Evropa po studené sprše od USA: Panika mezi lídry! Macron svolává mimořádný summit
Nejdříve telefonát mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během kterého začali vyjednávat konec války na Ukrajině, aniž by k tomu Evropa cokoliv řekla. Poté vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vancea na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde sepsul Evropu za její poměry. Situace je vážná, ozývá se ze stále více stran a myslí si to i evropští lídři. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto rozhodl svolat mimořádný evropský summit, píše server Politico.
Konání summitu prozradil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, a to právě na probíhající Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se bude konat v následujících dnech. Diplomatické zdroje posléze serveru sdělily, že summit je ohlášen na pondělí.
„Jsem velmi rád, že prezident Macron svolal naše lídry do Paříže,“ uvedl Sikorski s tím, že se očekává diskuze o výzvách vzešlých z posledních kroků šéfa Bílého domu. „Prezident Trump má metodu fungování, kterou Rusové nazývají razvedka bojem - průzkum bojem: Vždy se snažíte tlačit, sledujete, co se děje, a pak změníte pozici… A my musíme reagovat,“ uvedl polský ministr.
Kdo je pozván, v tuto chvíli není známo. Zda všichni lídři Evropské unie, nebo jen vybrané země. Francouzská strana zatím krok nekomentovala. Polský předseda vlády Donald Tusk se podle Sikorského zúčastní.
Obavy z telefonátu i projevu Vancea
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát Trumpa s ruským prezidentem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazi. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ostatní strany musí být přizvány. „Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl v Mnichově. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Trumpem a Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.
Podle agentury Bloomberg se již setkání Trumpa a Putina začíná organizovat. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února.
Pozdvižení vyvolal i Trumpův viceprezident J. D. Vance, který na konferenci sice proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativa pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.
Francie chce sehrát klíčovou roli
Sám Macron se Zelenským hovořil telefonicky v pátek večer. Ujistil jej, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X.
„Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva,“ napsal Macron. „A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme,“ zdůraznila francouzská hlava státu.
Evropa také podle Macrona musí posílit svou kolektivní bezpečnost a stát se v tomto ohledu nezávislejší. Francie podle Macrona hodlá v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Zelenskyj na to konto v sobotu uvedl, že je třeba začít uvažovat o vytvoření společné evropské armády.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
