ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí o víkendu má velká výměna zajatců pokračovat, potvrdil Zelenskyj

Do Ruska se podle vyjádření jeho ministerstva obrany vrátilo 270 ruských vojáků a 120 civilistů, včetně lidí zajatých ukrajinskou armádou při jejím vpádu do ruské Kurské oblasti. „Výměnou bylo předáno 270 válečných zajatců (z řad) ukrajinských ozbrojených sil a 120 civilistů,“ napsal úřad s poznámkou, že ruští vojáci i civilisté se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska. Také podle Moskvy mají výměny zajatců a zadržovaných pokračovat v příštích dnech.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.

Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.

„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.

Rusko a Ukrajina právě uskutečňují výměnu válečných zajatců, která ještě neskončila, uvedla agentura AP a také několik ukrajinských médií, například servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina, a to s odvoláním na nejmenované ukrajinské zdroje. Moskva výměnu dosud nepotvrdila, napsala AP. Výměnu zajatců označila za jednu z mála známek pokroku v mezinárodním úsilí ukončit válku, rozpoutanou před více než třemi lety vpádem ruských vojsk do sousední země.

Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump. Ani Rusko, ani Ukrajina se zatím k vývoji oficiálně nijak nevyjádřily.

Ruští vojenští vyšetřovatelé obvinili pětici ruských vojáků z vraždy spáchané s obzvláštní krutostí, banditismu a rabování v Kurské oblasti na západě Ruska, kde bojovali proti ukrajinským jednotkám. O případu dnes informoval deník Kommersant.

Vojáci 65. mechanizované brigády ukrajinské armády na výcviku v Záporožské oblasti.

Ráno Rusko podniklo dronový útok na předměstí Oděsy. Poškozený je podle místních úřadů soukromý dům. Zranění jsou dva lidé.

Dopoledne ruská řízená letecká bomba zasáhla Kupjansk v Charkovské oblasti, informoval na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Původně napsal, že těžká zranění utrpěli dva zaměstnanci místního komunálního podniku, později uvedl, že jeden z nich zemřel.

Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 112 ukrajinských dronů, včetně 24 nad Moskevskou oblastí, uvedl rezort obrany v Moskvě. Ukrajina v posledních několika dnech zesílila dronové útoky na Rusko, v ohrožených oblastech kvůli tomu opakovaně přerušovala provoz letiště.

Soud potrestal muže, který vyhrožoval podporovatelce Ukrajiny postřílením jejích dětí. Soukromou zprávu jí poslal přes sociální síť Facebook z ciziny, policie ho přesto dokázala vypátrat. Pravomocný rozsudek mu uložil tříměsíční podmínku s roční zkušební dobou a také peněžitý trest ve výši 30.000 korun. ČTK o případu informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

V Černivické oblasti na západě Ukrajiny Rusko zasáhlo blíže neurčenou železniční infrastrukturu, uvedla Ukrzaliznycja. Nikomu ze zaměstnanců drah se nic nestalo. V okolí Kremenčuku na střední Ukrajině ruský dron zasáhl budovu nějaké firmy. Začala hořet. Tlaková vlna poškodila sedm obytných domů a elektrické vedení a vypadly dodávky proudu. Jeden člověk utrpěl zranění. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevě, po necelé půlhodině byl zrušen.

Telegramový kanál Astra uvádí, že podle obyvatel Jelce požár vznikl v závodu Energija. Jde o největší podnik v Rusku, který se specializuje na výrobu chemických komponentů do článků určených „od tužkových baterií až po zdroje elektrické energie v raketách Bulava“. Firma vyrábí také akumulátory pro drony a patří mezi dodavatele ruského ministerstva obrany.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na město Jelec v Lipecké oblasti na západě Ruska. Podle vedení regionu utrpělo zranění osm lidí. Cílem útoku byla podle všeho tamní továrna na baterie a akumulátory, uvádí ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na různé telegramové kanály.

Gubernátor Lipecké oblasti Igor Artamonov informoval, že v průmyslové zóně v Jelci se zřítil bezpilotní letoun a na místě začalo hořet. Zraněných je osm lidí, kterým zdravotníci poskytli pomoc. Podle Artamonova nejsou pravdivé zprávy, že při požáru unikly do ovzduší nebezpečné látky. Trosky sestřeleného dronu dopadly také na střechu obytného domu, nikomu se nic nestalo, obyvatele domu ale bylo třeba evakuovat.

Pořád se teď hovoří o vyjednávání příměří, bojové operace na ukrajinské frontě ale stále pokračují a vyvíjejí se. Největší pozornost – světových médií i ruské armády – se poslední týdny a měsíce ubírala k Pokrovsku, ruští nájezdníci však zřejmě chystají i ofenzivu v Charkovské oblasti. Celý článek čtete ZDE.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice to považuje za politicky motivovaný krok, napsala agentura AP.

Pokud bude Džaparidze spolu se sedmi dalšími opozičníky obviněn z neuposlechnutí příkazů parlamentní vyšetřovací komise, hrozí jim až roční vězení.

Gruzií od posledních parlamentních voleb z loňského října, které vyhrál Gruzínský sen, zmítají nepokoje. Opozice a její příznivci prohlásili výsledek voleb za nelegitimní kvůli údajnému falšování hlasů, k němuž přispělo Rusko, a pořádají rozsáhlé protesty. Ty ještě zesílily poté, co premiér Irakli Kobachidze loni v listopadu zastavil proces integrace země do EU.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil  německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko připravuje rozsáhlé vojenské linie k velkému útoku před letními prázdninami, aby získalo nové území před případnými rozhovory o příměří. Podle zdrojů je možné, že Putin nařídil velký útok načasovaný tak, aby získal půdu pod nohama, pokud se mírové rozhovory rozběhnou, a poskytl tak Kremlu větší vliv, píše britský web Mirror.

Existují také obavy, že Moskva vyvinula a vyrobila ničivé drony s optickými vlákny, které nelze elektronicky rušit a které lze vyhodit do vzduchu 25 mil uvnitř Ukrajiny. Andrij Pomahajbus, náčelník štábu ukrajinské 13. charterové operační brigády, uvedl, že koncentrace vojsk může být známkou plánovaných útočných operací.

Volodymyr Zelenskyj informoval prostřednictvím platformy X o rozsáhlé schůzce s armádou. „Mimo jiné jsme diskutovali o vojenském základu diplomacie - příští technické setkání. Pracujeme na tom, aby se uskutečnilo co nejdříve. Zájmem Ukrajiny není prodlužovat válku, ale být připraven na jakýkoli vývoj. Světu je jasné, že je to vina Ruska, že válka stále pokračuje,“ zdůraznil Zelenskyj

Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.

Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.

Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.

„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,

Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.

Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.

Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.