Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud
Vladimir Putin se v nejvyšší politické pozici Ruska obklopuje svými důvěrníky, dávnými kolegy a přáteli, ať už ze studií, působení v tajné službě KGB nebo pak na petrohradské radnici. Jediným kandidátem na pozici předsedy nejvyššího soudu byla jeho spolužačka z ročníku na leningradských právech, senátoři ji teď jednomyslně odsouhlasili.
Nejprve 1. dubna nejvyšší kvalifikační kolegium soudců doporučilo Irinu Podnosovovou jmenovat do čela ruského nejvyššího soudu, jemuž dosud místopředsedala, jak informovala agentura Interfax. Předseda celoruské komise soudců Nikolaj Timošin uvedl, že kolegium rozhodlo jednomyslně. „Nezbývá než vám popřát úspěch,“ dodal.
Výběrové řízení na post předsedy Nejvyššího soudu Ruské federace bylo vyhlášeno 1. března po smrti Vjačeslava Lebeděva (†80), který ruský nejvyšší soud vedl už od roku 1989 (do roku 1991 Nejvyšší soud Ruské socialistické federativní socialistické republiky v rámci Sovětského svazu). Podnosovová byla jediným kandidátem na jeho post, pročež ji už týden před ukončením konkurzu označil list Vedomosti za „nejpravděpodobnějšího kandidáta“.
Předsedu/předsedkyni jmenuje Rada federace - horní komora ruského parlamentu. Podle serveru RBK se zúčastnili takřka všichni senátoři (167 ze 178) a získala všechny jejich hlasy. Senátoři tak činí na návrh prezidenta. A právě k Vladimiru Putinovi má soudkyně velmi blízko.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Irina Leonidovna Podnosovová se narodila ve Pskově v západním Rusku 29. října 1953. V letech 1970-1975 studovala Právnickou fakultu Ždanovovy leningradské státní univerzity - přesně v téže době jako Putin.
„Studovala ve stejném kurzu jako ruský prezident Vladimir Putin,“ uvádí státní tisková agentura TASS. „Kurz sestával ze sta lidí,“ uvádí Putin ve svém životopise na webu Kremlu (a dodává, že na práva šel už se záměrem vstoupit do KGB).
Podle deníku Kommersant má Podnosovová diplom z právní vědy (jurisprudence), budoucí agent KGB a pak prezident se specializoval na mezinárodní právo. Média neuvádějí, nakolik k sobě měli tehdy - nebo i později - blízko.
Všichni vědí, kdo za ní stojí
Během svého působení ve funkci soudkyně stála Podnosovová v čele Leningradského oblastního soudu a druhého odvolacího soudu s obecnou působností. V roce 2020 se stala místopředsedkyní ruského nejvyššího soudu. Kommersant tehdy s odvoláním na své zdroje psal, že Podnosovová je považována za vlivnou osobu, „protože každý chápe, kdo za ní stojí“.
V roce 2020 psaly právnické servery, že má syna, který je rovněž právník - tehdy pracoval v advokátní kanceláři AB EPAM, jedné z největších a nejrespektovanějších v Rusku. Působil v petrohradské pobočce a specializoval se na trestní právo. Nyní už má Jegor Podnosov s partnerem vlastní kancelář.
Funkční období předsedy je šestileté a může se opakovat víckrát. Nejvyšší soud má formálně sídlo v Petrohradě, ale ještě se v praxi nepřestěhoval z Moskvy. Podobně jako Česká republika, i Ruská federace má vedle nejvyššího soudu coby vrcholu justice ještě ústavní soud, který řeší ústavnost.
👍👍👍