Video se připravuje ...
Fiala: Ficova cesta za Putinem do Moskvy? Obrovská chyba!
Trump a lídři Evropy proti Putinovi: Přitlačí na Rusko dalšími sankcemi
Evropští lídři včetně německého kancléře Friedricha Merze a americký prezident Donald Trump se dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. V tiskovém prohlášení to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Evropané informovali Trumpa o nově připravovaných protiruských sankcích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.
Kornelius uvedl, že Američané a Evropané se dohodli na dalších krocích. „Souhlasili s úzkou koordinací procesu vyjednávání a s tím, že budou usilovat o další technickou schůzku,“ řekl mluvčí Merzovy vlády. „Evropští účastníci (telefonátu s Trumpem) oznámili, že zvýší tlak na ruskou stranu s pomocí sankcí,“ dodal.
Von der Leyenová minulý týden v pátek v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) ohlásila, že Evropská unie pracuje na novém balíčku protiruských sankcí. Zahrnovat podle ní bude sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází stávající exportní omezení, snížení cenového stropu na ruskou ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.
Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že o dnešním telefonátu s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Merze, von der Leyenovou, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italskou premiérku Giorgii Meloniovou a finského prezidenta Alexandera Stubba. Americký prezident také sdělil, že hostit jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se nabídl Vatikán. Meloniová podle agentura Reuters uvedla, že evropští lídři ochotu papeže Lva XIV. oceňují.
„Chci poděkovat prezidentu Trumpovi za jeho neúnavné úsilí přinést Ukrajině příměří,“ napsala von der Leyenová na X. „Je důležité, že USA zůstávají zapojeny,“ dodala. Trump a další američtí představitelé nedávno opakovaně uvedli, že pokud Spojené státy nezaznamenají mezi Moskvou a Kyjevem pokrok, z role zprostředkovatele se stáhnou.
Putin po telefonátu s Trumpem řekl, že Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Trump následně uvedl, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi a Trump se snaží vyjednat příměří.
22:03
5. 11. 2026
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
22:01
5. 11. 2026
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
18:59
5. 11. 2026
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Témata:
Související
