Proč Trump zrušil setkání s Putinem? Američany šokovala i neústupnost Lavrova
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Bez ochoty jednat
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na tento článek podle agentury Reuters řekl, že je nutné sledovat výhradně oficiální prohlášení ruského a amerického ministerstva zahraničí, ne informace médií.
Šok nad neústupností Lavrova
Už před oznámením o chystaném budapešťském summitu Američané stále více pochybovali o tom, zda rozhovory s Rusy někam povedou, pokud Moskva nezmění svůj postoj. Financial Times zmiňují, že američtí zástupci byli šokovaní neústupností Lavrova, který v září během krátkého setkání s Rubiem v New Yorku opakoval nepravdivá tvrzení, že Ukrajině vládnou nacisté.
Zdroje Financial Times uvádějí, že Trump by stále byl ochotný s Rusy jednat, pokud by si myslel, že by taková schůzka znamenala posun.
Ačkoliv Trump po telefonátu s Putinem z 16. října řekl, že „byl velmi produktivní“, šéf Kremlu ho otrávil tím, že vychvaloval údajné úspěchy ruské armády u Kupjansku v Charkovské oblasti a na řece Oskil, která tímto regionem protéká, řekli dva lidé obeznámení s průběhem rozhovoru. Po tomto telefonátu Trump naznačil, že už neuvažuje o tom, že by Ukrajině dodal střely Tomahawk, protože by to podle něho mohlo znamenat eskalaci.
Následující den Trump na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského během jednání v Bílém domě tlačil, aby udělal ústupky vůči Rusku. Atmosféra na schůzce byla napjatá a Trump při ní rozhazoval mapy Ukrajiny a prohlašoval, že jich má plné zuby, uvedly už dříve Financial Times.
Trump opět zvýšil tlak na Rusko
Nicméně po odřeknutí summitu v Budapešti Trump znovu zvýšil tlak na Rusko, když zavedl sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Kritizoval také Putina za to, že testuje jaderné zbraně místo toho, aby se snažil zasednout k mírovým jednáním.
Rusko se snaží Ukrajinu a její evropské spojence obviňovat z toho, že maří pokrok, kterého Trump s Putinem podle Moskvy dosáhli na srpnové schůzce na Aljašce.
Podle ní to působilo, že šéf Bílého domu upustil od svého požadavku na okamžité příměří v bojích na Ukrajině. Spojené státy summit předčasně ukončily poté, co Putin odmítl Trumpův mírový plán, požadoval další ukrajinská území a pustil se do dlouhého historického výkladu. Putin byl po schůzce s Trumpem frustrovaný, protože šéfa Bílého domu nedokázal přimět k tomu, aby situaci chápal z ruského pohledu a změnil svoji politiku, řekl Peter Schroeder, který v minulosti působil v národní zpravodajské radě podřízené americkému ředitelství tajných služeb.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N. Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky. OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025. Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG. Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
