Válčit ano, ale chytře: Ukrajina se z vojenského outsidera změnila na vojenského inovátora
Před ruskou invazí býval sedmadvacetiletý Maxim Šeremet inženýrem a zaměřoval se na komerční drony. Pracoval ve státní obranné firmě Ukroboronprom, která vyrábí zbraně a vojenskou techniku. Zkušenosti nasbíral i v zahraniční společnosti vyvíjející bezpilotní letouny a jejich software. A jestli Ukrajinci něco ukázali, je to, jak perfektně umí drony ovládat, nejen ty vojenské, ale i komerční, a jak tyto stroje změnily chod války, uvedl list The Kyiv Independent.
„Už na univerzitě jsem sestrojoval drony, tehdy to nebylo potřeba,“ komentoval Maxim. Pak ale v únoru 2022 přišla ruská invaze, okupanti postupovali na Kyjev, dobývali území a Západ předpokládal, že Kyjev padne, stejného předpokladu se držel i Kreml v čele s Vladmirem Putinem. Zprávy o obléhání Kyjeva přiměly Maxima jednat.
V březnu 2022 založil dobrovolnickou organizaci, bylo jich 10 a z darovaných součástek sestrojovali drony a vlastně „všechno možné, co by mohlo být užito k zasažení ruských pozic“, jak vysvětlil Maxim. O rok později, válka pořád pokračuje, a drony jsou její klíčovou součástí a jedním ze zásadních prvků ukrajinského arzenálu. Obránci je používají ke sledovacím misím, k průzkumu, k útokům na ruské jednotky. Drony rovněž doručují zásoby na obranné pozice a pomáhají s evakuacemi civilistů.
Maximova skromná desetičlenná organizace se značně rozrostla, má celý tým o 20 lidech, kteří pracují na vývoji softwaru, a více než 100 dobrovolníků na výrobu dronů. „Jsem nejpyšnější, když vidím, jak jsou naše drony zapojeny do akce. To je to nejlepší,“ svěřil se tisku. Maximova „dronová laboratoř“ není jediná technologická firma na Ukrajině, která pracuje na vývoji a produkci vojenské technologie.
Před válkou rozhodně Ukrajina nebyla žádným outsiderem na poli technologií a její inženýři měnili zemi v digitální velmoc. Jenže tento rozvoj zarazila Putinova agrese a technologické firmy se proměnily ve vojenské inovátory.
Soukromá výroba
Od luku a šípů k tankům, vyspělé zbraně – jak dokazuje historie – byly vždy rozhodujícím faktorem úspěchu na bojišti. Alexandr Makedonský zvítězil v bitvě u Gaugamél díky legendární formaci falanga, Britové zvítězili u Waterloo i díky mušketám a z trochu bližších dějin spojenci za druhé světové války osvobodili Normandii právě zásluhou moderní techniky.
Když začala eskalovat situace na ukrajinsko-ruské hranici, mnoho expertů se o Ukrajince a jejich armádu obávali, předpokládalo se, že Rusové mají k dispozici nejen více mužů, nýbrž i lepší techniku a více zbraní a munice. Prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým věděl, že zásoby zbraní jsou základ, obrátil se na západní spojence, kteří poskytli svou podporu. Po roce smlouvání se Ukrajina dočkala i kýžených stíhaček. Vedle toho se činili i sami Ukrajinci – civilisti.
A tak řada inovací pochází z rukou a myslí talentovaných soukromníků, nikoli státních zbrojovek. Podle Nadji Vasyljevové, ředitelky Institutu technologické transformace a spoluzakladatelky neziskovky Freedom Fund, existují dva způsoby produkce vojenské techniky: vodopádový model nebo agilní metodika. Tradičně vojenská produkce zastává vodopádový model, tedy metodu, kdy je třeba celý proces nadefinovat a specifikovat předtím, než se začne produkt sestrojovat. To start-upy spíše volí agilní metodiky a prioritizují ten neklíčovější požadavek a problémy řeší, až když nastanou.
Pro Ukrajinu je zásadní čas – řešení musí přijít rychle, testování nových produktů během boje nabízí příležitosti, jak zlepšit základní funkce a funkčnost produktu v reálných situacích. „A to je i důvod, proč mají start-upy vůdčí pozici,“ vysvětlila Vasyljevová.
V prvních měsících války řada ukrajinských společností produkující bezpilotní letouny (UAV), kterým se obecně říká drony, zvýšily svou produkci až pětinásobně, uvedl ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. A na poli dronů přišly i novinky – námořní dron pomáhající chránit před útoky z ruských válečných lodí.
Co víc, podle Fedorova Ukrajinci rovněž pokročili ve vývoji „skutečně námořního“ dronu, který by byl schopen zastrašit, zasáhnout, a dokonce zneškodnit nepřátelské plavidlo. Samozřejmě nejde jen o drony, velkého posunu dosáhla rovněž kybernetická bezpečnost a umělá inteligence. Například zmínil soupravu na odmilovávání polí, ta čítá dron, robot, autopilot a přívěs schopný vydržet explozi. Po úspěšném testování se zvýšily investice. Poptávka je veliká, neboť Rusové po sobě zanechaly tisíce kilometrů čtverečních zaminované půdy.
Talent, technologie, transformace
V dubnu ukrajinská vláda oznámila vznik platformy BRAVE1, která by pod sebou měla soustředit všechny firmy zabývající se tvorbou a produkcí zbraní a vojenské techniky a technologií. Platforma má sloužit jako spojnice mezi soukromníky, vládou, armádou a investory. Náměstek ministra pro digitální transformaci Alexandr Bornjakov dodal, že snaha vyvíjet nové technologie je strategií, jak porazit větší armádu s většími zdroji.
„Uvědomujeme si, že nevyhrajeme, pokud budeme používat starou a zajetou strategii. Musíme být chytřejší,“ komentoval Bornjakov pro tisk.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
A rozvíjející se obranný průmysl Ukrajiny zaujal mnoho zahraničních investorů, mezi nimi i americkou spolčenost D3 Venture Capital Firm. Díky nim a dalším dostává Ukrajina šanci vyhrát válku – rychleji, chytřeji, levněji. Navíc po válce by z Ukrajiny mohla být velmoc v ohledu obranných systémů, což by mohlo napomoct při ekonomické obnově země. A samozřejmě si je Zelenskyj vědom toho, že ani výhra války nezbaví Ukrajinu nebezpečného souseda a hrozby, kterou Rusko představuje.
Ukrajinci si dobře pamatují rok 2014, vpád Rusů na Krym a jeho anexi, začátek konfliktu na Donbasu. Kyjev měl tehdy pouze 130 tisíc registrovaných vojáků a 800 tanků. Americký veterán Adrian Bonenberger, který pomáhá s výcvikem Ukrajinců, odhalil však, že pouze 7 tisíc ze 130 tisíců vojáků bylo připraveno k boji a jen pár desítek tanků bylo plně funkčních.
Ukrajinci dostali tvrdou lekci, ze které se poučili. Armádu modernizovali, o pomoc s výcvikem se obrátili na NATO, stejně tak žádali o moderní zbraně a vybavení. Restrukturalizovali armádu a velení přešlo do rukou mladších a progresivnějších důstojníků. A přestože čelili a stále čelí ruské převaze, dokázali, že nejenže jsou schopní se bránit, jsou schopni přejít i do protiútoku.
