Ukrajinka se vydala do Ruska pro unesenou dcerku: Popsala strastiplnou cestu a šílený strach!
Šílenou cestu do znepřáteleného Ruska podnikla ukrajinská maminka Ljudmila Kozyrová. Do střediska u Černého moře si jela pro svou dceru Veroniku, kterou tam Rusové pod záminkou hezky strávených prázdnin vylákali. Devětačtyřicetiletá matka popsala své pocity z jízdy do Ruska a setkání s milovaným dítětem.
Ljudmila původně skočila Rusům na jejich lest. Ti přišli za její rodinou s tím, že na Ukrajině není bezpečno a bylo by lepší, kdyby dívenka Veronika strávila léto v letovisku Anapa u Černého moře v Rusku. Podle Ljudmily se děti z podobných výletů v pořádku vracely, a tak svolila. Udělala osudovou chybu.
Po osvobození rodné vesnice Nechvolodivka ukrajinskými silami chtěla matka své dítě zpět. Po Veronice ale jako by se slehla zem. A Rusové na žádost Ukrajinky nijak nereagovaly. Dítě jí vrátit nehodlali. Ljudmila se tak rozhodla konat a o pomoc požádala neziskovou organizaci Save Ukraine.
Po získání dokladů a zajištění dopravy se matka vydala na strastiplnou cestu do Ruska přes Polsko a Bělorusko autobusem. Netušila, jak s ní bude v nepřátelské zemi naloženo. Spolu s ní jelo dalších třináct maminek, které přišly o děti stejným způsobem.
„Bály jsme se, že už pak Rusko nebudeme moci opustit, ale neměly jsme jinou možnost,“ svěřila se Ljudmila deníku Express. Když dorazila k branám tábora, byla jako na trní. „Měla jsem v nitru pocit úplné hrůzy. Co když mi řeknou, že tam není? Tekly mi slzy,“ vzpomínala.
Po chvíli svou dceru opravdu spatřila. „Jen jsme se líbaly a plakaly,“ popsala dojemný okamžik. Paní Kozyrové a dalším matkám se z tohoto výletu podařilo přivést zpět 21 dětí. Pro náctiletou Veroniku to byl konec trápení, které se rychle změnilo v něco, co se více podobalo únosu než dovolené.
„Řekli nám, že si naše děti u moře odpočinou. Mysleli jsme si, že to bude bezpečné. Ve skutečnosti mě přelstili. Byli rafinovaní. Vlastně na mě tlačili, abych jim svou dceru vydala,“ dodala Ljudmila.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
