Zelenskyj vzkázal: Jsem připraven odstoupit výměnou za mír! Trumpův diktátor ho neurazil
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v neděli na tiskové konferenci, že je připraven odstoupit výměnou za mír. Zároveň se ale nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. Zároveň se vyjádřil i k označení za diktátora Donaldem Trumpem. Neurazilo ho to.
O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. Trump se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Spojeným státům zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání ruské agresi.
Zelenskyj: Nejsem uražen, chci se s Trumpem setkat
Zelenskyj podle agentury AFP uvedl, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval „diktátorem“, a také řekl, že by se s americkým prezidentem rád setkal dříve, než se Trump setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Ta se stala předmětem sváru s USA, jejichž podpora je pro Ukrajinu ve válce proti Rusku důležitá.
Zelenskyj podle serveru BBC News na tiskové konferenci řekl, že USA mu navrhly dohodu, podle které by Ukrajina měla za každý dolar obdržené pomoci vrátit dvojnásobek. Ale ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet „ještě deset pokolení Ukrajinců“.
Americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff počítá s tím, že Spojené státy příští týden podepíší dohodu s Ukrajinou. Witkoff poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „zaváhal“ ve svém odhodlání dohodu podepsat, ale americký prezident Donald Trump mu prý poslal vzkaz, takže už neváhá. Zelenskyj si podle Witkoffa uvědomil, „že jsme toho (pro Ukrajinu) udělali tolik a že je dohodu potřeba podepsat, a myslím, že ji uvidíte podepsanou tento týden.“
Je připraven odstoupit
Na dotaz jednoho novináře řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír Ukrajině.
Stejně tak by byl ochoten odstoupit, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Severoatlantické alianci. Členství NATO pokládá za „nejlevnější variantu“ bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko, a určitě se tato otázka objeví během jednání. A dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.
Rusové okupují bohatství za 350 miliard
Šéf Zelenského prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes podle serveru BBC News uvedl, že se Kyjev nezříká dohody s USA a že na návrhu dohody se dál „normálně pracuje“.
„Na dočasně okupovaných územích se nalézají zdroje za přibližně 350 miliard dolarů,“ řekla vicepremiérka Svyrydenková podle serveru Ukrajinska pravda na konferenci o Ukrajině v letošním roce a varovala, že tyto zdroje by Rusové mohli využít pro své zbrojovky.
Svyrydenková podle agentury Unian také uvedla, že ukrajinská ekonomika po bezprecedentním propadu o 30 procent v roce 2022, kdy ruská vojska vpadla do země, pokračuje - a to i zásluhou finanční pomoci od zahraničních partnerů - v postupném růstu. Již v roce 2023 ekonomika vzrostla o pět procent, loni o 3,6 procenta a hospodářský růst se očekává i letos.
„V prvé řadě (za růst) vděčíme ukrajinským podnikatelům a také našim partnerům, kteří nám během posledních třech let jen v podobě přímé rozpočtové podpory poskytli pomoc ve výši 115 miliard dolarů,“ řekla Svyrydenková. Největší část této pomoci poskytla EU, následovaná USA s vkladem přímé rozpočtové pomoci ve výši 30 miliard dolarů, dodala.
Pro ukrajinský stát je velice důležité, aby tato pomoc od partnerů pokračovala. V zemi nyní ukrajinské a zahraniční společnosti stavějí nové továrny v oblasti zpracování zemědělské produkce, strojírenství a výroby zbraní. „Jak ukrajinské, tak zahraniční společnosti svými penězi podporují naši víru v budoucnost a ve vítězství,“ řekla podle Unian.
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
