalších regionech,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. „S. V. Lavrov i M. Rubio potvrdili připravenost spolupracovat společně na obnovení vzájemně respektujícího mezistátního dialogu v souladu s tónem, který udali prezidenti,“ uvedla dále ruská diplomacie.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením předchozího prezidenta Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. Západ na Rusko také uvalil řadu sankcí. V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit.
Tento týden si Trump a Putin telefonovali a podle vyjádření Washingtonu a Moskvy se dohodli na setkání, aby jednali o ukončení války. Podle agentury Bloomberg by se summit mohl konat už koncem měsíce v Saúdské Arábii.
Rozhovor mezi Trumpem a Putinem byl prvním potvrzeným přímým kontaktem mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od začátku ruské invaze na Ukrajině. Telefonát mezi Trumpem a Putinem vyvolal v Kyjevě i v Evropě obavy, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
