Danko v Moskvě jednal s Lavrovem. „Dělají nám ostudu,“ pění opozice a chce odvolat Ficovu vládu
Slovenská parlamentní delegace dnes pokračovala ve sporné návštěvě Moskvy. Místopředseda Národní rady Slovenské republiky Andrej Danko a další místopředseda Tibor Gašpar se sešli se šéfkou horní komory ruského parlamentu Valetinou Matvijenkovou. Danka přijal také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Už před Vánoci byl v Moskvě slovenský premiér Robert Fico, který jednal dokonce s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle slovenské opozice jde o ostudu a chce navrhnout hlasování o odvolání Ficovy vlády.
O válce na Ukrajině nebo hospodářské a obchodní spolupráci mluvil Danko s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Podle agentury TASS Lavrov Dankovi „vysvětlil základní příčiny konfliktu“. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, jak je kontraproduktivní, že západní spojenci „posilují kyjevský režim dodávkami zbraní“.
Podle šéfky Rady federace Matvijenkové je Slovensko jedním z mála suverénních evropských států s nacionálně orientovaným lídrem, „který hájí své národní zájmy a zároveň je členem EU a NATO“. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu dodala, že v této souvislosti pro Slovensko samozřejmě existují určitá omezení a povinnosti.
Danko spolu s Gašparem a dalšími poslanci přiletěl do Moskvy v neděli. Delegace v Rusku zůstane tři dny a do Bratislavy se vrátí 15. ledna, napsal TASS. Dodal, že podle slovenské agentury TASR chtějí zákonodárci jednat o pokračování dodávek ruského plynu a o perspektivách míru na Ukrajině.
Opozice se proti Ficově vládě spojila
Vláda slovenského premiéra Roberta Fica a vláda maďarského premiéra Viktora Orbána jsou v EU jediné, které udržují kontakty s vrcholnými ruskými představiteli. Maďarsko odmítá Ukrajinu vojensky podporovat od samého začátku konfliktu. Fico před Vánoci jednal i přímo s Putinem.
Nejen s cestami do Ruska má problém slovenská opozice. Dnes uvedla, že navrhne ve sněmovně vyslovení nedůvěry Ficově kabinetu. Na společné tiskové konferenci lídrů opozičních stran to řekl šéf hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka. Opozice však nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání vlády.
„Slovensko se propadá. Jsme chudší než drtivá většina jiných evropských států. Máme horší zdravotnictví, horší vzdělání, horší infrastrukturu. Je to zodpovědnost Roberta Fica,“ uvedl Šimečka, který také kritizoval právě schůzku Fica s Putinem. Podle opozice premiér selhává při vládnutí a v zahraničí dělá Slovensku ostudu.
Snaha odvolat Fica spojila slovenskou opozici, jejíž část rozdělily spory z doby dřívějšího společného vládnutí. „Stojíme zde jako celá opozice zastoupená v parlamentu. Není to samozřejmost, protože naše strany jsou v mnohém odlišné, jsou to konzervativnější, liberálnější, ty, co vládly, i ty, co nevládly,“ řekl Šimečka.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se dnes zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Ruské úřady porušily uloženými tresty jejich právo na svobodný projev. Moskvě soud nařídil stěžovatele odškodnit, stojí v rozhodnutí. Mezi stěžovateli byly i nezávislý ruský list Novaja Gazeta či stanice Dožď. Obě média musela v Rusku kvůli zásahům úřadů zastavit činnost.
Prezident Petr Pavel se v pátek a v sobotu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, oznámil dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na akci dorazí i například americký viceprezident J.D. Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle šéfa konference Christopha Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou. Do Mnichova naopak vyrazí americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.
