Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.
Kornelius uvedl, že Američané a Evropané se dohodli na dalších krocích. „Souhlasili s úzkou koordinací procesu vyjednávání a s tím, že budou usilovat o další technickou schůzku,“ řekl mluvčí Merzovy vlády. „Evropští účastníci (telefonátu s Trumpem) oznámili, že zvýší tlak na ruskou stranu s pomocí sankcí,“ dodal.
Von der Leyenová minulý týden v pátek v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) ohlásila, že Evropská unie pracuje na novém balíčku protiruských sankcí. Zahrnovat podle ní bude sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází stávající exportní omezení, snížení cenového stropu na ruskou ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o dnešním telefonátu s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Merze, von der Leyenovou, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italskou premiérku Giorgii Meloniovou a finského prezidenta Alexandera Stubba. Americký prezident také sdělil, že hostit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se nabídl Vatikán. Meloniová podle agentura Reuters uvedla, že evropští lídři ochotu papeže Lva XIV. oceňují.
„Chci poděkovat prezidentu Trumpovi za jeho neúnavné úsilí přinést Ukrajině příměří,“ napsala von der Leyenová na X. „Je důležité, že USA zůstávají zapojeny,“ dodala. Trump a další američtí představitelé nedávno opakovaně uvedli, že pokud Spojené státy nezaznamenají mezi Moskvou a Kyjevem pokrok, z role zprostředkovatele se stáhnou.
Putin po telefonátu s Trumpem řekl, že Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Trump následně uvedl, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
Zobrazit celý online