Zázračné zbraně, které změnily chod války: HIMARS, drony i obranné systémy zatápí Rusům
Není to je ukrajinská houževnatost a nezměrná odvaha, která jim pomáhá vyhrávat nad ruskou armádou, jsou to také západní zbraně a obranné systémy, jež jim jejich spojenci poskytli. A prezident Volodymyr Zelenskyj ještě před Vánoce ve Spojených státech vyjednal další pomoc ve výši několika miliard dolarů. Tentokrát se Ukrajině dostane systému protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinci předčili veškerá očekávání a dokázali, že se budou bránit do posledního dechu, válku s Ruskem obrátili ve svůj prospěch a dá se očekávat, že budou usilovat o zbraně, které by jim zajistily vítězství. Korespondent listu Daily Mail Chris Pleasance shrnul, jaké zbraně byly, jsou a budou pro Kyjev klíčové.
„Dejte mi 300 tanků.“
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj se nechal slyšet, že potřebuje 300 tanků, 700 bojových vozidel a 500 houfnic, s takovou výzbrojí prý může garantovat ukrajinské vítězství. Zdá se to málo? Ukrajinci ale umí s málem vyčarovat zázraky. O tom svědčí první týdny války. Tehdy byl hlavní cíl Kyjeva jednoduchý – přežít. Aby svého cíle dosáhli, jejich úkolem bylo zneškodnit co nejvíce ruských vojáků a ztratit přitom co nejméně svých vlastních jednotek.
Soustředili se tedy na ničení ruských tanků a obrněných vozů s heslem: Čím víc, tím líp. Už i na začátku otevřeného konfliktu měla Ukrajina k dispozici některé západní zbraně, třeba střely země-vzduch Javelin a nebo britské protitankové řízené střely krátkého dosahu NLAW, přesně takové zbraně jsou určené na likvidaci těžce ozbrojenných vozidel.
Internet pak plnil nespočet videí ukrajinských úspěchů, Kyjev měl také v záloze obdobné systémy z Německa, Kanady nebo Švédska. Ukrajinci byli velmi efektivní a ruští tankisté se začali bát, dokonce stavěli na svých prostředcích provizorní ochrany – jakýsi deštník na ocelových trubkách. To byl vcelku zoufalý pokus zastavit Javeliny. Nicméně podle britského výzkumného ústavu RUSI nejvíce ruských tanků, a to hlavně v blízkosti Kyjeva, nezničily západní rakety.
Jejich zkázu mají na svědomí dva dělostřelecké útvary, ty jsou za likvidací ozbrojené kolony u města Buča. Protitankové střely jim jistě pomohly, z průzkumu však jasně vyplývá, že jich nebylo tolik, aby obstály tváří v tvář ruské tankové přesile.
Ruský neúspěch u Kyjeva
A i tak Rusové Kyjev nedobyli. Ruský prezident Vladimir Putin následně obrátil svou pozornost na Donbas, kde se změnila i bojová strategie. Tanky nahradilo dělostřelestvo a nová taktika vystřel-přesun, kdy armáda po vypálení salvy rychle přestěhuje svou techniku, než je nepřítel schopen opětovat palbu. Tato vojenská metoda závisí na tom nebýt viděn. Často se však stává i to, že se pálí na nepřítele, kterého nevidíte, popsal Pleasance ve své analýze.
Zde hrály důležitou roli západní houfnice a drony. Ukrajinská artilerie pochází ze sovětské éry a potřebuje tak sovětskou – dnes ruskou munici. „A z očividných důvodů je zřejmé, že Moskva Kyjevu rozhodně zásoby munice neposílá,“ podotkl Pleasance. Kyjev se tak musel přeorientovat na západní zbraně, které užívají jiný druh munice. Jednou z takových zbraní je například houfnice M777, od Polska měli Ukrajinci samohybnou houfnici AHS Krab, od Británie a Norska pak M109, z Francie Caesar a Německo poslalo Panzerhaubitze. Z Česka putovaly samohybné houfnice Dana.
