Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k pokračující ruské invazi na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Trosky divadla u Mariupolu. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj po setkání s japonským premiérem uvedl, že se prostřednictvím videospojení na Kišidovo pozvání zúčastní summitu skupiny G7, který se v květnu uskuteční v Hirošimě. Japonsko aktuálně tomuto uskupení velkých světových ekonomik předsedá. Šéfa japonské vlády Zelenskyj označil za „dlouhodobého přítele Ukrajiny“ a „mocného obhájce mezinárodního řádu“.

Přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny se dnes večer stalo terčem ruského vzdušného útoku, který po sobě zanechal zraněné a poškozené objekty. Oběti na životech ale podle předběžných údajů hlášeny nejsou, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Protivzdušné obraně se podařilo zlikvidovat dvě ruské střely Ch-59, které ruské letouny vypustily nad Černým mořem, tvrdí velitelství ukrajinského letectva.

Letecký poplach, vyhlášený o půl osmé, trval asi tři čtvrtě hodiny. V jedné z městských čtvrtí propukl požár, který se hasičům podařilo uhasit.

Japonský premiér Kishida slíbil, že jeho země vyčlení 30 milionů dolarů na nákup „nesmrtících“ zbraní pro Ukrajinu, uvádí s odkazem na další zdroje The Kyiv Independent. 470 milionů pak půjde na obnovu energetiky. 

Japonský premiér Fumio Kishida na Ukrajině uctil památku padlých vojáků a obětí masakru v Buči. A setkal se s prezidentem Volodomyrem Zelenskym. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. „Veřejně i diplomatickou cestou jsme Číně sdělili náš mírový návrh a vyzvali ji, aby se připojila. Čekáme na odpověď,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Základní podmínkou Ukrajiny pro mírová jednání je stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

Podle TV Nexta plánuje USA urychlit dodávky tanků na Ukrajinu. Pošlou ale starší modely, jak dodává server s odkazem na zdroje z Pentagonu. Do Kyjeva by tak mělo do devíti měsíců dorazit 30 tanků verze M1A1 místo M1M2 - původně se očekávalo, že vozidla do bojové zóny dorazí až za rok nebo dva. 

„Část členských států včetně ČR podpořila to, že pokud bude pozitivní jak květnová mezizpráva, tak hlavní podzimní zpráva, tak by se mělo co nejdříve rozhodnout o zahájení přístupových jednání,“ řekl po dnešní ministerské schůzce Bek.

Zvláště západoevropské země nejhlasitěji reprezentované Francií však nabádají k pozvolnějšímu tempu jednání a hovoří o tom, že celý přijímací proces bude trvat více než deset let.

Ministři o vyhlídkách ukrajinského vstupu do EU hovořili při neformálním obědě s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. „Můžu vás ujistit, že své domácí úkoly splníme,“ řekla po jednání. Kyjev je podle ní na cestě k tomu, aby včas dokončil první sérii požadovaných reforem a aby co nejdříve oficiálně začaly rozhovory.

Země EU mají rozdílný pohled na to, zda začít ještě letos přístupová jednání s Ukrajinou, řekl český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Komplikací mohou být maďarské požadavky, dodal.

Spojené státy dnes slavnostně zahájily provoz své první stálé vojenské posádky v Polsku a na východním křídle Severoatlantické aliance. Posádka podle amerického velvyslance svědčí o jednotě aliance „tváří tvář ruské agresi“.

„Ukazuje to, že jsme tady, abychom zůstali. Říká to světu, že Spojené státy jsou oddané Polsku a NATO. Jsme jednotní tváří v tvář ruské agresi,“ řekl americký velvyslanec v Polsku Mark Brzezinski během oficiální ceremonie.

Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po dnešním jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat „až do posledního Ukrajince“.

Si označil čínský postoj za nestranný. „Chtěl bych zdůraznit ohledně ukrajinského urovnání, že se trvale řídíme principy Charty OSN a zastáváme objektivní a nestranný postoj,“ prohlásil čínský prezident. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o „mír a dialog“, zdůraznil Si.

