Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud
Vladimir Putin se v nejvyšší politické pozici Ruska obklopuje svými důvěrníky, dávnými kolegy a přáteli, ať už ze studií, působení v tajné službě KGB nebo pak na petrohradské radnici. Jediným kandidátem na pozici předsedy nejvyššího soudu byla jeho spolužačka z ročníku na leningradských právech, senátoři ji teď jednomyslně odsouhlasili.
Nejprve 1. dubna nejvyšší kvalifikační kolegium soudců doporučilo Irinu Podnosovovou jmenovat do čela ruského nejvyššího soudu, jemuž dosud místopředsedala, jak informovala agentura Interfax. Předseda celoruské komise soudců Nikolaj Timošin uvedl, že kolegium rozhodlo jednomyslně. „Nezbývá než vám popřát úspěch,“ dodal.
Výběrové řízení na post předsedy Nejvyššího soudu Ruské federace bylo vyhlášeno 1. března po smrti Vjačeslava Lebeděva (†80), který ruský nejvyšší soud vedl už od roku 1989 (do roku 1991 Nejvyšší soud Ruské socialistické federativní socialistické republiky v rámci Sovětského svazu). Podnosovová byla jediným kandidátem na jeho post, pročež ji už týden před ukončením konkurzu označil list Vedomosti za „nejpravděpodobnějšího kandidáta“.
Předsedu/předsedkyni jmenuje Rada federace - horní komora ruského parlamentu. Podle serveru RBK se zúčastnili takřka všichni senátoři (167 ze 178) a získala všechny jejich hlasy. Senátoři tak činí na návrh prezidenta. A právě k Vladimiru Putinovi má soudkyně velmi blízko.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Irina Leonidovna Podnosovová se narodila ve Pskově v západním Rusku 29. října 1953. V letech 1970-1975 studovala Právnickou fakultu Ždanovovy leningradské státní univerzity - přesně v téže době jako Putin.
„Studovala ve stejném kurzu jako ruský prezident Vladimir Putin,“ uvádí státní tisková agentura TASS. „Kurz sestával ze sta lidí,“ uvádí Putin ve svém životopise na webu Kremlu (a dodává, že na práva šel už se záměrem vstoupit do KGB).
Podle deníku Kommersant má Podnosovová diplom z právní vědy (jurisprudence), budoucí agent KGB a pak prezident se specializoval na mezinárodní právo. Média neuvádějí, nakolik k sobě měli tehdy - nebo i později - blízko.
Všichni vědí, kdo za ní stojí
Během svého působení ve funkci soudkyně stála Podnosovová v čele Leningradského oblastního soudu a druhého odvolacího soudu s obecnou působností. V roce 2020 se stala místopředsedkyní ruského nejvyššího soudu. Kommersant tehdy s odvoláním na své zdroje psal, že Podnosovová je považována za vlivnou osobu, „protože každý chápe, kdo za ní stojí“.
V roce 2020 psaly právnické servery, že má syna, který je rovněž právník - tehdy pracoval v advokátní kanceláři AB EPAM, jedné z největších a nejrespektovanějších v Rusku. Působil v petrohradské pobočce a specializoval se na trestní právo. Nyní už má Jegor Podnosov s partnerem vlastní kancelář.
Funkční období předsedy je šestileté a může se opakovat víckrát. Nejvyšší soud má formálně sídlo v Petrohradě, ale ještě se v praxi nepřestěhoval z Moskvy. Podobně jako Česká republika, i Ruská federace má vedle nejvyššího soudu coby vrcholu justice ještě ústavní soud, který řeší ústavnost.
👍👍👍