Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Ministerstvo zahraničí pracuje na tom, aby globální značky jako IKEA, H&M a Zara, které na Ukrajině přestaly působit po vypuknutí totální války v roce 2022, se vrátily zpět na Ukrajinu, oznámil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
V Rusy okupovaném Luhansku probíhá výstava zabavené a poničené ukrajinské vojenské techniky.
„Každý den jsou naše města a vesnice v příhraničních oblastech s Ruskem a podél frontové linie vystaveny teroristickým útokům okupantů. A každý den je tam našim lidem poskytována pomoc,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nedělním videoprojevu. „Ukrajinci se o sebe navzájem starají a stát zůstává funkční. Ukrajinu nelze dobýt, protože nelze dobýt náš lid,“ zároveň ve svém vzkazu poděkoval všem ukrajinským záchranářům včetně lékařů, sester, dobrovolníků, policistů či energetiků.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že miny, které po sobě zanechali v regionu ruští okupanti, v Mykolajivské oblasti zabily dvě osoby včetně patnáctiletého chlapce. Jeho o 3 roky mladší kamarád byl zraněn.
Ukrajinská nevládní organizace se zaměřením na zpravodajskou gramotnost, dezinformace a související témata provedla tři vlny průzkumů – v letech 2020, 2021 a od konce roku 2022 do začátku roku 2023. Jejich předmětem byly spotřebitelské návyky Ukrajinců v oblasti médií, ze zkoumání vyplynulo, že většina Ukrajinců se odvrací od ruských médií včetně hudby.
Ruský nálet v noci na dnešek zasáhl rodinný dům v Druželjubivce v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny a způsobil smrt dvou lidí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „V noci kolem 2:30 nepřítel zasáhl řízenou leteckou bombou vesnici Druželjubivka v Izjumském okrese. Byl zničen rodinný dům, vznikl požár. Zahynuli dva lidé, 57letý muž a 54letá žena,“ oznámil Syněhubov s tím, že Rusové během noci podnikli útoky i na mnohá další místa regionu.
Novinář listu Kyiv Independent Francis Farrel byl o víkendu vyhlášen vítězem ceny Bayeux Calvados-Normandy pro válečné zpravodaje v kategorii Mladý reportér.
Ruské ministerstvo obrany kromě toho na sociální síti Telegram sdělilo, že ruské síly vyslaly stíhačku Su-27 nad Černé moře kvůli americkému armádnímu bezpilotnímu letounu RQ-4 Global Hawk, který se údajně blížil k ruské hranici. Manévr stíhačky proběhl podle oznámení úspěšně a americký letoun se od hranice vzdálil. Podobná prohlášení ruské ministerstvo zveřejňuje poměrně pravidelně.
Během ruské okupace bylo na Krymu zaznamenáno 5 000 případů porušování lidských práv. „Rusko zaměřuje svou pozornost na krymské Tatary a označuje je za potenciální teroristy a zločince,“ řekl Alim Alijev, zástupce ředitele ukrajinského institutu, během konference zaměřené na Krym.
Ruský nálet v noci na dnešek zasáhl rodinný dům v Druželjubivce v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny a způsobil smrt dvou lidí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské vzdušné útoky a ostřelování způsobily oběti na Ukrajině také v sobotu. „V noci kolem 2:30 nepřítel zasáhl řízenou leteckou bombou vesnici Druželjubivka v Izjumském okrese. Byl zničen rodinný dům, vznikl požár. Zahynuli dva lidé, 57letý muž a 54letá žena,“ oznámil Syněhubov s tím, že Rusové během noci podnikli útoky i na mnohá další místa regionu.
Ruské síly zlepšily své pozice téměř na celé frontě na Ukrajině, prohlásil Putin. Jmenoval přitom oblast Avdijivky, Kupjansku i záporožský region.
V Sevastopolu na Ruskem okupovaném poloostrově Krym se dnes ráno ozývaly hlasité rány a zvuky znějící jako rakety. Jako první na to upozornily místní zpravodajské kanály na sociální síti Telegram. Šéf ruské správy města Michail Razvožajev krátce nato na stejné síti napsal, že u Sevastopolu probíhá cvičení ruské Černomořské flotily a že ve městě jako takovém je klid. Na Sevastopol a jeho okolí v minulosti opakovaně zaútočily ukrajinské síly.
Rusko v noci na dnešek zničilo 27 bezpilotních letounů, kterými se na něj pokusila zaútočit Ukrajina. Informuje o tom agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
„Dnes v noci byl zmařen pokus kyjevského režimu provést teroristický útok bezpilotními letouny na objekty na území Ruské federace. Nasazené prostředky protivzdušné obrany zachytily 27 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 18 nad Kurskou oblastí a dva nad Belgorodskou (oblastí) byly zničeny ve vzduchu,“ stojí v prohlášení ministerstva.
Dobré ráno, v ulici Na Příkopě v centru Prahy dnes začne výstava o ruských politických vězních nazvaná Tváře ruské opozice. Organizátoři současně představí celosvětovou akci 1000 dnů Navalného, která připomene dobu věznění ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.
Výstavu o lidech, kteří se kvůli svým politickým názorům a činům dostali v Rusku do vězení, už mohli vidět obyvatelé a návštěvníci Tallinu, Vilniusu, Berlína či Norimberka. V Praze bude do 28. října, poté se přesune do dalších evropských měst.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.