Český expert o Zelenského „chujovině“: Peprná slova? Příprava na nového nájemníka Bílého domu!
Západ potopil Ukrajinu. V ostrém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (46) tvrdě kritizoval západní lídry za jejich nezájem dostát svých závazků. Zároveň naznačil ochotu jednat s Vladimirem Putinem (72), ale až po nástupu Donalda Trumpa (78). Podle analytika Milana Mikuleckého šlo však v podání Zelenského o promyšlený tah.
Zelenskyj se v ostrém rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem rozohnil nad budapešťským memorandem z roku 1994, kdy byla Ukrajině garantována územní celistvost výměnou za její jaderné odzbrojení. Garanty se staly USA, Velká Británie, Rusko a později Čína s Francií.
„V memorandu byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu (…). Nyní chápeme, že to žádné bezpečnostní garance nebyly. Byla sepsána jen taková ujištění,“ uvedl prezident a pokračoval neméně ostře. „Bylo by třeba najít všechny lidi, kteří to vymysleli, a prostě je zavřít,“ rozčílil se. Mezi ně patří mj. i tehdejší šéf Bílého domu Bill Clinton (78).
Zelenskyj zdůraznil, že se Ukrajina na všechny garanty opakovaně obracela. Třikrát je prý žádala o naléhavé konzultace, jichž se měli účastnit všichni. „Přijel někdo? Ne. Odpověděl někdo na oficiální dopisy? Ne. Účastnil se někdo konzultací? Ne. Proč? Odrbávka,“ nebral si servítky Zelenskyj. Dodal, že dopisy vyzývající ke konzultacím byly zaslány i po ruské invazi, ale také na ně nikdo neodpověděl. „Naši zemi, naše lidi, tyto bezpečnostní záruky měli všichni u pr*ele,“ láteřil ukrajinský prezident.
Chujovina!
Zelenskyj se opřel i do Clintonova nástupce Baracka Obamy (63) kvůli jeho rozpačitosti při okupaci Krymu v roce 2014. „Spojené státy tu nebyly. Obamu prostě nezajímalo, co je s Ukrajinou,“ soptil.
Prezident se do Američanů pustil i za to, že odmítli uvalit tvrdé sankce na Rusko ještě před invazí. „Žádali jsme USA o nastolení podmínek, aby nezačala válka. Především jsem žádal o sankce. O zastrašení,“ zmínil Zelenskyj. Západ podle něj podmiňoval uvalení sankcí až útokem na Ukrajinu. „Neříkejte mi prosím - jestli přijdou, až překročí hranici, až nás budou zabíjet - teprve pak zavedeme sankce. To je chujovina!“ rozčílil se.
Spoléhá na Trumpa
Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že je ochoten přistoupit na jednání s Putinem, avšak nejprve chce jasné garance od Američanů. První rozhovory o ukončení války se mají uskutečnit po Trumpově inauguraci 20. ledna. Pokud ten nabídne „silné bezpečnostní záruky“, je podle Zelenského možné usednout k jednacímu stolu s Putinem.
„Třeba 25. ledna nebo později si především s Trumpem sedneme. Budeme jednat o tom, jak můžeme válku a Putina zastavit,“ uvedl Zelenskyj a ocenil, že nastupující americký prezident slíbil rychlé ukončení války. Zdůraznil ale, že Ukrajina musí nejprve vědět, že se na USA může spolehnout. Jednat ihned i s Putinem proto odmítá. „Nebude to tak, že si sedneme všichni tři najednou,“ dodal Zelenskyj.
Analytik Mikulecký: Promyšlený tah
Mohla by tvrdší rétorika Zelenskému u partnerů uškodit? Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého ne. „Velmi dobře ví, co dělá. V podstatě se vymezil vůči politikům, kteří se vždycky vymezovali vůči Trumpovi. Vnímám to spíš jako jeho přípravu na nového nájemníka Bílého domu,“ vysvětlil.
Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).
Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).
Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, ale v Česku není trestné.
Ohledně memoranda má prý Zelenskyj pravdu. „Vůči Clintonovi je to možná trošku nespravedlivé, protože je otázka, jak by na porušení reagoval. Zřejmě jinak. Ale pravda je, že v roce 2014 Obama nereagoval nijak. Tam jsou silná slova na místě,“ dodal. Jestli se dohodnou Zelenskyj s Trumpem na novém postupu proti Rusku, dle analytika nelze s jistotou říct.
„V současnosti je logické, že sedat si s Putinem v tuhle chvíli ze strany Ukrajiny nedává žádný smysl, protože Putin evidentně jednat nechce. Dopředu a několikrát, ať už on, nebo další lidi kolem něho, řekli, že se současným vedením v Kyjevě jednat nebudou," uvedl Mikulecký.
„Ukrajinci musí napřed zjistit, jaký bude postoj nové administrativy, a teprve pak můžou společně vymýšlet další kroky. Až pak můžou ladit strategii, protože zatím nikdo netuší, jaký je Trumpův plán,“ dodal. Pokud k jednáním dojde, na Slovensku to podle něj nebude.