Český prezident Petr Pavel dnes v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) varoval před nejednotou Západu, a to nejen v postoji vůči Rusku, ale i ve vztahu k Číně. Další podporu Ukrajiny v obraně před ruskou invazí považuje za nutnost, protože rozhodující podle něj bude letošní rok.

„Před dvaceti roky jsme si mysleli, že nás čeká zářivá budoucnost,“ řekl Pavel na úvod projevu v DGAP. Západní státy podle českého prezidenta očekávaly usmíření někdejších nepřátel z dob studené války, a podcenily mocenské ambice ruského prezidenta Vladimira Putina. První známky tohoto podcenění vidí Pavel mimo jiné na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007, kdy Putin v projevu ohlásil záměr mocenského návratu Ruska.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.

„Neviděli jsme žádný důkaz o tom, že Čína dodává Rusku smrtící zbraně, ale zaznamenali jsme určité známky toho, že to byla ruská žádost a že se jedná o záležitost, kterou Peking zvažuje,“ řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu.

Británie spolu s tanky Challenger 2 poskytne Ukrajině i protitankové náboje z ochuzeného uranu, uvedla dnes ruská redakce BBC s odvoláním na prohlášení náměstkyně britského ministra obrany.

„Spolu s tanky Challenger-2 dodáme i náboje, včetně protipancéřových nábojů s ochuzeným uranem. Takové náboje jsou vysoce účinné při ničení moderních tanků a obrněné techniky,“ uvedla Annabel Goldieová v odpovědi na parlamentní interpelaci. Dotaz a odpověď zveřejnil britský parlament na svém oficiálním webu.

Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a dodat jí do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu plus 100 milionů tun zkapalněného plynu. Prohlásil to dnes podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin, který v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.

Ruské úřady dnes zahájily stíhání šéfa rozpuštěné lidskoprávní organizace Memorial Olega Orlova, informovala agentura AFP. Prokuratura Orlova viní z "veřejných aktivit zaměřených na diskreditaci" ruských ozbrojených sil. Jde o článek zákona používaný proti kritikům války na Ukrajině. Organizace Memorial byla v říjnu 2022 jedním ze tří laureátů Nobelovy ceny za mír.

V Česku je podle odhadů asi 4500 uprchlíků z Ukrajiny mezi 15 a 19 lety, kteří tu nestudují žádnou střední školu. Část z nich se snaží ukrajinské vzdělání dokončit na dálku. Asi 3500 uprchlíků české střední školy už studuje, dalších více než 2500 se podle ministerstva školství (MŠMT) na střední školy hlásí letos. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci společnosti Meta, která spouští kampaň, která má za cíl aktivizovat mladé Ukrajince.

Zatímco účast na základním vzdělání je v Česku pro všechny děti pobývající v zemi povinná, studovat střední školy je dobrovolné. Podle údajů MŠMT z loňského září základní školy studuje téměř 39.500 ukrajinských dětí. „Bojíme se, že z devátých tříd budou odcházet mladí lidé s uprchlickou zkušeností a nedostanou se na střední školy. Protože chybí kapacity nebo jim chybí jazyk,“ uvedla programová ředitelka Mety Kristýna Titěrová.

„Zařídili jsme návrat 15 ukrajinských dětí spolu s jejich matkami a právními zástupci! Jsou to děti z Charkovské a Chersonské oblasti, které byly okupovány začátkem války,“ informuje ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec na facebooku Verchovné rady - ukrajinského parlamentu. „Navzdory všem překážkám nadále pracujeme na tom, abychom zajistili Ukrajincům šanci vidět své milované a být na své půdě. Ke dnešku se na ukrajinské území podle Národní informační kanceláře vrátilo 308 dětí.“

Ukrajinské síly provedly dronový útok na překladiště ropy v ruské Brjanské oblasti, uvedl na sociálních sítích tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Útok si podle něj nevyžádal oběti ani nikomu nepřivodil zranění. Kyjev se k incidentu nepřihlásil.

Překladiště ropy Novozybkov, kde se útok odehrál, je součástí komplexu ropovodu Družba, uvedl portál Meduza. Připomněl, že média o útoku dronů na překladiště informovala už v minulosti. V poslední době jsou podle něj v areálu pravidelně nacházena výbušná zařízení, která patrně shazují právě bezpilotní letouny.

