Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Děujeme za pozorost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.
Ruská propagandistická mašina funguje dobře a šíří kremelské myšlenky a útočnou rétoriku prezidenta Vladimira Putina bez zaváhání. Z brutální války, při které Ukrajina brání své právo na existenci, udělala „vojenskou speciální operaci“ a v televizním vysílání se pravidelně objevují pohrůžky jadernou válkou a další hyperbolické výlevy. I mistr tesař se ale někdy utne! Nedávný výstup se propagandistům moc nepovedl, do televize totiž pustili výzvu britské rozvědky MI6, aby se běžní občané Ruska stali agenty Západu.
Ruský prezident Vladimir Putin označil sobotní ukrajinské ostřelování města Belgorodu za „teroristický čin“, který podle něj nezůstane nepotrestán. Navzdory mnoha svědectvím o opaku také prohlásil, že Rusko neútočí na civilní obyvatele, ale pouze na vojenské cíle, napsala dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„To, co se stalo v Belgorodu, je samozřejmě teroristický čin... Udeřili ze salvových raketometů... Jsou to nerozlišující zbraně zasahující plochy. Těmito zbraněmi zasáhli centrum města. Prostě cílený úder na civilní obyvatelstvo,“ řekl šéf Kremlu podle webu Meduza zraněným ruským vojákům, které navštívil v nemocnici v Moskevské oblasti. Dodal, že kvůli ostřelování Belgorodu to v něm „vře“. BBC poznamenala, že Rusko salvovými raketomety a nepřesnými dělostřeleckými zbraněmi útočí na ukrajinská města opakovaně.
Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko podle Ukrajinské pravdy informoval, že záchranáři vyprostili z trosek budov zničených při sérii ruských útoků z 29. prosince další čtyři těla. Počet obětí na životě v ukrajinské metropoli tak vzrostl na 27, uvedl Popko. V Kyjevě je dnes smutek.
Ukrajinské letectvo dnes podle RBK Ukrajina informovalo, že Rusko v noci nad ukrajinské území vyslali 90 útočných dronů typu šáhed, z nichž 87 protiletecká obrana napadené země sestřelila. Několik raket různých typů Rusové vypálili na Charkovskou, Chersonskou a Záporožskou oblast.
Rusové dnes v noci drony zaútočili také na Lvov, kde zcela zničili muzeum velitele Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Romana Šuchevyče, uvedl lvovský starosta Andrij Sadovyj. Šuchevyč je kontroverzní postava, kterou především na západě Ukrajině oslavují jako hrdinu. Část historiků, zejména v okolních zemích, mu ale vyčítá podíl na vyvražďování Židů a Poláků a kolaboraci s nacistickým Německem za druhé světové války. Sadovyj připomněl, že Rusové útok na Lvov podnikli v den výročí narození Stepana Bandery, šéfa nacionalistické UPA.
Při ruském útoku na přístavní Oděsu po pádu trosek dronů vypuklo několik požárů v obytných budovách, uvedl šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper. Podle něj zahynul jeden člověk a osm dalších lidí utrpělo zranění; tři z nich museli být hospitalizováni.
Bez ohledu na válku, kterou jejich země téměř před dvěma roky rozpoutala, slavily miliony Rusů v ulicích příchod nového roku. Úřady jim promítaly projev Vladimira Putina.
Belgie dnešním dnem přebírá v Radě Evropské unie pozici předsednické země, která spoluutváří program na jednáních sedmadvacítky a má za úkol napomáhat kompromisům mezi pozicemi jednotlivých zemí. Belgické předsednictví povede mimo jiné další rozhovory ohledně rozšiřování EU či finanční pomoci bránící se Ukrajině. Na prosazení svých priorit má méně času, než je obvyklé, neboť na jaře projednávání návrhů naruší evropské volby.
Ukrajina se v roce 2023 stala silnější, uvedl v neděli v novoročním projevu zveřejněném na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V roce 2024 podle něj Rusko pocítí ukrajinský hněv, jeho země bude mít k dispozici více než milion na Ukrajině vyrobených dronů.
“Kdo přinese peklo do naší země, uvidí ho jednou z vlastního okna,“ uvedl také ukrajinský prezident, podle něhož letos ukrajinské úřady musely vyhlásit celkem 6000 leteckých poplachů. “Příští rok nepřítel pocítí náš hněv z domácí výroby," varoval Rusko Zelenskyj, který zmínil mimo jiné cíl vyrobit více než milion dronů.
Tři mrtvé a sedm zraněných si v noci na dnešek podle proruských úřadů vyžádalo ukrajinské ostřelování města Doněck na východě Ukrajiny.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.