Kadyrov se naštval na Putina: Není dost „brutální"! A vyhrožuje Polsku i Německu
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov se podle britského deníku Daily Mail naštval na Vladimira Putina, podle něj totiž není ruský prezident dostatečně „brutální‘. Nechal se také slyšet, že chce do války zatáhnout i NATO a v Rusku si přeje vyhlásit stanné právo.
Prezident Čečenska Ramzan Kadyrov nadával na Putinovy válečné taktiky, podle něj není ruský prezident ve válce na Ukrajině dostatečně „brutální“. Požadoval také vyhlášení stanného práva.
Kadyrov řekl, že nálet dronů na Moskvu z minulého týdne ukázal, že je potřeba, aby odpověď ruské armády byla tvrdší, aby se válka dostala i na území NATO. „Odpovědi na takové pokusy zaútočit by neměly být tvrdé – měly by být brutální,“ nechal se slyšet prezident Čečenska.
„Podle mého názoru je nutné vyhlásit v Rusku stanné právo, abychom použili všechny bitevní zdroje k úplnému odstranění celé téhle teroristické buňky na Ukrajině,“ pokračoval.
Kadyrov již dříve prohlásil, že Ukrajina má „nacistické“ a „satanistické“ vedení. „Útočte na místa, kde se tito terorističtí vůdci hromadí, dokud nic nezbude, takže zbytek by vůbec nepomýšlel na Rusko ve zlém,“ řekl Kadyrov.
Čečenský vůdce požadoval eskalaci konfliktu, aby se války zúčastnilo i NATO. „Evropské země by měly přemýšlet o tom, koho sponzorují a za jakých podmínek poskytují zbraně,“ uvedl. „Vymstí se jim to, až Rusko zaklepe na dveře, například, Německu nebo Polsku. A nebudou se mít čím bránit, protože všechny zbraně poslaly na Ukrajinu.“
„V zóně zvláštní vojenské operace brzy ukážeme, co v plném slova smyslu znamená pomsta,“ vyhrožoval Kadyrov.
Kadyrov stejně jako vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin požadoval vyhlásit stanné právo po celém Rusku. Tomu se však Putin snaží vyhnout, patrně kvůli tomu, že by vyhlášení stanného práva zmnohonásobilo rozhořčení lidí z války.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
