Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středeeního rána.

Aby se Švédsko stalo 32. členským státem NATO, musí jeho žádost ještě ratifikovat Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes pozval předsedu švédské vlády Kristerssona do Budapešti, aby spolu o této záležitosti jednali. Mluvčí švédského ministerského předsedy agentuře Reuters řekl, že Stockholm se ještě nerozhodl, jak zareaguje.

Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Demokratické státy by se proto měly snažit pomoci jí k co nejlepšímu výsledku. Na setkání s občany ve Stříbře na Tachovsku to dnes večer řekl prezident Petr Pavel.

„Měli bychom se na to dívat realisticky a ne příliš optimisticky růžovými brýlemi tak, jak tomu bylo mnohdy dosud. Rusko rozhodně není jednoduchý ani slabý protivník. Rusko se chová agresivně, ignorantsky. Měli bychom se snažit o to, aby Ukrajina uhrála co nejlepší výsledek a aby si pokud možno zachovala podporu demokratického světa," řekl prezident na jeden z dotazů občanů v sále kulturního domu.

Turecký parlament dnes večer schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument podle agentury Reuters nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu zhruba jeden rok. Krok přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. Pro rozšíření Severoatlantické aliance o nový členský stát chybí ještě souhlas Maďarska.

Švédsko podalo žádost o vstup do aliance společně s Finskem v květnu roku 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finskou žádost Turecko schválilo na začátku loňského roku a země se stala členem NATO na začátku dubna.

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly 18 mrtvých a přes 130 zraněných, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadní bilance činila devět mrtvých a desítky raněných.

Internetová petice za odstoupení slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové láme rekordy. Odpor vůči jejímu vedení, vyjádřený počtem podpisu pod peticí, už více než dvojnásobně překonal petici za odstoupení někdejšího slovenského premiéra Igora Matoviče či proti povinnému očkování na covid-19, upozornila slovenská média. Premiér Robert Fico dnes ale vyjádřil ministryni plnou podporu: podle něj jen plní vládní program, nevidí důvod k vyvozovájní odpovědnosti a petici označil za běžný nástroj politického boje.

Šimkovičová podle tisku zrušila příkaz předchozího vedení ministerstva, které týden po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázalo jakoukoliv komunikaci či spolupráci s Ruskem a Běloruskem, které dalo ruským invazním silám k dispozici své území. Podle listu Pravda vstoupilo 15. ledna v platnost rozhodnutí, kterým ministryně povolila komunikaci a spolupráci s Moskvou i Minskem.

Ukrajinská agentura Unian dnes zveřejnila příspěvek nabádající nerozhádat se se slovenským premiérem Robertem Ficem, protože „úplně stačí" maďarský premiér Viktor Orbán.

„Hovoříme-li o stanovisku Roberta Fia, tak není až tak jednoznačné. Skutečně ho sotva lze označit za proukrajinského slovenského premiéra. Ale dělá i jisté kroky, které nedovolují považovat ho jednoznačně za protiukrajinského," upozornil ve zprávě Unian expert na zahraniční politiku a sousedské vztahy Serhij Herasimčuk.

Při ostřelování byl v Charkově poškozen rozvod plynu, uvedl server BBC News s odvoláním na vyjádření energetického podniku Naftogaz, podle kterého jsou škody největší od počátku zimy. Bez elektřiny se kvůli poškození trafostanic a vedení ocitlo 11 000 obyvatel.

Do absolutní zkázy světu zbývá už jen pomyslných 90 sekund, oznámili správci symbolických hodin posledního soudu (Doomsday Clock). Jedná se o stejný časový údaj jako v loňském roce, kdy se hodiny posunuly o deset vteřin blíže k riziku katastrofy globálních rozměrů v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která je i letos jednou z příčin zhoršené prognózy společně s klimatickou krizí či umělou inteligencí.

Hodiny lze vrátit zpět, ale vlády a lidé musí urychleně jednat, zdůraznili v prohlášení správci hodin. Loňský posun na 90 vteřin do půlnoci, která symbolizuje konec světa, znamenal nejpesimističtější hodnocení od vzniku hodin v roce 1947, kdy je vytvořil „otec atomové bomby“ Robert Oppenheimer a další fyzikové.

Po útocích na Charkov se mluvilo  o třech mrtvých.  Ale šéf oblastní správy Oleh Syněhubov poté, co záchranáři vyprostili z trosek tělo jednadvacetileté ženy, informoval o čtyřech obětech. Další dva lidé podle prokuratury podlehli utrpěným zraněním v nemocnici, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Mezi zraněnými jsou podle deníku i dvě děti ve věku deset a 12 let. Šest obětí potvrdil i Syněhubov, který na telegramu rovněž zveřejnil fotografie poničeného panelového domu.

V Česku od podzimu cvičí 20 ukrajinských dopravních pilotů z kyjevské Národní letecké univerzity. Jejich výcvik má přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení bojů. Při představení projektu to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Absolventi výcviku by měli být připraveni k bezprostřednímu zařazení do civilní letecké dopravy, získají také evropskou licenci.

Až skončí boj proti ruské invazi, Ukrajina bude potřebovat rychlou rekonstrukci infrastruktury, jejíž důležitou částí je civilní letecká doprava, uvedl Lipavský. Ukrajinci se podle něj musí na tento čas připravovat a pokračovat ve vzdělávání a výcviku dopravních pilotů. Česko v přípravě pomáhá, na výcviku s Národní leteckou univerzitou v Kyjevě spolupracuje Dopravní fakulta Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). „Projekt je dobrým příkladem spolupráce mezi Českem a Ukrajinou“, řekl ministr.

Slovenský premiér Robert Fico dnes zpochybnil, že by byla v Kyjevě válka, v ukrajinské metropoli podle něho panuje naprosto normální život. Informoval o tom portál Refresher news den před Ficovou plánovanou cestou na Ukrajinu. Se svým tamním protějškem Denysem Šmyhalem se nesetká v Kyjevě, ale v Užhorodu u hranic.

Fico dnes během výjezdního zasedání vlády ve východoslovenské Kamenici nad Cirochou odpovídal na otázky, proč se schůzka koná v Užhorodu. Řekl, že reagoval na požadavky ukrajinské strany a že je to pro něho praktické. Podle Refresher news padl také dotaz, zda se nechce jet podívat na válku v Kyjevě osobně. "A to si fakt myslíte, že je v Kyjevě válka? To jako nemyslíte vážně, doufám...," uvedl slovenský premiér. "Je tam absolutně normální život," dodal.

Litevská státní rada obrany dnes rozhodla zahájit jednání o nákupu německých tanků Leopard 2, uvedla média s odvoláním na vyjádření ministra obrany Arvydase Anušauskase před novináři.

„Naším záměrem je vytvořit tankový prapor, ale hodně bude záležet na podmínkách, například na ceně, a tak zatím nemohu uvést žádné podrobnosti,“ řekl ministr podle agentury Reuters. Ta připomněla, že tanky Leopard 2 vyrábí společnost Krauss-Maffei Wegmann, který je součástí německo-francouzské skupiny KNDS.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se NATO zavázalo posílit svou přítomnost na východním křídle aliance. Litva, která sousedí s Ruskem a blízkým spojencem Moskvy Běloruskem, v současnosti tanky nedisponuje. Nová tanková jednotka má být bojeschopná k roku 2030.

„Ve Svjatošinském obvodě Kyjeva byla po ranním ostřelování nalezena hlavice řízené střely Ch-101,“ tweetuje kanál Nexta s odkazem na Státní službu pro mimořádné situace (DSNS).

„Po dalším ruském útoku na naše města a obyvatele pokračuje záchranná operace. Rusko provedlo záměrný teroristický čin proti obyčejným obytným domům v Kyjevě, Charkově a Pavlohradu. Bohužel byla hlášena řada zraněných nebo mrtvých,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj.

„K dnešnímu dni bylo v Kyjevě zraněno 22 osob, v Charkově 5 osob zabito a 51 zraněno, včetně čtyř dětí. Ze sutin bylo zachráněno sedm lidí. V Pavlohradu ruský teror zabil jednoho člověka. Upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí,“ aktualizuje prezident dnešní bilanci. „Navzdory obtížím naši hrdinní záchranáři, kteří vždy přijíždějí na místo nepřátelského ostřelování jako první, pokračují v nesmírně důležité práci na záchranu lidí.“

Mnozí lidé v ukrajinském Mariupolu doposud žijí v provizorních podmínkách v domech zdevastovaných během ruského bombardování na jaře 2022, popsal investigativnímu portálu Važnyje istorii místní obyvatel Andrij Zonder. Lidé v Ruskem okupovaném městě jsou podle něj apatičtí a soustředí se hlavně na přežití v těžkých podmínkách.

Od doby, kdy Rusko na jaře roku 2022 Mariupol ovládlo, ho často využívá ke své propagandě. Ruská prokremelská média informují o opravách i nové výstavbě. Pokud by člověk této propagandě podlehl, mohl by nabýt dojmu, že obyvatelům města na pobřeží Azovského moře se žije dokonce lépe než před ruskou okupací, napsal portál. Ze svědectví, které získal od dvou obyvatel Mariupolu, ale vyvstává úplně jiný obrázek o životě v tomto městě.

Vyjednávání v americkém Senátu o zpřísnění imigrační politiky jsou „z větší části hotová“, řekl v pondělí lídr mnohatýdenního úsilí na straně demokratů. Jeho slova společně s informacemi některých médií značila posun v procesu, jehož úspěch je nyní spojen s osudem další americké pomoci Ukrajině. Spekuluje se o tom, že návrh imigrační reformy by mohl být hotový do konce týdne.

Republikáni v Kongresu schválením protiimigračních opatření podmiňují podporu rozsáhlého balíku navrženého prezidentem Joem Bidenem, jehož součástí je i zhruba 60 miliard dolarů (skoro 1,4 bilionu Kč) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny. O kompromisním návrhu, který by mohl dodatečné finance odblokovat, jednají senátoři z dvou hlavních stran od listopadu.

„Naše práce je z větší části hotová,“ uvedl vyjednavač demokratů Chris Murphy. Podle něj nyní účastníci rozhovorů sepisují finální legislativní návrh. „Není důvod, proč bychom jej nemohli začít tento týden projednávat,“ citoval Murphyho web Politico.

„Poslal jsem dnes dopis švédskému premiérovi Ulfovi Kristerssonovi s pozváním k návštěvě Maďarska kvůli jednání o vstupu Švédska do NATO,“ napsal maďarský ministerský předseda Viktor Orbán na X. Jeho mluvčí Bertalan Havasi podle maďarské tiskové agentury MTI poznamenal, že premiéři mají také jednat o posílení bilaterálních vztahů a prohloubení vzájemné důvěry. Stockholm se k případné schůzce zatím nevyjádřil.

Přistoupení země k NATO vyžaduje souhlas všech současných členů aliance. Finsko jej získalo a do aliance vstoupilo loni v dubnu. Švédské členství Budapešť s Ankarou zatím neschválily. Ratifikace švédského vstupu uvázla v maďarském parlamentu na více než rok, přičemž vládnoucí nacionalisté premiéra Orbána tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii, napsala před několika dny agentura Reuters.

V Charkově podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové zasáhli dva bytové domy. Šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov mezitím na telegramu informoval, že zemřeli tři až čtyři lidé. 

„Pod troskami domu uvízla rodina: muž, žena a dítě. Muž byl zachráněn a záchranná operace pokračuje,“ napsal Syněhubov. Raněno bylo 48 osob, pět dospělých je ve vážném stavu.

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na dnešní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). „U plynu je fakticky téměř hotovo,“ uvedl a připomněl zajištění kapacity v terminálu v Eemshavenu a v budoucnu také kapacity dalšího terminálu v německém Stade i nákup provozovatele plynové přenosové soustavy Net4Gas a plynových zásobníků. „Máme zajištěn dostatek plynu a kontrolu nad plynovou infrastrukturou,“ řekl premiér. Plyn podle něj bude hrát v příštích letech v tuzemské energetice zásadní roli.

Po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce očekává stejnou situaci u dodávek ruské ropy a také postupné nahrazení ruského jaderného paliva.

Jindřichohradecký tuzemák bude zase v tuzemských rukách, likérku Fruko-Schulz od Rusů koupí pražská strojírenská firma. Likérka mění majitele, protože kvůli válce na Ukrajině a ruským vlastníkům přišla o některé odběratele. Za loňský rok čeká firma zisk, předloni měla ztrátu. Rusko je pro ni hlavní exportní trh, z Ukrajiny má teď nabídky, aby pro tamní firmy vyráběla vodku.

Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodávají své podíly české firmě. „Bude to ku prospěchu naší firmy, protože budeme mít otevřené pole tam, kde nás kvůli ruským akcionářům vyhodili z trhu, měli jsme problémy s dodavateli, odběrateli, s bankou. To vše už nebude. Firma bude čistě v českých rukou. Hotovo je z 95 procent, chybí jeden podpis. Je zaplacená záloha, do měsíce by to mělo být v obchodním rejstříku. Chtěl jsem, aby to byl někdo mimo potravinářský obor, hlavně aby to nebyla naše konkurence,“ řekl ředitel likérky Josef Nejedlý.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a Stacy Cummingsová z alianční agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA) dnes podepsali s firmami z Francie a Německa dohodu o dodávkách dělostřelecké munice za přibližně 1,1 miliardy eur (27,3 miliardy Kč). Část této munice je určena pro Ukrajinu k její obraně před ruskou agresí, uvedla agentura DPA.

Dohoda zahrnuje střely ráže 155 milimetrů pro samohybné houfnice Caesar a Panzerhaubitze 2000. Obě tyto zbraně používá také Ukrajina při své obraně proti ruské invazní armádě. Společnostmi, které zakázky získaly, jsou podle DPA francouzská Nexter Munitions a německá Junghans Microtec.

„Válka na Ukrajině se stala bitvou o munici,“ řekl Stoltenberg po podpisu v bruselském sídle aliance podle agentury Reuters.

Dnešní ruské raketové údery si na Ukrajině vyžádaly nejméně pět obětí a 40 zraněných, uvedl na sociální síti Telegram ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Raněných je ale patrně více, plyne z oznámení jednotlivých ukrajinských představitelů. V Charkově podle ministra vnitra zahynuli tři lidé a bezmála třicet dalších utrpělo zranění. Jednoho člověka útoky zabily v Kyjevě a jednoho v Pavlohradu na středovýchodní Ukrajině.

Podle agentury Unian dnes na Ukrajinu ruské bombardéry Ту-95 a Ту-22 vypálily množství raket na různé cíle. Ukrajinské letectvo sdělilo, že se ukrajinským silám podařilo zničit 21 ze 41 raket.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.

Rusko dnes ráno podniká další rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu. Šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov informoval na sociální síti Telegram o nejméně dvou mrtvých ženách v Charkově a 11 raněných. Rusové podle něj zasáhli bytový dům, jehož sutiny zavalily zatím neznámý počet osob. V Kyjevě je podle oznámení starosty Vitalije Klička nejméně devět raněných. Útoky způsobily škody v několika kyjevských čtvrtích.

Střela zasáhla Kyjev, bylo slyšet několik explozí. Střela zasáhla Kyjevský obvod Svjatošynskij a způsobila požár okolních aut, uvedl Serhij Popko, šéf vojenské správy města Kyjeva na sociální síti Telegram. Rozsah škod se vyšetřuje. Podle novinářů The Kyiv Independent bylo v Kyjevě slyšet několik hlasitých výbuchů.

Nejméně jednoho mrtvého a dva zraněné si v pondělí v Kramatorsku na východě Ukrajiny vyžádal útok ruské rakety Iskander, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na Vadima Filaškina, který stojí v čele správy Doněcké oblasti.

„Jeden mrtvý a dva zranění - taková je upřesněná informace o útoku na Kramatorsk,“ napsal Filaškin na facebooku. Zranění byli ošetřeni na místě, léčení v nemocnici není nutné, dodal.

Dobré ráno, první dva dny poté, co byl v listopadu v bojích s ruskými jednotkami na východě Ukrajiny zabit její mladší bratr, ochromil Annu Birzulovou zármutek. Pak se vrhla do akce a sepsala petici, v níž požádala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby udělil devětadvacetiletému Bohdanovi Krotovovi nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Příbuzní a přátelé usilují o uznání padlých vojáků a nové petice určené hlavě státu se v této souvislosti objevují téměř denně, napsala agentura Reuters.

„Pohřbili jsme ho 26. a už 27. jsem ji sepsala,“ řekla se slzami v očích pětatřicetiletá Birzulová u Krotovova hrobu na kyjevském hřbitově. Pod ukrajinskou vlajkou s insigniemi jeho jednotky se přitom z portrétu usmíval bojový zdravotník.