O den dříve informovala o dronovém útoku také správa města Džankoj na poloostrově Krym, který roku 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Ani k tomuto útoku se Kyjev oficiálně nepřihlásil. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ale sdělila, že při explozích na Krymu byly zničeny ruské rakety Kalibr. Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková následně uvedla, že výbuchy jsou signálem pro Rusy, aby se z poloostrova stáhli.

Čínský prezident Si Ťin-pching je po schůzce s ruským premiérem Mišustinem opět u prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.

Podněcovač Patrik Tušl si ve vězení odpyká celkem 15 měsíců vězení. Souhrnný trest mu dnes potvrdil odvolací senát. Telefonicky vydíral ženu, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožoval strážníkovi, který po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru. V trestu je zahrnuté i mužovo předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích.

Tušla přišla k pražskému městskému soudu podpořit zhruba desítka podobně smýšlejících lidí, odpůrců očkování a covidových opatření. Zasedání provázela zvýšená bezpečnostní opatření ze strany justiční stráže. Soudkyně musela několik lidí vykázat z jednací síně pro nevhodné chování. Navíc jednání přerušila kvůli podezření, že přenos ze zasedání běží přes její výslovný zákaz na sociálních sítích. Podezření se nicméně nepotvrdilo, skupina přenos pořizovala pouze na soudní chodbě, kde někteří její členové hlasitě křičeli na soudce, stráž i novináře.

Premiér Japonska Fumio Kišida zavítal do Buči u Kyjeva, která se stala symbolem utrpení Ukrajinců. Uvítal ho starosta Anatolij Fedoruk, ukázal mu masové hroby a památky na zvěrstva ruských okupantů. Premiér u kostela položil květiny.

Ukrajinská diplomatka Emine Džapparovová, která premiéra přivítala na kyjevském nádraží, označila na sociálních sítích jeho návštěvu na Ukrajině za historickou.

Dál má na programu schůzku s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

V Česku se od začátku dubna plánuje třetí cyklus výcviku ukrajinských vojáků. Zúčastní se ho asi 650 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Výcvik ukrajinských vojáků byl jedním z témat pondělního jednání ministrů obrany a zahraničí členských zemí EU. Unie počítá s tím, že do konce roku vycvičí až 30.000 ukrajinských vojáků. „Důvodem je chystaná jarní ofenzíva a úspěšný průběh mise,“ uvedl náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Česko slíbilo, že do konce roku na svém území vycvičí asi 4000 Ukrajinců. Dosud výcvik absolvovalo asi 1200 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Další cyklus by měl začít 1. dubna, zaměřen bude na vševojskovou a specializovanou přípravu. Celkem se ho zúčastní asi 650 ukrajinských vojáků.

„Kromě této přípravy náš ženijní mobilní tým v Polsku cvičí ukrajinské ženisty a v blízké budoucnosti se plánuje vyslání mobilních týmů se zdravotnickou a OPZHN specializací (ochrany proti zbraním hromadného ničení),“ doplnil.

Japonský premiér Fumio Kišida přicestoval do Kyjeva, uvedla japonská stanice NHK. Kišida podle ní na Ukrajinu přijel vlakem z polského příhraničního města Przemyśl. V ukrajinské metropoli se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podle dřívějšího oznámení japonské diplomacie ho ujistí o další podpoře Tokia a skupiny G7, které Japonsko aktuálně předsedá.

Záběry televize NHK ukázaly Kišidu na nástupišti v doprovodu několika lidí, patrně ukrajinských představitelů.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že Vladimir Putin se Si Ťin-pchingem během včerejší schůzky projednali čínský plán na ukončení války na Ukrajině. Detaily neposkytl. „Nebudu to hodnotit, počkáme si na prohlášení (vůdců) pro média,“ uvedl kremelský mluvčí.

Napřed se dnes čínský prezident Si Ťin-pching v Moskvě setkal s premiérem Michailem Mišustinem, následuje schůzka s prezidentem Vladimirem Putinem a jednání delegací.

Dva ruské strategické bombardéry Tu-95MS provedly dnes přelet nad mezinárodními vodami Japonského moře, uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že šlo o naplánovaný manévr. Zpráva o přeletu ruských bombardérů v blízkosti Japonska přichází v době, kdy japonský premiér Fumio Kišida přijel na neohlášenou návštěvu na Ukrajinu a je na cestě do Kyjeva.

Přelet nad Japonským mořem podle ruského ministerstva trval přes sedm hodin. Bombardéry, které Rusové využívají jako nosiče střel s plochou dráhou letu (včetně střel Ch-55, jež mohou mít jaderné hlavice), na jejich cestě doprovázely stíhačky.

Moldavsko zhruba po tříměsíční přestávce obnovilo nákupy plynu od ruské společnosti Gazprom. „Letos v březnu Gazprom na základě současné smlouvy dodává Moldavsku zemní plyn v objemu 176,7 milionu metrů krychlových měsíčně, tedy 5,7 milionu metrů krychlových denně,“ oznámil šéf moldavské státní plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban. Gazprom od prosince dodával plyn pouze do moldavského separatistického regionu Podněstří. 

Za rozhodnutím obnovit nákupy plynu od Gazpromu stojí podle šéfa skutečnost, že ceny Gazpromu jsou nyní téměř stejné jako ceny, za které plyn dodává moldavská firma Energocom. 

Situace kolem dodávek plynu je jedním ze zdrojů napětí mezi Moldavskem a Ruskem. Moldavsko bylo donedávna téměř zcela závislé na dodávkách plynu od Gazpromu.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes.

Dopoledne se Si sešel s ruským premiérem Michailem Mišustinem.

„Zajímavý detail čínsko-ruských vztahů: ruská ropa Urals se stále prodává se slevou 30 dolarů oproti ropě Brent,“ ukazuje český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Právě probíhající návštěva čínského prezidenta v Moskvě na tom nic nemění,“ napsal na twitteru.

Za uplynulý den ztratili Rusové 960 vojáků, 15 tanků či 10 obrněných transportérů, uvádí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

Ruské síly podle zprávy ISW za uplynulý den pravděpodobně postoupily v jihozápadním a severním Bachmutu a také severozápadně od města. Zrychlily také tempo operací u Avdijivky, kterou se snaží obklíčit. Operace u Avdijivky ISW ve své zprávě hodnotí jako „pomýlenou“ snahu odlákat ukrajinské síly z jiných oblastí fronty.

„Je nadále možné, že ruský postup může Ukrajince donutit ke stažení z Bachmutu nebo Avdijivky, i když ani jedno z toho se v současnosti nejeví jako pravděpodobné,“ míní analytici.

„Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku vypadá jako mírová mise. Spíš však jde o to udržet válku na Ukrajině v patřičných mezích a vytěžit z ní maximum. Geopolitický pragmatismus,“ glosuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová - s každodenním dodatkem, že „radiační situace na Ukrajině zůstává normální“.

Japonský premiér Fumio Kišida přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. V ukrajinské metropoli se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo japonské ministerstvo zahraničí.

Na své první návštěvě Kyjeva od loňské ruské invaze na Ukrajinu „vyjádří prezidentu Zelenskému respekt k odvaze a vytrvalosti Ukrajinců, kteří pod jeho vedením brání svůj domov, stejně tak jako solidaritu a neutuchající podporu pro Ukrajinu ze strany Japonska a G7,“ uvedla v prohlášení podle agentury AFP japonská diplomacie.

Japonsko nyní předsedá skupině ekonomicky vyspělých zemí G7. Pod jeho vedením se v letos v květnu odehraje v japonské Hirošimě summit této skupiny, jejíž představitelé dříve vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině zastavil. Kišida byl do této chvíle jediným lídrem zemí G7, který Kyjev nenavštívil.

Dobré ráno. Za poslední den ruské síly vypálily na Ukrajince devět raket a 21krát udeřily ze vzduchu, uvádí ranní report generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny. „Naštěstí nebyly v civilní populaci žádné ztráty,“ uvádí zpráva.