Evropa po studené sprše od USA: Panika mezi lídry! Macron svolává mimořádný summit

15. února 2025
•
18:01

Nejdříve telefonát mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během kterého začali vyjednávat konec války na Ukrajině, aniž by k tomu Evropa cokoliv řekla. Poté vystoupení amerického viceprezidenta J. D. Vancea na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde sepsul Evropu za její poměry. Situace je vážná, ozývá se ze stále více stran a myslí si to i evropští lídři. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto rozhodl svolat mimořádný evropský summit, píše server Politico.

Konání summitu prozradil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, a to právě na probíhající Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se bude konat v následujících dnech. Diplomatické zdroje posléze serveru sdělily, že summit je ohlášen na pondělí.

„Jsem velmi rád, že prezident Macron svolal naše lídry do Paříže,“ uvedl Sikorski s tím, že se očekává diskuze o výzvách vzešlých z posledních kroků šéfa Bílého domu. „Prezident Trump má metodu fungování, kterou Rusové nazývají razvedka bojem - průzkum bojem: Vždy se snažíte tlačit, sledujete, co se děje, a pak změníte pozici… A my musíme reagovat,“ uvedl polský ministr.

Prezident Petr Pavel se v Mnichově setkal s ukrajinskými vojáky (14.2.2025)
Válka na Ukrajině Zelenskyj: Je čas vytvořit evropskou armádu! V Mnichově i Pavel, večeřel s ukrajinskými vojáky

Kdo je pozván, v tuto chvíli není známo. Zda všichni lídři Evropské unie, nebo jen vybrané země. Francouzská strana zatím krok nekomentovala. Polský předseda vlády Donald Tusk se podle Sikorského zúčastní.

Obavy z telefonátu i projevu Vancea

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát Trumpa s ruským prezidentem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazi. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ostatní strany musí být přizvány. „Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl v Mnichově. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Trumpem a Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.

Podle agentury Bloomberg se již setkání Trumpa a Putina začíná organizovat. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. 

Pozdvižení vyvolal i Trumpův viceprezident J. D. Vance, který na konferenci sice proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativa pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.

Francie chce sehrát klíčovou roli

Sám Macron se Zelenským hovořil telefonicky v pátek večer. Ujistil jej, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X.

„Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva,“ napsal Macron. „A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme,“ zdůraznila francouzská hlava státu.

Evropa také podle Macrona musí posílit svou kolektivní bezpečnost a stát se v tomto ohledu nezávislejší. Francie podle Macrona hodlá v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Zelenskyj na to konto v sobotu uvedl, že je třeba začít uvažovat o vytvoření společné evropské armády.

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti se v sobotu večer rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Podle ruských médií se to stalo poprvé od začátku pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu. Gubernátor této ruské exklávy oznámil, že se to stalo kvůli podezřelému objektu mířícímu ze strany Litvy. Tato baltská země uvedla, že s tím nemá nic společného.

Internetový portál Argumenty i fakty informoval, že okolo 19:05 se sirény ozvaly ve Čkalovsku na severním předměstí Kaliningradu, v přímořském Svetlogorsku i samotném Kaliningradu. Mezinárodní letiště Chrabrovo přerušilo provoz. Poplach trval 23 minut.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa