Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Na letišti v Paříži na Zelenského čekala mimo jiné francouzská premiérka Élisabeth Borneová, informovala francouzská média.
Prezident Macron Zelenskému při setkání potvrdí „neutuchající podporu Francie a Evropy“ v ukrajinském boji proti Rusku. Jednat budou i o další pomoci. Francie předala Ukrajině v předchozích měsících některé významné dodávky zbraní, například samohybných houfnic Caesar.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Francie. V Elysejském paláci se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin dnes naznačil, že si Rusové mohli čtyři vojenské letouny, které se podle ruských médií zřítily v sobotu v ruské Brjanské oblasti, sestřelit sami. Informovala o tom agentura AP. Ruská agentura TASS v sobotu informovala o zřícení vrtulníku a ruského bojového letounu Su-34. Ruský list Kommersant následně uvedl, že sestřeleny byly dokonce dvě ruské stíhačky a dvě ruské vojenské helikoptéry, Moskva to ale nepotvrdila.
Všechny čtyři stroje, stíhačky Su-34 a Su-35 a vrtulníky typu Mi-8, údajně patřily ke stejné vojenské letecké skupině. Brjanská oblast sousedí se severní částí Ukrajiny a také s Běloruskem. Podobně jako například Belgorodská oblast i tento region od ruské invaze do sousední země poměrně často hlásí ostřelování nebo útoky bezpilotních letounů na své území.
Mluvčí ukrajinského letectva v neděli popřel, že by se na sestřelení letadel podílela Ukrajina. Během svého vystoupení v ukrajinské televizi naznačil, že za pád strojů může být zodpovědné samo Rusko. Později svou poznámku odvolal s tím, že šlo o pokus o vtip.
Jak ale poznamenala agentura AP, Jevgenij Prigožin přišel s podobnou hypotézou. „Čtyři letadla... když nakreslíte kruh v místech jejich pádu (a všechny leží skutečně v kruhu), ukáže se, že tento kruh má průměr 40 kilometrů... nyní jděte na internet a podívejte se, jaký typ zbraně protivzdušné obrany by mohl být ve středu tohoto kruhu, a pak si vytvořte svou vlastní verzi (událostí),“ uvedl Prigožin na telegramu.
V západoněmeckých Cáchách, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj převzal Mezinárodní cenu Karla Velikého, mezi řečníky vystoupil také polský premiér Mateusz Morawiecki, který Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi označil za vzor pro Evropu. „Ukrajina brání i Evropu,“ řekl. Zelenského pak ocenil za jeho statečnost a za rozhodné vedení napadené země.
Cášská primátorka Sibylle Keupenová v úvodním projevu prohlásila, že válka na Ukrajině trvá již déle než rok, proto si mnozí lidé už zvykli na zprávy z Ukrajiny o bojích nebo o dodávkách zbraní. „Je ale naším úkolem, aby lidé, kteří jsou touto válkou přímo postiženi, nebyli zapomenuti,“ řekla.
NATO pracuje na návrhu vojenské pomoci Ukrajině, který bude představen na červencovém summitu aliance ve Vilniusu.
Zboží, které se nachází na sankčních seznamech USA a Evropské unie, zřejmě ve velkém množství proudí do Ruska přes postsovětské republiky. Ukazuje to analýza údajů o zahraničním obchodě, kterou dnes zveřejnil deník The Wall Street Journal. Ta ukazuje prudké zvýšení dovozu západního zboží do Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a výrazný nárůst exportu z těchto zemí do Ruska. Arménie odmítla, že by se podílela na obcházení sankcí, ostatní země informace amerického listu nekomentovaly.
Tři civilisté byli zraněni, když ruské síly zaútočily na město Kurakhove v Doněcké oblasti raketovými systémy Uragan, řekl guvernér Pavlo Kyrylenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj převzal Mezinárodní cenu Karla Velikého. Německý kancléř Olaf Scholz připomenul, že Zelenskyj se zařadil mezi významné nositele, jakým byl někdejší československý a český prezident Václav Havel. „Je mi ctí zde dnes být,“ řekl Zelenskyj s tím, že stejně tak je pro něj poctou zastupovat ukrajinský lid. „Každý z nich je hrdina,“ řekl. Cenu ukrajinský prezident získal právě společně s ukrajinským lidem.
Při ruském ostřelování v Charkovské oblasti byla zabita 59letá žena a 65letý muž, uvedl 14. května guvernér Oleh Synyehubov.
Podle Moskvy podnikly ukrajinské síly za posledních 24 hodin útoky na severu a jihu Bachmutu, ruskou obranu ale neprolomily. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová nicméně dnes uvedla, že ukrajinské jednotky „pokračují v postupu na předměstí Bachmutu“.
„Naše jednotky dobyly více než deset nepřátelských pozic na severu a jihu Bachmutu a vyčistily rozsáhlou oblast lesa poblíž vesnice Ivanivske. Byli zajati nepřátelští vojáci z různých jednotek,“ napsala Maljarová na telegramu. Jak poznamenala agentura Reuters, zprávy z bojiště nebylo možné nezávisle ověřit.
Ukrajinský prezident Zelenskyj převzal v Cáchách Mezinárodní cenu Karla Velikého, dostal ji společně s ukrajinským lidem za obranu evropských hodnot.
„Ukrajina je součástí naší evropské rodiny,“ řekl Scholz o zemi, která již déle než rok vzdoruje ruské invazi. „Patříme k sobě a naše historie bude společná,“ uvedl. Zelenského kancléř ujistil, že Ukrajina se může na své cestě ke členství v Evropské unii na Německo plně spolehnout.
Scholz uvedl, že ukrajinský lid touží po svobodě, demokracii a právním státu.
Nejméně tři civilisté a řidič sanitky byli 14. května zraněni ruskými raketami Grad ve vesnici v Záporožíské oblasti, uvedla prezidentská kancelář.
Ruský prezident Putin chce podle šéfky Evropské komise von der Leyenové zničit Evropu.
„Prezident Zelenskyj a ukrajinský lid bojují přesně za ty hodnoty, která tato cena představuje. A tím bojují i za nás, naše hodnoty, svobodu, demokracii, svobodu projevu a svobodu rozhodnout o své budoucnosti,“ řekla. „A přesně to se snaží Putin vymazat,“ řekla.
Putin chce podle von der Leyenové zničit Evropu, kterou budovali mimo jiné Havel, někdejší německý kancléř Helmut Kohl či někdejší francouzský prezident François Mitterrand. „Naše poselství je jasné. Stojíme za Zelenským. Stojíme za ukrajinským lidem. Stojíme společně na vaší straně, dokud se nemožné stane možným,“ zdůraznila.
Ukrajina patří do evropské rodiny a společná historie bude pokračovat, řekl Scholz Zelenskému na ceremonii k předání Ceny Karla Velikého v Cáchách.
Ukrajina slaví Den matek. Vojáci z fronty posílají vzkazy svým matkám.
Ve vesnici v Chersonské oblasti zabilo ruské dělostřelectvo 64letého muže, řekl 14. května guvernér Oleksandr Prokudin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě dnes večer dorazí do Paříže, uvedla agentura AFP s odvoláním na své zdroje. Zelenskyj je dnes na návštěvě Německa, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem.
Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi.
„Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie,“ řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. „Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat,“ dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. I dnes je potřeba podle něj obhajovat svobodu a lidská práva. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.
Rusko dnes oznámilo smrt dvou svých vojenských důstojníků na frontě v ukrajinské Doněcké oblasti. Oba padli zřejmě u města Bachmut, o který svádějí ukrajinská a ruská armáda v posledních měsících nejtvrdší boje, uvedl ruskojazyčný servis BBC. Podobná oznámení ruské armády nejsou obvyklá, podotkla agentura AFP.
„Plukovníci Vjačeslav Makarov a Jevgenij Brovko hrdinně padli při speciální vojenské operaci,“ sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Za speciální vojenskou operaci Moskva označuje válku proti Ukrajině, kterou rozpoutala loni v únoru.
Případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra je něco, co je nutné velmi pozorně sledovat. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.
Fico chce mimo jiné zastavit vojenské dodávky na Ukrajinu, které podle něj nejsou řešením války na Ukrajině, podobně jako „nefunkční protiruské sankce“. Slovenský bývalý premiér také kritizuje EU s tím, že je v oblasti zahraniční politiky ve vleku USA. „Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také ustoupil,“ uvedl Lipavský.
Takto po měsících bojů o město vypadá zlikvidovaný Bachmut.
Eurokomisařka Věra Jourová v Otázkách Václava Moravce zmínila novou směrnici v rámci Evropské unie, která stanoví, že v případě, že by členské země společně požádaly o nákup munice v rámci pomoci pro Ukrajinu, výrobci budou muset takové poptávky preferovat na základě jejich prioritizace před dodáváním zbraní do jiných zemí. „Ukrajina by měla přednost,“ uvedla. „Je to neuvěřitelné, co se dnes děje, co bychom před dvěma lety vůbec nečekali. Je to bezprecedentní. Nevím, jestli se na to přistoupí.“
Ukrajina a Německo ve společném prohlášení po jednání spolkového kancléře Olafa Scholze a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požadují potrestání všech odpovědných za válečné zločiny během ruské invaze. Shodují se také, že budoucnost Ukrajiny je v Evropě. Zelenskyj se Scholzem v dokumentu ruskou útočnou válku odsoudili a vyzvali Rusko ke stažení armády za mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, jejíž součástí je i autonomní ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem v roce 2014.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nadále usiluje o dodávky stíhaček, podle německého kancléře Scholze je třeba se nyní soustředit na dodávky tanků.
Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud to bude třeba. Dnes to na společné tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že Německo v podpoře nepolevuje a právě připravuje další zbrojní pomoc. Nový balíček zbrojní pomoci o objemu 2,7 miliardy eur (64 miliard Kč) představilo spolkové ministerstvo obrany v sobotu. Zelenskyj poděkoval Scholzovi a celému Německu za pomoc, kterou Berlín Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi poskytuje.
„Ukrajinu budeme podporovat, dokud to bude potřeba,“ řekl Scholz na úvod tiskové konference. Uvedl, že Německo neposkytuje jen vojenskou pomoc, ale také humanitární a ekonomickou. Tato pomoc podle kancléře potrvá i v nadcházejících letech.
Německo bude podporovat Ukrajinu, dokud to bude třeba. Dnes to na společné tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že Německo v podpoře nepolevuje a právě připravuje další zbrojní pomoc. Nový balíček zbrojní pomoci o objemu 2,7 miliardy eur (64 miliard Kč) představilo spolkové ministerstvo obrany v sobotu.
Německo, které se na počátku konfliktu zdráhalo posílat na Ukrajinu zbraně, se postupně stalo jedním z největších zbrojních podporovatelů Kyjeva. V sobotu, v předvečer návštěvy, oznámilo německé ministerstvo obrany, že ukrajinské síly dostanou nový balík vojenské pomoci v hodnotě 2,7 miliardy eur (64 miliard Kč). Zásilka bude obsahovat 20 bojových vozů Marder, 30 tanků Leopard 1, 200 průzkumných dronů, čtyři systémy protiletecké obrany IRIS-T SLS i s municí, dále pak houfnice, dělostřeleckou munici a přes 100 obrněných bojových vozidel.
Ukrajinský prezident Zelenskyj se v Berlíně setkal s kancléřem Scholzem, který ho přijal s vojenskými poctami. Po jednání se čeká tisková konference.
Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu znatelně zesílily své útoky na frontě. Za poslední den odrazily ukrajinské ozbrojené síly 57 nepřátelských útoků, což je podstatně více než v předchozích dnech, uvedl ukrajinský štáb ve svém pravidelném ranním shrnutí. Tvrdě se bojuje v oblasti Bachmutu, kde ukrajinští vojáci pokračují v protiútocích, napsal americký Institut pro studium války (ISW).
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes ráno přivítal ve svém berlínském sídle na zámku Bellevue hlavu ukrajinského státu Volodymyra Zelenského. Ten se následně setká také se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Zelenského návštěvu v Německu, která je první od loňského napadení Ukrajiny ruskou armádou, doprovází rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Dva lidé utrpěli zranění při nočním ruském ostřelování západoukrajinského města Ternopil. Informovala o tom dnes ukrajinská agentura Unian. Ruské síly na Ternopil zaútočily v noci dvakrát - poprvé přitom ve chvíli, kdy se v Británii konala mezinárodní písňová soutěž Eurovize. Ukrajinu na ní zastupovalo elektronické duo Tvorchi, které pochází právě z Ternopilu. Letecký poplach byl v noci na dnešek vyhlášen opět nad velkou částí Ukrajiny.
Dle odhadů Ukrajiny přišlo Rusko již o 198 880 vojáků, 3 756 tanků, 308 letounů a 294 vrtulníků.
Australská policie zastavila a prohledala ruského patriota, který v ulicích hlasitě propagoval válku. Symbol okupantů - písmeno Z - měl napsané na autě, mikině i tričku. Během prohedávání policisty urážel v ruštině: „Smradlaví zas*aný poldové. Bure*anti,“ prohlašoval. Propuštěn byl kvůli pouhému faktu, že policisté neuměli rusky a muže tak nezadrželi za útok na státní orgán. O události informovala Nexta.
Kontroverzní Krymský, nebo též Kerčský most už pět let spojuje ruskou pevninu s anektovaným ukrajinským Krymem. Otevřen byl v přímém přenosu televize a za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina 15. května 2018. Zhruba 19 kilometrů dlouhou spojnici mezi ruskou pevninou a Krymem jako první přejel právě Putin za volantem oranžového nákladního vozu Kamaz.
Válka mění i jazyky. Po mnoho desetiletí byla ruština na Ukrajině hlavním jazykem v byznysu, po loňském začátku invaze ale mnoho velkých společností pružně přešlo na ukrajinštinu. Data pracovního portálu Work.ua ukázala, že na konci roku 2022 bylo 84 procent inzerátů zveřejněných zaměstnavateli v ukrajinštině a jen 13 procent v ruštině. Ještě v roce 2015 to ale bylo téměř naopak.
Od ruštiny se ve svých aplikací a na webech odklánějí také největší ukrajinské banky. Monobank, která má asi sedm milionů maloobchodních klientů, po aktualizaci v září 2022 ponechala ve své aplikaci pouze ukrajinštinu. Počet uživatelů, kteří používali ruskou verzi aplikace, stejně tou dobou v porovnání s obdobím kolem začátku invaze klesl o 30 procent.
Nejznámější Ukrajinec, který přešel na ukrajinštinu, je prezident Volodymyr Zelenskyj, původem z převážně rusky hovořícího Kryvého Rihu. Zelenskyj se původně proslavil jako komik, který vystupoval v ruštině, i když tímto jazykem už na veřejnosti téměř nehovoří.
Ulice, města a vesnice změnily jména - jen v Kyjevě bylo přejmenováno 277 ulic - a sochy zobrazující ruské historické osobnosti mizí z veřejného prostoru. Národní železniční dopravce Ukrzaliznycja zahájila tříletý program, během něhož hodlá přejmenovat stanice a změnit i cedule tak, aby se zbavil všeho, co Ukrajinu spojuje s "agresorskou zemí".
Ruska se tohle všecho nelíbí a tvrdí, že tím dochází diskriminaci rusky hovořících lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je dnes na návštěvě Německa, kde se podle dříve uniklých informací setká s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a kancléřem Olafem Scholzem. Poté převezme prestižní Cenu Karla Velikého. Zelenského zahraniční cesty jsou z bezpečnostních důvodů utajované do poslední chvíle. V Berlíně, který Ukrajině poskytuje k obraně před ruskou invazí moderní a těžké zbraně, od počátku války Zelenskyj nebyl.
Německá vláda návštěvu ukrajinského prezidenta oficiálně nepotvrdila, ačkoli program cesty k nelibosti Berlína i Kyjeva unikl z berlínské policie do médií již na počátku května. Podle tohoto programu se Zelenskyj dopoledne setká se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a poté ho s vojenskými poctami přivítá kancléř Scholz.
Předpokládá se, že Zelenskyj následně z Berlína odletí do západoněmeckých Cách, aby převzal Cenu Karla Velikého. Toto ocenění, které je vyznamenáním za zásluhy o Evropu a evropské sjednocení, letos získá Zelenskyj společně s ukrajinským lidem. Pořadatelé k tomu uvedli, že ukrajinský lid pod Zelenského vedením brání nejen suverenitu své země, ale v konečném důsledku také Evropu a evropské hodnoty. V Cáchách bude přítomen i Scholz, který zde přednese slavnostní projev.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.