Evropa po studené sprše od USA: Panika mezi lídry! Macron svolává mimořádný summit
Nejdříve telefonát mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během kterého začali vyjednávat konec války na Ukrajině, aniž by k tomu Evropa cokoliv řekla. Poté vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vancea na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde sepsul Evropu za její poměry. Situace je vážná, ozývá se ze stále více stran a myslí si to i evropští lídři. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto rozhodl svolat mimořádný evropský summit, píše server Politico.
Konání summitu prozradil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, a to právě na probíhající Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se bude konat v následujících dnech. Diplomatické zdroje posléze serveru sdělily, že summit je ohlášen na pondělí.
„Jsem velmi rád, že prezident Macron svolal naše lídry do Paříže,“ uvedl Sikorski s tím, že se očekává diskuze o výzvách vzešlých z posledních kroků šéfa Bílého domu. „Prezident Trump má metodu fungování, kterou Rusové nazývají razvedka bojem - průzkum bojem: Vždy se snažíte tlačit, sledujete, co se děje, a pak změníte pozici… A my musíme reagovat,“ uvedl polský ministr.
Kdo je pozván, v tuto chvíli není známo. Zda všichni lídři Evropské unie, nebo jen vybrané země. Francouzská strana zatím krok nekomentovala. Polský předseda vlády Donald Tusk se podle Sikorského zúčastní.
Obavy z telefonátu i projevu Vancea
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát Trumpa s ruským prezidentem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazi. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ostatní strany musí být přizvány. „Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl v Mnichově. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Trumpem a Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.
Podle agentury Bloomberg se již setkání Trumpa a Putina začíná organizovat. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února.
Pozdvižení vyvolal i Trumpův viceprezident J. D. Vance, který na konferenci sice proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativa pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.
Francie chce sehrát klíčovou roli
Sám Macron se Zelenským hovořil telefonicky v pátek večer. Ujistil jej, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X.
„Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva,“ napsal Macron. „A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme,“ zdůraznila francouzská hlava státu.
Evropa také podle Macrona musí posílit svou kolektivní bezpečnost a stát se v tomto ohledu nezávislejší. Francie podle Macrona hodlá v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Zelenskyj na to konto v sobotu uvedl, že je třeba začít uvažovat o vytvoření společné evropské armády.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Plavidlo Agioi Fanendes, které na palubě převáží téměř 300.000 barelů ruské nafty, v pondělí přibližně 740 kilometrů před New Yorkem otočilo kurz o 180 stupňů. Jedná se o jeden ze čtyř tankerů, které Rusko vyslalo minulý měsíc v rámci dohody o dodávkách do Spojených států. Informovala o tom agentura Bloomberg. Britský list Financial Times (FT) už minulý týden napsal, že kurs podobně změnily jiné dvě lodě s ruskou naftou. Moskva však jeho zprávu označila za lživou. „Co se týče cílové destinace, nic se nezměnilo. Loď stále čeká na pokyny,“ uvedla pro agenturu Reuters společnost, která plavidlo spravuje. Ruskojazyčná verze stanice BBC poukázala na to, že tanker, který původně mířil do New Yorku, signalizoval, že čeká na pokyny, již dříve. Podle Reuters podobná situace není neobvyklá. Americký činitel pro Reuters podotkl, že nafta míří na tamní trh a administrativa USA očekává, že díky tomu v zemi klesne cena paliva. Kde nakonec loď přistane, ale nespecifikoval. Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si vyžádal ruský útok na Dnipro, kde v podniku kritické infrastruktury vypukl požár, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci udeřila na ruské letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde Rusové provádějí mimo jiné údržbu strojů československé, respektive české výroby L-410. Útok na letecké opravny ve městě Staraja Russa, kde se opravují i mimořádně cenné letouny včasné výstrahy a velení A-50, potvrdil ukrajinský generální štáb. „V areálu závodu byly zaznamenány výbuchy, po kterých následoval požár. Rozsah škod se vyhodnocuje. Jedna věc je však již nyní jasná: podobné údery znamenají, že ruská dopravní a specializovaná letadla zůstanou na zemi po delší dobu a pro protivníka bude stále obtížnější je udržet v provozu,“ zdůraznil.
