Ukrajinka se vydala do Ruska pro unesenou dcerku: Popsala strastiplnou cestu a šílený strach!
Šílenou cestu do znepřáteleného Ruska podnikla ukrajinská maminka Ljudmila Kozyrová. Do střediska u Černého moře si jela pro svou dceru Veroniku, kterou tam Rusové pod záminkou hezky strávených prázdnin vylákali. Devětačtyřicetiletá matka popsala své pocity z jízdy do Ruska a setkání s milovaným dítětem.
Ljudmila původně skočila Rusům na jejich lest. Ti přišli za její rodinou s tím, že na Ukrajině není bezpečno a bylo by lepší, kdyby dívenka Veronika strávila léto v letovisku Anapa u Černého moře v Rusku. Podle Ljudmily se děti z podobných výletů v pořádku vracely, a tak svolila. Udělala osudovou chybu.
Po osvobození rodné vesnice Nechvolodivka ukrajinskými silami chtěla matka své dítě zpět. Po Veronice ale jako by se slehla zem. A Rusové na žádost Ukrajinky nijak nereagovaly. Dítě jí vrátit nehodlali. Ljudmila se tak rozhodla konat a o pomoc požádala neziskovou organizaci Save Ukraine.
Po získání dokladů a zajištění dopravy se matka vydala na strastiplnou cestu do Ruska přes Polsko a Bělorusko autobusem. Netušila, jak s ní bude v nepřátelské zemi naloženo. Spolu s ní jelo dalších třináct maminek, které přišly o děti stejným způsobem.
„Bály jsme se, že už pak Rusko nebudeme moci opustit, ale neměly jsme jinou možnost,“ svěřila se Ljudmila deníku Express. Když dorazila k branám tábora, byla jako na trní. „Měla jsem v nitru pocit úplné hrůzy. Co když mi řeknou, že tam není? Tekly mi slzy,“ vzpomínala.
Po chvíli svou dceru opravdu spatřila. „Jen jsme se líbaly a plakaly,“ popsala dojemný okamžik. Paní Kozyrové a dalším matkám se z tohoto výletu podařilo přivést zpět 21 dětí. Pro náctiletou Veroniku to byl konec trápení, které se rychle změnilo v něco, co se více podobalo únosu než dovolené.
„Řekli nám, že si naše děti u moře odpočinou. Mysleli jsme si, že to bude bezpečné. Ve skutečnosti mě přelstili. Byli rafinovaní. Vlastně na mě tlačili, abych jim svou dceru vydala,“ dodala Ljudmila.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