Další nedílnou součástí války se staly drony, které jsou schopné vystopovat ruské pozice a předat jejich souřadnice ukrajinským ostřelovačům, kteří pak odpálí salvu jejich směrem. Právě takto se Ukrajině podařilo zpomalit ruské tažení na Donbase a způsobit okupantům značné ztráty. Nicméně se nepodařilo Putinovy jednotky zcela zastavit. Rusové totiž měli stále jednu podstatnou výhodu – dosah doletu střel. M777 zasáhne cíle ve vzdálenosti 48 kilometrů, oproti tomu Rusové mohou střílet až do vzdálenosti 95 kilometrů.
Zázračná zbraň
Obrovskou čáru přes rozpočet pak Moskvě udělal americký salvový raketomet HIMARS. Podle Pleasance je jednou ze zbraní, které změnily a otočily průběh války. S naváděcím systémem a střelami schopnými dolétnout k a za 95 kilometrů z nich činí mnohem přesnější zbraně než jiné raketomety a houfnice. Navíc v jednom zásobníku je 6 střel už před začátkem útoku, vojáci tak mohou rychle přijet na místo odpalu, vystřelit a rychle pozici opustit.
Ukrajinci se ukázali být skutečnými mistry v užívání HIMARS, zacílili na ruské strategické pozici, muniční sklady a další důležité terče u fronty. Navíc to vypadá, že ruská protivzdušná obrana není schopná si s raketomety a jejich výstřely poradit. HIMARS se přemisťují nesmírně rychle, a Putinovi se tak nedaří je vytrasovat a zničit. Americký prezident Joe Biden loni v červnu oznámil první dodávku HIMARS na Ukrajinu, od té chvíle se Rusku nepodařilo zničit jediný z nich. HIMARS rovněž donutilo ruské velení přesunout důležité zásoby mimo dostřel, ale také mimo větší dosah ruských jednotek v přední linii. Díky HIMARS Ukrajinci nejen zpomalili a v některých místech zastavili ruský postup, podařilo se jim i přejít do protiútoku.
Není tedy divu, že Kyjev žádá další raketomety HIMARS. S úžasem na výkonnost zařízení hledí také Polsko, Varšava se obává ruské invaze, snad i proto si pořídila 200 HIMARS. Všechny zbraně ze Západu včetně českých tanků a helikoptér umožňují Ukrajině bránit se Rusku a vytlačovat ho ze svého území, podle Zelenského se podařilo osvobodit téměř polovinu zabraných oblastí. Aby Kyjev zvítězil, potřebuje další zbraně a také velmi pokročilou protivzdušnou obranu, aby zvládli ochránit svou infrastrukturu.
Putin totiž přišel s plánem, jak zničit ukrajinskou morálku, cílené ostřelování připravuje Ukrajince v tuhé zimě o proud, vodu, plyn a teplo. Proto Kyjev potřebuje řádnou protivzdušnou obranu, po týdnech vyjednávání se podařilo přesvědčit USA, aby jim poskytly systém Patriot. Další pomocí je německý protiletadlový systém Flakpanzer Gepard či systém Iris-T SLM. K dispozici mají i NASAMS, což je systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu. To by Ukrajincům mělo pomoct s obranou jejich měst a důležité infrastruktury.
Ukrajina má však velký zájem o stíhačky, například F16, nebo německé tanky Leopard, Německo však zatím nekývlo na jejich poskytnutí. Na seznamu vojenských přání Kyjeva jsou také balistické střely dlouhého doletu ATACMS. Pleasance se domnívá, že hovory o těchto zbraních mohou být znovu na stole, pokud ne nyní, tak v blízké době. „Ukrajinci se tak zase musí spoléhat hlavně na své hrdinství,“ uzavřel korespondent.
