Lídři hájili na jednání s Trumpem bezpečnost Evropy. Putin blafuje, varuje Zelenskyj
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl. Podle Zelenského si ale ruský prezident mír na Ukrajině nepřeje. Český premiér Petr Fiala po jednání tzv. koalice ochotných řekl, že zúčastněné země se jednoznačně shodují na dalším postupu.
Německý kancléř Merz svolal na dnešek tři videokonference. První z nich se zúčastnili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a polský premiér Donald Tusk. Připojili se k nim také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Politici na schůzce ladili pozici na následující schůzku s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem. Při jednání s Američany Polsko podle prezidentské kanceláře zastupoval prezident Karol Nawrocki.
Podle Merze bylo jednání s americkým prezidentem konstruktivní. Dodal, že Evropa dělá vše, co je v jejích silách, aby „nastavila výhybku správným směrem“. Prioritou podle něj je, aby na pátečním summitu na Aljašce byly zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Evropané si podle Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem. „Hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím,“ řekl.
Pokud se na rusko-americkém summitu nepodaří dosáhnout pokroku, je podle Merze nutné zvýšit na Rusko tlak. Zelenskyj, který dnes dorazil do Berlína a vystoupil s Merzem na tiskové konferenci, řekl, že by měly být na Rusko uvaleny další sankce. Zároveň dodal, že si podle něj Putin mír nepřeje. „Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje,“ řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Evropané se podle Merze s Trumpem mimo jiné dohodli, že po setkání s Putinem šéf Bílého domu o výsledcích informuje nejprve Zelenského a potom i evropské politiky. „Máme naději, že nastane mír,“ řekl také Merz. „Chceme, aby se jednalo ve správném pořadí. Příměří musí být na začátku,“ dodal. Ukrajina ale podle něj také potřebuje robustní bezpečnostní garance. Dnes se o nich ale mluvilo jen krátce.
Po jednání Evropanů s Trumpem a po tiskové konferenci byla na programu třetí dnešní videokonference, na které účastníci virtuální schůzky s Američany informovaly o jejím výsledku členy takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Její součástí je také Česko, za které se virtuální schůzky zúčastnil premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda ocenil koordinaci postojů s Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil viceprezident USA Vance. „Jsem rád, že máme v rámci koalice ochotných jednoznačnou shodu, jak dále postupovat,“ řekl Fiala s ohledem na páteční americko-ruský summit.
V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).
Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovali stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
